Společenský význam facebookového tlačítka „Like“
1. Úvod: Důležitost zkoumání tlačítka Like
Facebook je se svými 1,44 miliardami
uživatelů nejpoužívanější sociální sítí ve většině
zemí. Většina mladých bere aktivity na Facebooku jako běžnou
činnost ve svém denním program. Ačkoli množství výzkumů a
literatury týkajících se Facebooku stále narůstá, zatím chybí
jakýkoli výzkum týkající se použití tlačítka Like. Takovýto
výzkum je však třeba, a to z několika důvodů.
Tak zaprvé, tzv.
„lajkování“ nějakého příspěvku je nejrychlejší a
nejjednodušší forma aktivity na Facebooku. Denně je zaznamenáno
několik miliard „lajků“. To svědčí o tom, že Like je běžnou
a stěžejní součástí online interakce.
Dalším důvodem je fakt, že Like má
velké dopady i z hlediska ekonomického. V počátcích byl
prvkem, který určoval cenu stránky, počet jejích návštěvníků.
Později byla tato strategie nahrazena PageRank algoritmem
společnosti Google, který se odvíjel od počtu a hodnoty odkazů,
které se mezi webovými stránkami vytvořily prostřednictvím
jejich sdílení a „lajkování“. Ve třetí (a zatím poslední)
fázi určuje hodnotu webové stránky počet „lajků“, které
daná stránka získá. Vzhledem k tomu, že Facebook od svých
uživatelů získává (ať s jejich vědomím nebo nevědomky) mnoho
osobních informací, a to právě prostřednictvím tlačítka Like,
může tyto informace prodávat třetí straně. Zároveň tyto
informace využívá i k zacílení inzerce, která se na jednotlivým
uživatelům bude zobrazovat.
V neposlední řadě existuje i určité
politické využití, které tlačítko Like skýtá. Prostřednictvím
Facebooku a „lajků“ lze snadno sdílet, propagovat a případně
i podpořit politicky orientované mediální obsahy. V současné
době však zatím neexistuje ucelený výzkum, který by dokazoval a
upřesnil politický význam, jehož Like může být nositelem.
Tato studie se
tedy zaměřuje především na společenské praktiky, motivy a
normy, které využití tlačítka Like provázejí. Bude sledovat
pomíjivý moment stistku tlačítka Like, přičemž se snaží
dokázat, že i tato aktivita je ovlivněna rituálními
prvky sociální interakce, podobnými prvkům interakce tváří v
tvář. Ukáže, jak různé skupiny, do nichž uživatele Facebooku
člení svoje přátele, ovlivňují jeho užití Like. Zároveň
nastiňuje i stručnou historii tlačítka Like a představuje
teoretické východisko, založené na myšlenkách Ervinga Goffmana
o managementu dojmů, v kombinaci s koncepty analýzy sociálních
sítí. Čtvrtá část této práce analyzuje průzkum chování 26
uživatelů Facebooku v oblasti užívání tlačítka Like a
následně shrnuje závěry z tohoto průzkumu vyplývající.
2. Krátá historie tlačítka Like
První verze tlačítka
Like vznikla v roce 2007, tenkrát ještě pod názvem Awesome
button
(awesome=skvělý), avšak veřejně představeno bylo až o dva roky
později. V roce 2010 pak bylo toto tlačítko připojeno k
individuálním příspěvkům a komentářům. Od té doby je téměř
jakákoli aktivita na Facebooku „lajkovatelná“. Každé
stisknutí tlačítka Like se zároveň zaznamenává do logu, čímž
se „lajkování“ stalo poměrně veřejnou záležitostí.
Použití
nebo nepoužití Like tak vyjadřuje buď sympatie s daným
příspěvkem, nebo neutřální/žádný názor na něj. Tlačítko
opačného významu na Facebooku neexistuje. Tvůrci této sociální
sítě jej zamítli s tím, že by odrazovala lidi od sdílení
obsahů. Následující studie tedy ukazuje, jak lidé na Facebooku
využívají tento binární kód k různým účelům sociální
realizace a jak je jejich volba ovlivňována očekáváními a
tlakem okolí.
