Sub*culture: Exploring the dynamics of a networked public, 2. ÚKOL, JJM335 NOVÁ MÉDIA A SPOLEČNOST, Dita Pospíšilová

Titulky, do textu přepsané mluvené dialogy z televize, filmů a seriálů, jsou stěžejním tématem článku Sub*culture: Exploring the dynamics of a networked public. Serverů s titulky je v současné době velké množství, autor si dal za cíl prozkoumat tyto specializované portály. Opírá se o teorii kolektivní inteligence, kdy se jedná o více lidmi tvořené webové stránky, formu univerzálně distribuované inteligence, konstantně zdokonalované, koordinované v reálném čase a vyúsťující v efektivní využití schopností. Tohoto dosáhneme dělbou práce, agregací mnoha informací pocházející od jednotlivců dohromady a zpětnou vazbou.

Autor článku, Simon Lindgren, je profesorem na Umeå University ve Švédsku na oddělení Sociologie.

Titulky se standardně vkládají na obrazovku a slouží těm, kteří je potřebují, ať už z důvodu nějakého tělesného postižení (sluchově postižené), nebo pro ty, kteří nerozumí jazykové verzi filmu. Celá tato oblast je v angličtině nazývána fan subbing, Titulky, jejich tvorba a distribuce, jsou v dnešní době velkým byznysem. Online piráctví, stahování filmů, seriálů, to vše vede k obrovskému nárůstu poptávky po home - made tvořených titulcích. Ve většině případů to znamená překlad britských nebo amerických filmů a seriálů do mnoha dalších světových jazyků, v menší míře je to obráceně.

Titulky jsou textový soubor, který si uživatel vloží přímo do určitého filmu nebo seriálu.  Dva nejužívanější formáty jsou SUB (MicroDVD format) a SRT (SubRip format). Tyto soubory jsou podporovány většinou uživatelských programů a přehrávačů. Často existuje k jednomu filmovému dílu více variant titulků, a uživatel si může vyhledat přesně ty, které mu budou vyhovovat. Různé typy přehrávačů podporují různé formáty, někdy je také zapotřebí určitá do-upravení od samotného uživatele. Komunita, která tyto amatérské titulky vytváří a nabízí, se nazývá sub scene. Musí mít určité znalosti, jak jazykové, tak počítačové. Musí mít v krvi editování počítačových souborů, distribuci těchto souborů a také jistou propagaci stránek. Uživatelé těchto stránek s titulky potenciálně reprezentují novou formu internetového publika.

 Tato problematika je zajímavá z několika důvodů. Je to kultura, kde počet přispěvatelů je neomezený, což znamená obrovský potenciál (Lévy, 1999). Jde také o určitou spolupráci pod relativně přísným sociálním kodexem. Jedná se o určitou pirátskou kulturu, kde koncepce autorských práv jsou sporné a nejasné.

Dle konceptu Castellse (2001) tato kultura může být definována jako „kultura na internetu“, kdy se tvoří zvláštní sociální organizace s „horizontální komunikací bez pravidel“. Tito „hakři“ tvoří nová, běžná pravidla pro sharování a otevřenost a tím pádem vznikají nová pravidla produkce a cirkulace dat.

Titulky jako neziskový byznys

Jedna možnost, jak porozumět titulkové scéně, je z pohledu možnosti participovat na kultuře, demokratizovat inovace a vzájemnou výrobu na internetu.

Dle Jenkinse (2009) participace je naprosto přirozeným vývojem, kdy uživatelé internetu a producenti obsahu již dávno nejsou dvě striktně oddělené role, na místo toho tyto role velmi blízce spolupracují a dle nově vzniklých pravidel kolaborují.

Jednotlivci a určité „kolonie nadšenců“ navrhují a vytváří nové sofistikované nástroje, které jdou ruku v ruce s novými mediálními technologiemi. Digitální síťové prostředí obecně umožnilo dynamickým forem skupin založené na spolupráci tisíců zabývat se vývojem technologií a tím spojeným přetvářením kultury. Stručně řečeno, díky tomuto došlo k obrovskému posunu kupředu, charakteristickým amatéry a neziskovou produkcí od malých zájmových skupin, které sdíleli, remixovali a osvojili si internetový obsah.

