Blogování
se v posledních letech stalo ve světě internetu doslova hitem. Není proto
divu, že se k němu se zájmem obrací celá řada výzkumů. Kdo jsou ti, co za
blogy stojí? Kdo jsou ti, kteří je čtou? A proč ta obrovská popularita? A čemu
jinému by se věnovala studie tří psychologů s názvem We’ve got something for everyone: How individual differences predict
different blogging motivations, než snaze prozkoumat motivace lidí
k tvorbě a psaní blogů. Studie měla dva hlavní cíle. V první řadě
vytvořit unikátní dotazník, díky kterému by se motivace k psaní blogu
odhalila. Neméně důležité bylo také otestovat hypotézy, zda a jakým způsobem
tuto motivaci ovlivňuje pohlaví, věk a osobnost blogera.
O autorech
Jak
již bylo zmíněno, všichni tři autoři studie jsou psychologové a působí na University
of Wolverhampton. Zabývají se kyberpsychologií a jsou členy Cyberpsychology
Research Group (CRUW). Chris Fullwood se zabývá studiem typů osobností
v kyberprostoru. Wendy Nicholls se ve svých výzkumech zaměřuje na vliv
sociálního života na fyzické i duševní zdraví. Rumbidzai Makichi je držitelem
titulu BSc v psychologickém poradenství a MSc v psychologii zdraví.
Teoretický základ
Blog
můžeme jednoduše definovat jako často aktualizovanou webovou stránku se sérií
archivovaných příspěvků, typicky v opačném chronologickém pořadí. Primárně jsou
textové, ale mohou se na nich objevovat obrázky, fotografie či další
multimediální obsah. Mohou být také tvořeny čistě videi, pak se jedná o tzv.
vlogy. Řada blogů má interaktivní část, která dává čtenářům možnost zanechat k příspěvku
komentář. Proč blogy získaly na tak velké popularitě? Shrnout to můžeme do 3
zásadních bodů:
- Blogeři mohou volně prezentovat vlastní obsah.
- Blogy jsou dostupné – mohou být vytvořeny a aktualizovány jednoduše, bez speciálních technologických dovedností.
- Blogy jsou sociální povahy – tvoří komunity blogerů i komunity fanoušků jednotlivých blogů.
Blogy se typicky
rozdělují do 3 kategorií: osobní deníky (těch je v současné době většina,
zhruba 70%), filtry (tvořené zejména odkazy na externí weby či zprávy), a
vědomostní blogy (knowledge blogs, zkráceně k-logs). Účel, kterému blog slouží,
je přímo ovlivněn blogerovou motivací k jeho vedení (např. v případě reklamního
účelu to může být záliba v některých značkách či zisk finanční odměny). I v
případě stejného tématu o něm mohou blogeři hovořit z různých důvodů – např. jeden
bloger může psát o události za účelem informovat publikum, zatímco druhý může
skrze ní vyjadřovat svůj vlastní názor na svět či společnost.
Předchozí výzkumy již
formulovaly některé motivace k blogování, např. americká antropoložka
Bonnie Nardi uvedla tyto: dokumentovat životní zkušenosti, poskytovat komentáře
a názory, vyjadřovat hluboké emoce, vytvářet nápady skrz psaní a vytvářet a
moderovat diskuze. Blogeři mohou mít těchto motivací hned několik současně.
Motivace k blogování a osobnost
Hlavní výzkumnou otázkou bylo,
odkud se bere motivace vést si blog? A proč některým stačí psát si blog sám pro
sebe a nepotřebují žádné komentáře, zatímco jiní jsou na zpětné vazbě závislí a
je pro ně motivací v psaní pokračovat? Odpověď můžeme nalézt, pokud zvážíme,
jakou roli hraje v této motivaci samotná osobnost blogera. Výzkumníci pro účely
studie využili tzv. pětifaktorový model osobnosti („Big Five“), který značí pět
rozměrů osobnosti: otevřenost (vůči společnosti), svědomitost, extraverze,
přívětivost a neuroticismus (někdy taky označován jako emoční stabilita).
Rozhodli se prozkoumat, jak tyto jednotlivé faktory osobnosti spolu
s věkem a pohlavím mohou ovlivnit motivaci k blogování.
Účastníci výzkumu a metoda
Výzkumu se zúčastnilo 160
blogerů (108 žen a 52 mužů). Průměrný věk účastníků byl 25 let, v
rozmezí 16 – 67 let. Do výzkumu byli zahrnuti pouze blogeři, kteří za
posledních 6 měsíců napsali alespoň 1 příspěvek. Pro účely studie výzkumníci
vytvořili unikátní dotazník motivace k blogování (Blogging Motivations
Questionnaire – BMQ). Základem pro dotazník byla analýza předchozích studií a
literatury k tématu a analýza stránek „O mně“ na populárních blozích (na
stránkách blog.co.uk). Blogeři zde často uváděli své důvody, proč blog píší. Ty
byly přeformulovány a zobecněny tak, aby se daly použít v dotazníku.
Např.
„tento blog píši kvůli problémům, kvůli kterým jsem v noci vzhůru, a díky němu
se s nimi vypořádám“ bylo přeformulováno na „používám blog k pojmenování mých
životních problémů“. Blogeři byli oslovováni na relevantních fórech a emailem
od Association of Internet Researchers.