3. Teoretický základ: Management dojmů před „síťovým“ publikem
Face-work na Facebooku
Like se v dnešní době stává
sociálním signálem – jeho prostřednictvím dáváme najevo, že
se nám nějaký příspěvek, komentář, odkaz či obrázek líbí.
K tomu, abychom mu zcela porozuměli, je třeba nahlížet i do
pozadí samotného aktu „lajkování“, tedy na vztahy mezi
jednotlivými uživateli a na rituály, které jejich chování
ovlivňují. Při tomto vycházíme z práce Erwinga Goffmana, který
zkoumal, jak v běžném životě jednotlivci budují svůj obraz,
jak si vytvářejí a uchovávají „tvář“. Udělování „lajku“
je zde vnímáno podobně, jako pozdrav osobě, která například
vstoupí do vaší kanceláře – není striktně dáno, že musíme
pozdravit, avšak je negativně vnímáno, pokud tak neučiníme.
Goffman ve své práci vysvětluje, že
každý účastník určité situace jedná podle určitého vzorce
(line), který vyjadřuje
jeho postoj k věci. Prostřednictvím těchto vzorců se snaží
získat pozitivní společenkou hodnotu, již Goffman nazývá face,
tedy tvář. Získání
a udržení této tváře
nazývá Goffman jako face-work.
Tyto teorie aplikované v prostředí Facebooku pak vyvodí závěr,
že aktivita uživatele na sociální síti má za účel vytvořit
idealizovaný obraz, dobrou tvář
sebe sama před ostatními uživateli.
Goffmanova teorie má
samozřejmě i své odpůrce, napříklat Bernie Hogana, který
aktivitu uživatele na Facebooku přirovnává spíše k formě
exhibice, přičemž Facebook zde hraje roli jakéhosi „kurátora“
pomáhajícího uživateli k prezentování jeho práce. Toto pojetí
však poněkud potlačuje důležité aspekty sociální interakce
mezi uživateli.
Tzv. „stretched face“ a asynchronní dočasnost na Facebooku
Běžná sociální interakce se podle
Goffmana odehrává krátkých okamžicích, tzv. „výtryscích“,
zatímco na Facebooku se může táhnou hodiny i dny. V takovém
dlouhém časovém intervalu se pak může daná aktivita ztratit v
záplavě dalších nových příspěvků. I přes tuto asynchronnost
je zde však zachována obvyklá lineární sekvence, při níž
jednotlivé počiny mají následně vliv na reakce ostatních. Tyto
reakce jsou někdy bezprostřední, ale mohou nastat klidně i za
několik let.
Ona tvář,
která je podle Goffmana spjatá s bezprostředními situacemi,
získává na Facebooku poněkud jinou podobu. Vzhledem k delšímu
časovému horizontu se mění její hranice, roztahuje se. Tento
fenomén nazýváme „stretched face“ (stretch=natáhnout,
protáhnout).
Tlačítko Like jako příklad interakce na nanoúrovni
Běžný sociální
kontakt obvykle provází drobná gestikulace a řeč těla. Na
Facebooku je nahrazují spíše slovní obraty a řečové akty.
Jedním z příkladů této nanoúrovňové interakce je právě
tlačítko Like. Asynchronní povaha Facebooku má však další
specifikum – na rozdíl od přímého kontaktu mají účastnící
mnohem více času na rozhodování a plánování svých
nano-interakcí, dostatek na to, aby důkladně zvážili situaci a
promysleli si svou reakci.
Lajkování
na Facebooku lze interpretovat jako podporu utváření si tváře.
Ta je však i ve virutálním světě poměrně pomíjivá – stačí
dát Like něčemu, s čím ostatní nesouhlasí nebo u toho daného
člověka neočekávají, či nedat Like u příspěvku, u něhož je
to naopak žádoucí.
Kromě uvedených
poznatků vycházejících z Goffmanových teorií je třeba brát v
potaz také to, že skupina facebookových přátel tvoří
specifické publikum. Této problematice se budou věnovat
následující řádky.
4. Rituály před síťovým publikem
Přátelé na Facebooku jsou skupina
lidí, kterou si daný uživatel utváří z různých typů
existujících i nově vznikajících sociálních kontaktů. Tito
přátelé pak ovlivňují jeho každodenní chování na síti.