Internet zcela změnil roli médií ve společnosti. Existují hromadné sdělovací prostředky, komunikace jedince k tisícům. Co se změnilo, jsou způsoby komunikace, současné nově komunikují napříč světem miliony a miliony uživatelů, uživatelé také participují na tvoření obsahu na webu, chtějí se zapojit do společné kultury a znalostí prostřednictvím diskurzu a sociální výměny.

Texty jsou přivlastněny, předělány a šířeny, tak jak je dobrovolníci a nadšenci vytvořili. Samozřejmě ač se může zdát toto prostředí jako naprosto demokratické, i tady lze nalézt nerovnováhu. Někteří účastníci jsou „silnější“ než druzí, někteří mají větší schopnosti a tím pádem i větší vliv na své publikum. Je také nezbytné rozlišit úroveň zapojení. Různé mediální technologie umožňují různý stupeň interaktivity. Například poslech rádia umožní určitě menší možnost participace než hraní počítačových her, kde je prostor větší.

Autor článku se zabýval také kvantitativní i kvalitativní analýzou textů na internetu. Zkoumal kulturní a sociální protokoly, které existují na scéně titulkářů. Zkombinoval metodu bibliometrie a analýzy sociálních sítí (Lindgren a Lundström 2009) aby zmapoval jazykovou a sociální stránku titulkové scény. Kombinaci obou metod si vybral z toho důvodu, že počet komunikací přes počítač je velmi vysoký a dobře se jak počítá, tak mapuje.

Autor přišel na mnoho zajímavých myšlenek a vytvořil mnoho zajímavých grafů.

Podle Bourdieu (1977), "sociální svět je systém symbolických výměn" a "sociální akce je aktem komunikace". Tvrdí, že sociální struktura může být pochopena jako systém vztahů symbolické moci. Jazyk, který je používán při komunikaci, nám může velmi mnoho napovědět o té které situaci. Použitá forma jazyka nám napoví o sociálním postavení autora.

obrázek č. 1

Obrázek 1 znázorňuje vizualizaci jazykového prostoru titulkového prostředí. Mapa sítě je založena na obsahu textu 13.366 příspěvků, které byly shromážděny pomocí aplikace Web spidering a Web Info Extractor (http://www.webinfoextractor.com/). Příspěvky pocházejí ze dvou různých fór: Maiden (http://subscene.com) a Opensubtitles.org (http://opensubtitles.org). Obrázek znázorňuje jazykovou stránku zkoumaného tématu, linky ukazují jazyky, do jakých se titulky k filmům a seriálům překládají a v jakých žánrech.

Diskuze zahrnující dotazy a pomoc, jazykové problémy, a diskuse různých filmových žánrů jsou tři klíčové oblasti na titulkovém serveru. Diskuze v rámci první kategorie se točí kolem výměny technických rad ohledně sdílení souborů titulků a kolem použití různých formátů. Tato kategorie je také o využití různých softwarů a technik. Autor kvantitativní metodou zkoumá vybrané diskuze z výše zmíněných portálů s titulky.

 Vybrané příspěvky ukazují, jak jsou lidé ochotní pomoci druhým, když mají nějaké problémy se spuštěním, časováním titulků atd. Výsledek vyšel velmi kladně, uživatelé opravdu neměli problém s pomocí víceméně jakýchkoliv technických problémů, když věděli jak.

Je to ukázka toho, jaké obrovské znalostí tyto skupiny mají, ukazuje to také na to, jak je poté jednoduché využít odborných znalostí a zkušeností členů té které skupiny.

Analýza zkoumaných rozhovorů nás utvrzuje v tom, že tyto titulkové servery jsou opravdu místem neformálního učení a řešení problémů kolektivně. Existuje také určitá empatie. Ale tato kultura je také místem jednání, kde musí účastníci rozeznat určitá pravidla, která tam fungují a tyto pravidla následovat.

 Při zkoumání dalších vzorků autor narazil také na ne úplně příjemné reakce lidí na určité dotazy, jako příklad bych uvedla odpověď „přečti si sakra ty pravidla“ atd., kdy je vidět, že samozřejmě pomoc je jedna věc, ale při určitých banalitách ta snaha ne vždy je. Klíčoví participanti na serveru jsou také určitou „elitou“ na tom kterém portále a tím pádem disponují relativně velkou mocí. Platí určitá hierarchie, která samozřejmě vzniká postupně, dle účasti na obsahu, logicky ti, kteří přispívají pravidelně, mají lepší postavení než pouze občasní přispěvatelé.

