Pojem binge-watching se dá do češtiny asi nejlépe přeložit
jako nárazové nebo návalové sledování. Velmi zjednodušeně řečeno se dá popsat
jako sledování většího množství epizod konkrétního seriálu nebo pořadu. Studie
Sprinting a media marathon: Uses and gratifications of binge-watchingtelevision through Netflix se snaží odhalit důvody, které diváky lákají právě k
tomuto způsobu konzumace mediálních obsahů.
Za vznikem této studie stojí duo zaměstnanců Oregonské
univerzity Matthew Pittman a Kim Sheehan. První jmenovaný je doktorandem oboru
Mediálních studií a zároveň vyučujícím předmětu Mediální etika. Vede také kurzy
na Severozápadní křesťanské univerzitě a v neposlední řadě spolu s Kim
Sheehan napsal knihu The HIT handbook: The Academic Research Guide to Amazon's
Mechanical Turk. Sheehan je profesorkou na Oregonské univerzitě. Již 12 let se
pohybuje v oblasti reklamy a marketingu. Pracuje se studenty a absolventy
oregonské univerzity. Zabývá se novými médii, komunikací a etikou.
Binge-watching ve své podstatě existuje již dlouho. Jeho
základy položily tzv. televizní maratóny (zejména úspěšných sérií jako James
Bond, Indiana Jones nebo Hvězdné války). Revoluci v binge-watchingu
přinesla až politika streamovací služby Netflix.
Zdroj: www.tarifomat.cz |
Společnost Netflix začínala
jako online výpůjční služba DVD. Postupem času a rozvojem technologií se
Netflix stal jedničkou na trhu streamovacích služeb. Za pevný měsíční poplatek nyní
nabízí neomezenou možnost sledování filmů a seriálů prostřednictvím internetu.
V posledních letech se společnost Netflix soustředila na produkci vlastních
úspěšných seriálů jako je například House of Cards nebo Orange is the NewBlack.
Zdroj: www.blog.netflix.com |
Se svojí originální produkcí vsadil na jiný vysílací model než jeho konkurenti
(například HBO). Tam kde jiné vysílací
služby uveřejňují jeden až dva díly týdně, Netflix dává k dispozici, celou
sérii svých seriálů najednou. Vymaňuje se tak z klasického schématu vysílání
seriálů od září do května s letní pauzou uprostřed, na kterou jsou diváci po
celém světě zvyklí.
Autoři studie se zaměřili na dvě hlavní výzkumné otázky: Co
motivuje diváky k nárazovému sledování a co diváky vede k plánovanému "nárazovému sledování". Výzkum probíhal formou internetového dotazníku a celkem
se ho zúčastnilo 272 respondentů, z nichž se k binge-watchingu přihlásilo
263 respondentů. Tito respondenti byli určeni metodou sněhové koule
(snowballingu). Tato metoda spočívá ve zveřejnění výzvy k vyplnění dotazníku na
profilech sociálních sítí výzkumníků (v tomto případě Facebooku a Twitteru). V
případě vyplnění se notifikace objevuje i na účtech respondentů, čímž oslovuje
další a další potencionální respondenty. Tato metoda má výhodu v tom, že snadno
osloví potencionální respondenty, kteří mají znalost dané problematiky.
Nevýhodou ovšem je nereprezentativnost vzorku respondentů a už toho plynoucí
nemožnost srovnání s dalšími výzkumy. Autoři studie jsou si tohoto omezení
vědomi a sami na něj upozorňují.
Pro účely výzkumu bylo také nutné přesně
vymezit pojem binge-watching. Protože v současné době neexistuje žádná
všeobecně uznávaná definice, převzali autoři definici z dřívějšího průzkumu společnosti
Netflix, která zní: zhlédnutí dvou nebo více epizod stejného pořadu
v kuse, nebo zhlédnutí jedné nebo více epizod stejného pořadu během
několika po sobě jdoucích dnů. Z pohledu českého diváka se zejména druhá část
této definice zdá krajně problematická. Problém vzniká na příkladu: jsem-li
pravidelný divák seriálu Ulice, který je vysílán každý všední den, jsem zároveň
binge-watcherem? Z principu věci ne, pro účely této studie ale ano. Nejsem
obeznámen s vysílacími zvyklostmi ve Spojených státech, ale z českého pohledu
mohla druhá část definice ovlivnit výsledky studie.
Výsledky studie ukázaly, že důvody pro klasické sledování
pořadů jsou zejména zaujetí nebo zalíbení v pořadu. Důvodem pro to může mimo
jiné i být vyšší množství a spletitost dějových linek, která je typická právě
pro seriály z produkce Netflixu. Dále respondenti uváděli, že díky binge-watchingu
jsou schopni se lépe vcítit do děje a sledování si více užít. Zajímavostí je
také to, že zde existuje i vliv tlaků okolí. Někteří respondenti přiznávali
obavy, že ztratí své společenské postavení, pokud nezhlédnou celou sérii a
nebudou schopni o ní debatovat s ostatními. Lehce přehlíženým důvodem by mohla
být i obava z vyzrazení budoucího děje ať už okolím, na sociálních sítích nebo informačními
servery, jako například Buzzfeed.
Vzhledem k absenci kvalitnějších streamovacích služeb v
České republice (například Netflix je z českých IP adres zatím nedostupný)
nejsou výsledky této studie pro Českou republiku příliš relevantní.
Potencionální binge-watcher má u nás pouze několik možností, z nichž ne všechny
ctí autorská práva. Pominu-li tedy nelegální stahování celých sérií seriálů z internetu,
zbývá pouze nabídka originální tvorby českých televizních stanic na jejich
zábavních serverech (jako jsou třeba Voyo nebo Iprima). Z principu české
mediální produkce je více než polovina tvořena telenovelami a podobnými žánry,
u kterých je provozování binge-watchingu přinejmenším diskutabilní.
No comments:
Post a Comment