Stíhání nekonečna: strach z odpojení

Zdroj: Digital Media and Technology

Život v době mobilní komunikace stále častěji vzbuzuje otázky, co všechno lidé s mobilními zařízeními dělají a jakým způsobem jsou jimi ovlivňováni. Z hospodářského a spotřebitelského pohledu, mobilní zařízení představují řadu nových způsobů, jakými lze uživatele zapojit do ekonomických procesů. Využívání moderních technologií má však daleko větší dopad – nadužívání vede k závislosti na internetu, která v současnosti dominuje v řadě společností. V následujících řádcích se pokusím přiblížit výsledky studie "Chasing Infinity: The Fear of Disconnecting", která se zabývá motivy a pocity, jež stojí za lidskou potřebou být neustále online.

Představení autorů:

První autorkou studie je Constance C. Milbourne, vysokoškolská profesorka s více než patnáctiletou praxí v oblasti výuky marketingu, reklamy a výzkumů trhu. V současnosti zastává funkci vedoucího pracovníka katedry managementu na Rhode Island College. Dříve působila jako ředitelka Institutu studií mezikulturní komunikace a programová koordinátorka na katedře Public Relations. Její profesní kariéra zahrnuje praktickou zkušenost z prostředí reklamní agentury Leo Burnett USA či marketingové agentury AC Nielsen. Předmětem posledních výzkumů je zejména in-store komunikace, reklama v místě prodeje, chování spotřebitelů v místě maloobchodního prodeje a digitální média. 

Druhým autorem je Jeffrey S. Wilkinson, jenž působí jako vedoucí katedry komunikace na Univerzitě v Toledu a je specialistou v oblasti mezinárodní žurnalistiky s více než desetiletou zkušeností výuky a výzkumu masových médií v Číně a Hong Kongu. Vystudoval Univerzitu v Georgii. Po ukončení studia se začal zabývat problematikou vlivu médií, novými technologiemi a multiplatformní žurnalistikou. Je autorem knihy „Principy konvergentní žurnalistiky“.

Vymezení tématu:

Předmětem studie je výzkum využití sociálních médií, jenž primárně definuje pojem „connectedness“ či určitý druh permanentního připojení jako klíčový bod dané problematiky. Označení „connectedness“ společně se souvisejícím konceptem „disconnectedness“ neboli odpojení v kontextu strachu ze zmeškání něčeho významného, představují fundamentální prvek v motivaci uživatelů se aktivně a nepřetržitě zabývat komunikací a činností na sociálních médiích. Výzkum realizovaný metodou dotazování 316 studentů bakalářského studia posuzoval a hodnotil jednotlivé aspekty vedoucí ke „connectedness“ a „disconnectedness“, a to zejména v případě komunikace na mobilních zařízeních. Stanoveny byly tři výzkumné otázky a tři hypotézy, jež poskytly základ pro identifikaci dvou zásadních východisek. „Connectedness“, jež je vnitřně psychologicky orientováno, reflektuje vyrovnanost či vnitřní rovnováhu jedince, zatímco „disconnectedness“, jež je záležitostí více externí, se zaměřuje na vztah jedince s okolím. „Disconnectedness“ je esenciální součástí „connectedness“. Čím více jedinců je připojeno – „connectedness“, tím větší tlak na jedince „disconnectedness“ vyvíjí.

Výzkumná tradice:

Do roku 2015, kdy byla daná studie zveřejněna, bylo provedeno již několik výzkumů zabývajících se tématem závislosti na internetu potažmo sociálních sítích. Společným atributem zmíněných studií je ve většině případech využití sociálních médií v internetovém věku, kdy lidé, kteří se cítí osamoceni, mohou využívat online médií k obnovení své sociální sounáležitosti. Ve výzkumech se poté objevují pojmy jako vztah mezi sociálními médii a face to face komunikací, sociální izolace, permanentní připojení či subjektivita duševní pohody. Jako příklad k porovnání diskutované studie se studií jinou lze uvést výzkum "Is the social use of media for seeking connectedness or for avoiding social isolation? Mechanism underlying media use and subjective well-being." zabývající se vztahem 300 dotazovaných dospělých osob k využívání sociálních sítí ve smyslu posílení osobní komunikace a interakce s okolím.