K tomuto tématu se váže také autorům druhý graf, který zkoumá počet příspěvků (titulků) od jednotlivých uživatelů. Horizontální osa znázorňuje počet uživatelů, vertikální počet jejich příspěvků (myšleno přeložených a nahraných titulků pro ostatní).

obrázek č. 2

Výsledky byly velmi zajímavé, sedmdesát procent uživatelů vložilo opravdu zanedbatelné množství titulků, pouze čtyři procenta uživatelů publikuje pravidelně a jedno procento je velmi aktivních.

Třetím autorovým obrázkem je mapa a celkové představení portálu s titulky, je ukázána základní dynamika, kdy každý vrchol představuje jednoho uživatele, velikost „hlavičky“ představuje úroveň jeho aktivity. Jsou tedy znázorněny vztahy uživatelů (konkrétně 665ti na jednom portále)

obrázek č.3

Z obrázku je patrné, že klíčových uživatelů je opravdu velmi malé množství, kolem nich je poté utvořená celá skupina.

Další zajímavou myšlenkou a s ní souvisejícím obrázkem je spolupráce uživatelů, kdy po položení komplikovanějšího dotazu na serveru se spustí diskuze více uživatelů, jak by bylo možné problém řešit.

obrázek č.4

Závěr

Autor si dal za úkol analyzovat jazykové a sociální vazby na serverech s titulkami, jací uživatelé a kolik přispívají a jak často a také jaké vztahy uživatelé těchto serverů mají.

Analýza jazykových výměn ukázala, že na serverech funguje velmi kvalitní spolupráce, která má ale velmi přísná sociální pravidla a pohybuje se v určitém sociálním kódu. Další zkoumání nám napovědělo, že úroveň interaktivity se u jednotlivých členů výrazně liší a tím pádem vzniká určitá elita, která má na celém serveru velký vliv.

Autor dospěl k závěru, že kultura na serverech s titulkami nese znaky socializované a odcizené kyberkultury (Fuchs, 2008). To není překvapení, ani rozpor. Jak Lovink (2002) poznamenává, člověk si musí být plně vědom toho, že rozvoj internetového kultury "se děje uvnitř ve společnosti se všemi jejími vrstvami společenských vztahů..." Dvojí proces socializace na jedné straně a konfliktu na druhé musíme vnímat jako základ pro sociální integraci a rozvoj určité skupiny.

Myslím si, že autorův výzkum byl pojat velmi pěkně a kvalitně, mohl by být uplatněn i na Českou republiku s podobnými výsledky.

Článek:

Lindgren, Simon. 2013. "Sub*culture: Exploring the Dynamics of a Networked Public." Transformative Works and Cultures, no. 14. http://dx.doi.org/10.3983/twc.2013.0447.

Odborná literatura:

Bourdieu, Pierre. 1977. "The Economics of Linguistic Exchanges." Social Science Information 16 (6): 645–68. http://dx.doi.org/10.1177/053901847701600601.

Castells, Manuel. 2001. The Internet Galaxy: Reflections on the Internet, Business, and Society. Oxford: Oxford University Press.

Fuchs, Christian. 2008. Internet and Society: Social Theory in the Information Age. New York: Routledge.

Jenkins, Henry. 2006a. Convergence Culture: Where Old and New Media Collide. New York: New York University Press.

Lévy, Pierre. 1999. Collective Intelligence: Mankind's Emerging World in Cyberspace. Translated by Robert Bononno. Cambridge, MA: Perseus Books.

Lindgren, Simon, and Ragnar Lundström. 2009. "Discursive Networks: Visualising Media Representations of Crime Victims." In Computer-Aided Qualitative Research, 2009: CAQR 2009 Proceedings, edited by Jasper Lim, 68–85. Utrecht: Merlien Institute..

Lovink, Geert. 2002. "Dark Fiber: Tracking Critical Internet Culture." Electronic Culture: History, Theory, Practice. Cambridge, MA: MIT Press.