Bývaly doby,
kdy se veškeré vědění o světě vešlo do nemnoha knih. Nezáživné memorování textů,
patřící ještě před Komenským mezi nejvyspělejší metody učení, bylo navíc
dostupné jen hrstce šťastlivců. Od těch dob se vyspělý svět proměnil k
nepoznání. Nejenže informace jsou všude – jsou dokonce zadarmo a v zábavné
formě! Kdo se v dnešní době touží přivzdělat, může si pomoci i jinak než
navštěvováním škol a knihoven. Stačí vědět, která místa stojí za to navštívit
ve virtuálním světě.
Internet 21.
století se hemží učiteli, mentory a guru, kteří jsou ochotni naučit zájemce
všech věkových kategorií a společenských vrstev prakticky cokoli výměnou za
registraci na internetovém portálu. Chcete se naučit norsky, naprogramovat počítačovou
hru, zasmát se u historie nebo zvládnout základy astrofyziky? Žádný problém.
Nepřeberné množství videí, návodů, článků a her, které vás to všechno naučí,
čeká jen a jen na váš čas a pozornost.
Jedním
z internetových mentorů a inovátorů na poli učení je psycholog a lingvista
Chris Lonsdale. Podle něj je možné zvládnout na pokročilé úrovni jakýkoli cizí
jazyk, pokud se místo nudného a neúčinného šprtání slovíček a gramatiky učíte
podstatné věci zábavným způsobem (to ostatně věděl už Komenský), ideálně přímo v
praktických situacích v cizí zemi. To ovšem vyžaduje značné množství času
i financí. Nemáte-li zrovna možnost se podívat do zahraničí, můžete navštívit DuoLingo, portál, který vás cizí jazyk hravou formou naučí v pohodlí domova (a občas na vás z počítače
i promluví). Za získané znalosti nasbíráte body, díky kterým se pak budete moci s kamarády
poměřovat na sociálních sítích. A protože učební materiály tvoří ve svém volném
čase rodilí mluvčí daných jazyků, zábava vás nic nestojí.
Jazyky
ovšem nejsou to jediné, v čem internet klasické kontaktní výuce zdařile
konkuruje. Na své si přijdou třeba i zájemci o programování. Ti mají
k dispozici webovou aplikaci Codecademy, která je krok za krokem provází různými projekty
a naprogramovaný kód po nich dokonce kontroluje. Autoři aplikace se netají tím,
že k jejímu vytvoření je vedla nespokojenost s konzervativními způsoby
výuky programování. I zde tak získávání informací probíhá interaktivní a
zábavnou cestou a pokročilejší uživatelé mají možnost sami vytvářet další lekce.
Mnoho projektů dnes funguje na
principech volného sdílení informací a dobrovolnické práci. Využívá jich i nezisková organizace Khan Academy, jejíž česká mutace,
Khanova škola, je k dispozici zejména
studentům nejmladším. Cílem Khanovy školy je poskytnout vzdělání pro kohokoli,
kdykoli a zdarma a vzbudit zájem o vědění v dětech, které na základních
školách často bojují s nezájmem o učební látku. Khanova škola se primárně
zaměřuje na přírodní vědy, poučí ale i o historii, umění nebo ekonomii. Videa
nejsou po grafické stránce nijak přelomová – zaznamenávají nejčastěji jen
kresby a zápisky na tmavé elektronické tabuli a mluvený komentář. Nedostatky
grafické stránky ovšem kompenzuje velmi široký záběr portálu, který pokrývá značnou
část učiva (nejen) základní školy. Videoformát nabízí to, co si běžná škola pro
nedostatek času zpravidla nemůže dovolit – videa se nesoustředí jen na
učebnicové znalosti, ale nabízejí i mnoho zajímavostí, které dokážou školáky
pro vědu nadchnout. Přesvědčit se můžete sami, zkuste třeba video o mlhovinách. Pozitivem je samozřejmě i možnost
listovat bezpočtem témat dle libosti či si při chvilkovém výpadku pozornosti
poslechnout vybrané pasáže opakovaně – požadavek, který by se ve škole
s úspěchem setkal jen těžko. I na Khanovu školu jsou napojeny zástupy
dobrovolníků, kteří pomáhají titulkovat videa. Pravidelných překladatelských
maratonů se zúčastňují i profesionální překladatelé, práci těch amatérských postupně
usměrňují interní odborníci. Překlad probíhá přes platformu Amara, která slouží ke snadnému titulkování
internetových videí. Titulky jsou pak – jak jinak – volně k dispozici
k úpravám či je možné na jejich vytváření spolupracovat s jinými
uživateli.
Když
je řeč o audiovizuálních obsazích dostupných na internetu, z hlediska
získávání informací zábavnou cestou si pozornost jistě zaslouží i populárně
naučné kanály serveru YouTube. Pokud i vás na základní škole přírodní vědy
nijak nebavily a (zřejmě proto) jste si z nich moc neodnesli, zkuste si
spravit chuť a naladit se na kanál Vsauce.
Jeho stvořitel Michael Stevens vám bez otálení zodpoví vědecké, filozofické a
mnohdy i absurdní otázky, o kterých jste se dosud neodvažovali přemýšlet: Co kdyby Slunce najednou zmizelo? Dal by se paprsek světla uvěznit mezi zrcadly? A
jak chutná člověk? Kanálů nabízejících podobné večerníčky pro dospělé je
nepočítaně, stačí si jen vybrat: MinuteEarth,
AsapSCIENCE, Brit Lab… Z těch českých si pak nenechte ujít Otevřenou vědu Akademie věd ČR, jejímž videím s vynikající
grafikou a lidovým komentářem Pavla Lišky se nedá odolat. Máte-li raději
historii a hlas Jiřího Lábuse, určitě jste už zaznamenali seriál Dějiny udatného českého národa. Humor a pěknou grafiku najdete i tam.
Mnohé
projekty, které v tomto článku zazněly, jsou dílem nadšenců z řad
uživatelů internetu. Virtuální svět funguje čím dál více na bázi hesla „lidi
pro lidi“ a schopnost někoho něco naučit se přesouvá od učitelů z povolání
ke spolupracujícím skupinám odborníků všeho druhu, ať už se jedná o rodilé
mluvčí jazyků, programátory či vědce. Internet je studnou vědomostí, obří
databází sdílených znalostí, která je dostupná potenciálně komukoli a kdekoli a
postupně odstraňuje omezení, se kterými bývalo získávání informací spojováno.
Novodobým platidlem za vzdělání se tak stává pouze čas uživatele internetu.
No comments:
Post a Comment