Charakteristika textu:

Podstatou studie je rozšíření představ a doplnění literatury o propojenosti a úzkém vztahu pojmů připojení a odpojení, jež se ukázalo jako důležitý faktor při pochopení využívání internetu a sociálních médií. Dřívější výzkumy naznačovaly, že závislost na komunikačních zařízeních způsobovala negativní pocity při absenci připojení. Předložená studie tento koncept potvrzuje a zároveň propojuje oba zmíněné pojmy, stejně tak jako tomu je již v literatuře (Stepanikova  a kol., 2010 a Sheldon a kol., 2011), nicméně výzkum obohacuje o rozšiřuje tím, že definuje připojení jako důsledek sociálních médií, zatímco odpojení jako absenci konkrétního zařízení, na kterém můžeme být připojeni. Studie dále zkoumala devět nejběžnějších forem online aktivit, přičemž zjistila, že uživatelé nejčastěji tráví svůj čas chatováním, blogováním, aktivitou na sociálních sítích či prohlížením videí. Vzhledem k faktu, že všechny diskutované aktivity se postupem času stávají každodenní rutinou, úroveň pocitu připojení se vytrácí a naopak pocit z odpojení nabývá na intenzitě. Výsledky studie popisují vliv internetu na pohled člověka na sebe samotného, na citové vazby a naznačuje, že internetové technologie budou mít na společenský kapitál negativní vliv, konkrétně naruší počet blízkých vztahů a vytvoří izolaci, jež produkuje osamělost a potřebu pozorování životů jiných lidí zpovzdálí. Studie se obecně snaží zdokumentovat a identifikovat rozměr propojenosti pojmů připojení a odpojení a podat tak komplexní a fakticky podložený pohled na danou problematiku.

Použité metody:

·      písemné dotazování

·      osobní dotazování

Výsledky:

Výzkum prokázal důležitost pojmu „connectedness“  jako klíčového ukazatele současného statutu využívání sociálních médií a zároveň přispěl k rozšíření představ o úzké propojenosti daného pojmu s pojmem „disconnectedness“. Konkrétněji lze provázanost obou konceptů specifikovat jako stav, ve kterém míra využití sociálních médií ke komunikaci s ostatními uživateli předurčuje míru potenciálního stresu z její absence.  „Connectedness“  je přitom stimulována přímo sociálními médii, zatímco „disconnectedness“ například aktuální nedostupností zařízení sloužícímu k připojení. Abychom správně pochopili pocit „disconnectedness“ musíme nejprve zažít „connectedness“. Výsledky tedy potvrzují, že využití sociálních médií je založeno na hledání permanentního spojení s druhými ve smyslu zamezení sociální izolace. Permanentní připojení na sociálních médiích může poté dále posilovat face to face komunikaci a přesouvat online propojení do osobní roviny.

Diskuze a zhodnocení:

Žijeme ve společnosti, ve které je všechno spojeno. Linie komunikace je kratší a rychlejší než kdykoliv předtím, přesto však stále klademe požadavky na nové, ještě rychlejší způsoby a možnosti, jakými se spojovat s druhými. Současná úroveň okamžité komunikace se těší obrovské přízni napříč populací – spojení je jistotou sociální sounáležitosti. Strach z odpojení či nepřipojení je úměrný míře připojení, "connectednes" je tak bezesporu úzce provázáno s "disconnectedness". Existují tedy určité rozdíly mezi výše diskutovanými pojmy? V obou případech hovoříme o aspektech sociálních médií, webových aktivit či mobilní komunikace, nicméně je nutné provést více výzkumů, jež přesněji definují tázané rozdíly a společné rysy, nežli pouze charakterizují provázanost obou konceptů. Mimo jiné, výběr zkoumaného vzorku vysokoškolských studentů částečně omezuje generalizaci zjištění, ačkoliv zcela jistě poskytuje cenné podklady a spouštěcí bod pro další studie.

Bibliografické údaje:

Milbourne, C, & Wilkinson, J 2015, 'Chasing Infinity: The Fear of Disconnecting', American Communication Journal, 17, 2, pp. 1-14, Communication & Mass Media Complete, EBSCOhost, viewed 29 November 2015