Binge-watching – opravdu přináší Netflix nový trend?

Pojem binge-watching se dá do češtiny asi nejlépe přeložit jako nárazové nebo návalové sledování. Velmi zjednodušeně řečeno se dá popsat jako sledování většího množství epizod konkrétního seriálu nebo pořadu. Studie Sprinting a media marathon: Uses and gratifications of binge-watchingtelevision through Netflix se snaží odhalit důvody, které diváky lákají právě k tomuto způsobu konzumace mediálních obsahů.

Za vznikem této studie stojí duo zaměstnanců Oregonské univerzity Matthew Pittman a Kim Sheehan. První jmenovaný je doktorandem oboru Mediálních studií a zároveň vyučujícím předmětu Mediální etika. Vede také kurzy na Severozápadní křesťanské univerzitě a v neposlední řadě spolu s Kim Sheehan napsal knihu The HIT handbook: The Academic Research Guide to Amazon's Mechanical Turk. Sheehan je profesorkou na Oregonské univerzitě. Již 12 let se pohybuje v oblasti reklamy a marketingu. Pracuje se studenty a absolventy oregonské univerzity. Zabývá se novými médii, komunikací a etikou.

Binge-watching ve své podstatě existuje již dlouho. Jeho základy položily tzv. televizní maratóny (zejména úspěšných sérií jako James Bond, Indiana Jones nebo Hvězdné války). Revoluci v binge-watchingu přinesla až politika streamovací služby Netflix. 

Zdroj: www.tarifomat.cz

Společnost Netflix začínala jako online výpůjční služba DVD. Postupem času a rozvojem technologií se Netflix stal jedničkou na trhu streamovacích služeb. Za pevný měsíční poplatek nyní nabízí neomezenou možnost sledování filmů a seriálů prostřednictvím internetu. V posledních letech se společnost Netflix soustředila na produkci vlastních úspěšných seriálů jako je například House of Cards nebo Orange is the NewBlack. 

Zdroj: www.blog.netflix.com

Se svojí originální produkcí vsadil na jiný vysílací model než jeho konkurenti (například  HBO). Tam kde jiné vysílací služby uveřejňují jeden až dva díly týdně, Netflix dává k dispozici, celou sérii svých seriálů najednou. Vymaňuje se tak z klasického schématu vysílání seriálů od září do května s letní pauzou uprostřed, na kterou jsou diváci po celém světě zvyklí.

Autoři studie se zaměřili na dvě hlavní výzkumné otázky: Co motivuje diváky k nárazovému sledování a co diváky vede k plánovanému "nárazovému sledování". Výzkum probíhal formou internetového dotazníku a celkem se ho zúčastnilo 272 respondentů, z nichž se k binge-watchingu přihlásilo 263 respondentů. Tito respondenti byli určeni metodou sněhové koule (snowballingu). Tato metoda spočívá ve zveřejnění výzvy k vyplnění dotazníku na profilech sociálních sítí výzkumníků (v tomto případě Facebooku a Twitteru). V případě vyplnění se notifikace objevuje i na účtech respondentů, čímž oslovuje další a další potencionální respondenty. Tato metoda má výhodu v tom, že snadno osloví potencionální respondenty, kteří mají znalost dané problematiky. Nevýhodou ovšem je nereprezentativnost vzorku respondentů a už toho plynoucí nemožnost srovnání s dalšími výzkumy. Autoři studie jsou si tohoto omezení vědomi a sami na něj upozorňují. 

Pro účely výzkumu bylo také nutné přesně vymezit pojem binge-watching. Protože v současné době neexistuje žádná všeobecně uznávaná definice, převzali autoři definici z dřívějšího průzkumu společnosti Netflix, která zní: zhlédnutí dvou nebo více epizod stejného pořadu v kuse, nebo zhlédnutí jedné nebo více epizod stejného pořadu během několika po sobě jdoucích dnů. Z pohledu českého diváka se zejména druhá část této definice zdá krajně problematická. Problém vzniká na příkladu: jsem-li pravidelný divák seriálu Ulice, který je vysílán každý všední den, jsem zároveň binge-watcherem? Z principu věci ne, pro účely této studie ale ano. Nejsem obeznámen s vysílacími zvyklostmi ve Spojených státech, ale z českého pohledu mohla druhá část definice ovlivnit výsledky studie.

Výsledky studie ukázaly, že důvody pro klasické sledování pořadů jsou zejména zaujetí nebo zalíbení v pořadu. Důvodem pro to může mimo jiné i být vyšší množství a spletitost dějových linek, která je typická právě pro seriály z produkce Netflixu. Dále respondenti uváděli, že díky binge-watchingu jsou schopni se lépe vcítit do děje a sledování si více užít. Zajímavostí je také to, že zde existuje i vliv tlaků okolí. Někteří respondenti přiznávali obavy, že ztratí své společenské postavení, pokud nezhlédnou celou sérii a nebudou schopni o ní debatovat s ostatními. Lehce přehlíženým důvodem by mohla být i obava z vyzrazení budoucího děje ať už okolím, na sociálních sítích nebo informačními servery, jako například Buzzfeed.

Vzhledem k absenci kvalitnějších streamovacích služeb v České republice (například Netflix je z českých IP adres zatím nedostupný) nejsou výsledky této studie pro Českou republiku příliš relevantní. Potencionální binge-watcher má u nás pouze několik možností, z nichž ne všechny ctí autorská práva. Pominu-li tedy nelegální stahování celých sérií seriálů z internetu, zbývá pouze nabídka originální tvorby českých televizních stanic na jejich zábavních serverech (jako jsou třeba Voyo nebo Iprima). Z principu české mediální produkce je více než polovina tvořena telenovelami a podobnými žánry, u kterých je provozování binge-watchingu přinejmenším diskutabilní.