Často si však neuvědomujeme, že naše aktivity na Facebooku mohou
být viditelné i pro širší skupiny, než jsou jen naši přátelé,
a to v závislosti na nastavení soukromí na jednotlivých účtech.
Síťová publika obvykle tvoří
přátelé, rodina a kolegové.Ti si utvářejí svou vlastní síť,
neboli osobní síťové publikum. Tato publika se pak určitým
způsobem propojují. Nikdy není jisté, kdo z přátel či přátel
našich přátel daný příspěvěk uvidí. Pokud tedy přidělíme
Like nějakému příspěvku, uvědomujeme si, že si utváříme
svůj obraz nejen před svým osobním síťovým publikem, ale i
před dalším, které však neznáme přesně, pouze jej tušíme
(tzv. předpokládané publikum).
Co se týče „lajkování“ na Facebooku, existuje zde ještě
třetí druh publika, které tvoří uživatelé, jejichž Like už
byl příspěvku přidělen. Tak se propojí skupiny uživatelů,
které ve skutečném světě nespojuje žádný vztah. I tito však
ovlivňují naše chování na síti (tzv. publikum předchozích
přispěvatelů).
5. Empirická data a metody
Samotnému zkoumání bylo podrobeno 26
vysokoškolských studentů ve Finských školách, jejichž průměrný
věk byl 24,5 let. Odehrál se na jaře 2013. Oslovení studenti
vyplnili strukturovaný dotazník, v nichž byli dotazování na
způsoby a motivaci při použití tlačítka Like.
První skupina otázek se týkala
sociálních tlaků, které mohou na osoby při užití tlačítka
Like působit. Studenti byli dotazováni například zda při
„lajkování“ zvažovali názory svých přátel a zda
kontrolovali, kdo už Like danému příspěvku přidělil. Druhá
skupina otázek se zaměřovala na rozdílné typy „lajků“. Byl
vytvořen seznam 16ti způsobů, kterými lze Like použít společně
s pozitivním hodnocením zveřejněného příspěvku. Vedle
upřímného Like zde lze najít také Like ze soucitu, rutinní Like
nebo například Like s účelem navázat bližší (romantický)
vztah.
Vzhledem k tomu, že byl použit pouze
malý a velmi specifický a homogenní vzorek dotazovaných, nelze
však výsledky této pilotní studie brát za statisticky
reprezentativní.
6. Empirické výsledky
Dopad předpokládaného publika a publika předchozích přispěvatelů na Like
Prvotní výsledky ukazují, že
jednotlivci při užití tlačítka Like většinou více či méně
podléhají sociálním tlakům. Pouze 5 z šestadvaceti dotazovaných
odpovědělo, že nikdy nezvažují, jaký názor budou mít ostatní
na udělení/neudělení Like nějakému příspěvku. 15 respondentů
přiznalo, že přizpůsobují své „lajky“ očekávání jejich
přátel. Téměř všichni (23 studentů) si občas kontrolují
seznam předchozích přispěvatelů, zatímco pouze 10 se zabývalo
problémem ztráty tváře.
Podle
očekávání vyšlo najevo, že nejdůležitější roli v udělování
„lajků“ hraje samotný obsah příspěvku, avšan není jediným
kritériem, které určuje, zda daný příspěvek Like obdrží čí
ne. Hned po upřímném Like následoval Like z přátelství, jehož
účelem je dát najevo, že příspěvek byl zaregistrován. Tyto
dva druhy Like vyjadřují upevňování vztahu mezi zúčastněnými
osobami. Druhý zmíněný druh je přímým příkladem face-work
– Like zde slouží jako
minimální pozitivní reakce, která vyjadřuje vztah mezi
uživateli.
Uvedená
zjištění potvrzují důležitost společenského faktoru v chování
jedince během „lajkování“. Ta jsou pak podpořena i dalšími
výsledky, v nichž respondentí uvádějí, že alespoň někdy
užívají Like jako prostředek jak vypadat dobře před svými
Facebookovými přáteli nebo dát najevo sounáležitost s nimi,
případně aby před nimi vypadali tak, jak se od nich očekává.