Celý průzkum probíhal online, reklama i email obsahovaly odkaz, po jehož
prokliknutí se zobrazily informace o průzkumu. Pokud se ho chtěl bloger
zúčastnit, proklik na tlačítko ho na něj přesměroval. BMQ měl dvě části. V první
účastníci vyplnili pohlaví, věk a informace o svých blogovacích akgtivitách
(např. jak často blogují). Druhá část obsahovala 58 položek, týkajících se
motivací k blogování, kterou účastníci vyplňovali pomocí stupnice 1-5 (1 –
zcela souhlasím, 5 – vůbec nesouhlasím). Účastníci také vyplnili IPIP (International
Personality Item Pool), který je spolehlivým měřítkem pětifaktorového modelu
osobnosti.
Výsledky průzkumu a diskuze
Průzkum ukázal, že
účastníci trávili v průměru 7,9 hodiny týdně čtením či psaním blogu a vlastní
blog měli v průměru 3,2 roku. Většina blogerů ze vzorku se k blogování stavila
velmi interaktivně: 96% četlo jiné blogy, 80% umožňovalo vkládání komentářů na
své blogy a 78% psalo komentáře ostatním. Účastníci výzkumu neměli problém s
odhalením identity na blogu: 33% uvedlo své celé jméno, 33% křestní jméno, 67%
mělo na blogu svou fotku.
Výsledky z 58
otázek, týkajících se motivace k blogování, byly podrobeny faktorové
analýze. Z té vzešlo 6 hlavních faktorů – motivací k psaní blogu:
emocionální výtvor, kreativní výtvor, tvorba sociální vazeb, reklama, osobní
odhalení a selektivní odhalení. „Osobní odhalení“ je motivací přiblížit
blogerovy niterní pocity a myšlenky. V tomto případě může být psaní blogu také
částečně osobní terapií. „Emocionální výtvor“ popisuje míru, do jaké jsou
blogeři motivováni vyjadřovat své názory
a ventilovat frustrace. „Selektivní odhalení“ zahrnuje používání blogu pro čistě
pozitivní příspěvky. „Kreativní výtvor“ popisuje blogery, kteří jsou motivování
potřebou vyjádřit svou individualitu a kreativitu. Ti, kteří jsou motivováni „tvorbou
sociálních vazeb“, používají blog ke kontaktu s dalšími lidmi. Poslední
„reklama“ zahrnuje blogery, kteří používají blog k promování událostí, produktů
a služeb. Zejména tato motivace je poměrně nová a v předchozích studiích jí byl
věnován velmi malý prostor. Jak
výzkumníci očekávali, některé faktory mezi sebou úzce souvisely.
K otestování
hypotézy, že motivace k blogování je spojena s osobností, pohlavím a
věkem, provedli několik sérií regresní analýzy. Co se týče vlivu pohlaví, muži
měli spíše motivaci psát blog k promování událostí, produktů či služeb. Také
měli tendence k většímu emocionálnímu vyjadřování. To může potvrzovat
předchozí zjištění, že muži jsou si více jisti ve vyjadřování vlastních názorů
na blogu. Je také možné, že muži v rámci blogosféry komunikují
uvolněnějším stylem, než jak je obvyklé v offline světě, kde jsou
v rámci genderové role považování za méně emoční než ženy. Možná ze
stejného důvodu ženy tíhly spíše k selektivnímu odhalení. V online
světě mohou odhalit část sebe, kterou by v offline světě nemohly.
S ohledem na
osobnost, otevření blogeři dle očekávání užívali své blogy jako kreativní
výtvor, např. pro kreativní psaní či sdílení svých uměleckých děl. To potvrdilo,
co je obecně známo o otevřených osobnostech – jsou kreativní, mají velkou
představivost a intelekt. Stejně tak se u motivace k blogování potvrdilo
očekáváné spojení přívětivosti a selektivního odhalení. Tito blogeři raději
používali pozitivní výrazy a vyhýbali se negativním tématům. Jejich prezentace
v přívětivém duchu může souviset s touhou být oblíbený ostatními. Neočekávaným
zjištěním bylo, že blogeři typu svědomití byli motivováni tvorbou sociálních
vazeb. Výzkumníci předpokládali, že v jejich případě bude mnohem větší
roli hrát osobní a soukromá rovina. Může to svědčit o tom, že blogy pomáhají
jednotlivcům udržovat existující přátelství. Jejich prostřednictvím mohou ke
svým přátelům komunikovat s větší péči a soustředěním, než například skrze
sociální sítě, které svádí k povrchní komunikaci.
Závěrem
Studie poskytla hlubší
pohled na důvody, proč lidé tvoří a udržují své blogy. Závěry z této
studie podporují tvrzení, že jednotlivci stále aktivně hledají možnosti, jak
v kyberprostoru uspokojit své potřeby. Asynchronní povaha blogu ve spojení
s anonymitou může některé blogery donutit ukázat své pravé já či ho
idealizovat. Různé typy jedinců mohou uspokojit velmi osobní a individuální
potřeby skrze tu samou online aplikaci.
Situace v ČR
V České republice je
blogování také velmi oblíbeným trendem. Od roku 2014 má i svou soutěž
s názvem Blogerka roku, kde čtenáři v několika kategoriích hlasují o
tu nejlepší. Studií zaměřených na blogování však u nás vyšlo minimum.
Nezkoumá se ani rostoucí obliba blogu jako marketingového nástroje firem,
kterým blogeři promují produkt či službu za určitou odměnu. V zahraničí
však na téma komerčního spojení blogerů a firem vyšlo studií hned několik.
Blogování tak u českých výzkumníků stále zůstává na okraji zájmu.
Zdroje:
[1] FULLWOOD,
Ch., NICHOLLS, L., MACHIKI, R.: We’ve got something for everyone: How
individual differences predict different blogging motivations. New
Media & Society [online]. SAGE Publications, October, 2015. ISSN:
1461-4448 [cit. 2015-12-15]. Dostupné z: http://nms.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/content/17/9.toc
Hezký článek!
ReplyDelete