Praktiky, motivy a významy spojené s použitím tlačítka Like
Sami respondentí
byli následně požádání, aby mimo uvedených způsobů použití
Like vypsali další vlastní možnosti jak jej užít. Vzniklo
překvapivé množství návrhů. Z toho vyplývá, že tento původně
binární kód (líbí se mi X neutrální názor) dokáže vyjádřit
mnohočetné a velmi sofistikované způsoby sociálních interakcí,
jejichž význam často dokážou rozpoznat pouze ti nejbližší
přátelé. Jediné kliknutí dokáže rozvinout, udržet či ukončit
společenské vztahy nebo konverzace, vytvářet vlastní obraz,
získávat publikum a podobně.
7. Závěry
Cílem této práce bylo osvětlit, jaké
společenské faktory ovlivňují používání tlačítka Like na
Facebooku. Bylo zjišteno, že „lajkování“ je ovlivněno nejen
kvalitou příspěvků a společenských vztahů na síti, ale i
očekáváním publika v širším okruhu známých daného
uživatele. Existuje mnoho významů, které může použití
tlačítka Like nést.
Výsledky tohoto zkoumání jsou
podpořeny i některými předchozími studiemi týkajícími se
společenských dopadů používání Facebooku a sociálních vlivů
na chování uživatelů sociálních sítí. Uživatele jsou
ovlivňováni zejména tím, jak chtějí být vnímání a viděni
svým okolím, což ovlivňuje i jejich různorodé užívání
tlačítka Like. Důležitým okamžikem je vytvoření si určitého
image, tváře, a jeho
udržení v interakci s jinými uživateli.
Ačkoli
byl průzkum zaměřen výhradně na Facebook, lze jej pravděpodobně
aplikovat i na další sociální média. Youtube má svoje
hlasování, Twitter zase „oblíbené“. Drobné rozdíly mezi
těmito sítěmi však vyžadují podrobnější zkoumání
jednotlivě. Like je příkladem toho, jak uživatelé nacházejí
nové způsoby sociálních kontaktů na síťových médiích a jak
jsou tyto vztahy ovlivněny společenskými tlaky.
O autorech
Vikko Eranti je doktorandem na Katedře společenských věd Univerzity v HelsinkáchMarkku Lonkilla je profesorem sociologie na Univeriztě Jyväskylä
Po sedmi letech ve vztahu k Wilsonovi se se mnou rozloučil, udělal jsem vše, co mu bylo možné, abych ho vrátil, ale všechno bylo marné, chtěl jsem ho zpátky tak moc kvůli lásce, kterou pro něj mám, prosila jsem ho se vším , Dělal jsem sliby, ale odmítl. Vysvětlil jsem mému problému někoho online a navrhla, že bych měl kontaktovat kouzelník, který by mi mohl pomoct, abych odnesl kouzlo, abych ho vzal zpátky, ale já jsem ten typ, který nevěří v kouzlo, neměl jsem jinou možnost než to zkusit, Měl jsem na mysli kouzelník, který se jmenoval Dr. Zuma zuk a já mu poslal e-mail a on mi řekl, že není problém, že všechno bude v pořádku před třemi dny, že se můj býval před třemi dny vrátil ke mně, Druhý den to bylo kolem 16:00. Můj ex mi volal, byl jsem tak překvapen, odpověděl jsem na volání a všechno, co řekl, bylo, že byl tak líto, že se všechno stalo, že se chtěl, abych se k němu vrátil, že mě tak moc miluje. Byl jsem tak šťastný a šel k němu, tak jsme začali znovu žít šťastně. Od té doby jsem sliboval, že někdo, koho vím, že má vztah problém, bych pomáhal takové osobě tím, že se na něj nebo ona k jedinému skutečnému a mocnému kouzelníkovi, který mi pomohl s mým vlastním problémem a kdo je jiný než všechny falešné ty venku. Někdo může potřebovat pomoc kouzelníka, jeho e-mail: spiritualherbalisthealing@gmail.com nebo mu zavolat +2348164728160, můžete mu poslat e-mail, pokud potřebujete jeho pomoc ve vašem vztahu nebo cokoli jiného. KONTAKTUJTE NYNÍ PRO ŘEŠENÍ K VÁŠEM PROBLÉMŮM
ReplyDelete