Téma
Téma výzkumu se točí kolem propagandistických videích
Islámského státu v Iráku a Sýrii na sociálních sítích. Zejména s důrazem
na nábor nových členů a povzbuzení morálky těch stávajících. USA prý na tomto
poli za IS zaostává. Cílem tohoto výzkumu je porovnat propagandu IS s ministerstvem
zahraničí (USDS).
IS je militantní organizace na území států Sýrie a Iráku,
která vyhlásila roku 2014 tzv. islámský chalífát. IS spoléhá na propagandu,
zejména ve formě videí a fotografií na sociálních sítích. Paul Neuman, ředitel
Mezinárodnícho centra studia radikalismu a politického násilí, uvádí odhat, že
po vlajkou IS bojuje necelých 5 tisíc bojovníků z EU.
Proti tomuto trendu se snaží vystupovat právě USDS. Uvádí
videa „na pravou míru“ a snaží se odradit potencionální bojovníky IS. Projekt
má vlastní účty na YouTube, Twitteru a dalších sociálních médiích. Nechybí ani
arabské mutace webů. Účinnost těchto snah je však, jako ostatně vše,
zpochybnitelná. Jedním z důvodů je i to, že IS využívá převážně jiných
komunikačních kanálů, které nejsou tolik hlídány, např. Liveleaks a Pastebin.
Aktivní jsou tak i na Twitteru, kde mají, dle odhadů, nejméně 46 tisíc
podporujících účtů, přičemž 500 – 2000 je vysoce aktivních (více než 50 tweetů
za den v období září – prosinec roku 2014). Tato mediální válka tak
představuje zajímavý pohled na změnu diskurzu v kontrole mediálních
obsahů.
Výzkumné otázky
Ztrácí USDS, oproti IS, na poli mediální kampaně?
Stať
Pro účely studie byl použity videoklipy z filmu Flames
of War, z dílny propagandistického oddělení IS z roku 2014, jež
obsahuje hlavní myšlenky tohoto hnutí. Na pozici pomyslného protivníka videu IS
byly vybrány kratší videa z dílny USDS, která vznika od září 2014 do února
2015 (viz. tabulka č. 1).
tabulka č. 1
Videa byly rozděleny do jednotlivých celků, aby se snáze
porovnávaly. IS má scén méně, zato však delší.
Výzkumné metody
Multimediální
analýza byla provedena pro každé video a zkoumána dle paradigmatu pana Herringa
(2010).
Kódovalo se
dle:
1)
aplikování seznamu nepřátelských vlastností
(používá se ve filmech od roku 1942 – viz. tabulka č. 2)
2)
pomocí teorie Glaser a Strauss (1967), kde se
identifikují vlastnosti zobrazovaného člověka.
tabulka č. 2
Zjištění
USDS stále používá ty samé rámce pro zobrazování IS, ukazuje
je jako lstivé, nedodžující lidská práva, dominující silou, lživé a že není
neporazitelný. Položky, které chybí na seznamu z roku 1942 chybí jen
témata, která jsou po 9. září 2001 citlivá.
IS USA zobrazuje též jako lživé (příklad druhé války v zálivu
– Bush ml.). Pracují s naboženskou intolerancí, zejména ke křesťanům,
šíitům a nevěřícím. Zobrazují se za Boží bojovníky a nešetří heroických
autoportrétů svých bojovníků. Tím se liší od videí USDS, ta totiž nevytváří
pozitivní obraz sama sebe, ale jen negativní obraz IS. Ve smyslu větší
vyvážnosti tak mohou tyto videa působit přesvědčivěji.
Zobrazování jednotlivých skupin je patrné z tabulek 6, 7,
8, 9 a 10.
tabulka č. 6
Většina zobrazovaných byli dospělí muži, USDS měla zobrazeno
více žen a dětí.
tabulka č. 7
Většina zobrazovaných byli vojáci, USDS zobrazovala více
novinářů a civilistů.
tabulka č. 8
Většina zobrazovaných byli živí lidé, ale je zde i poměrně
velký podíl mrtvých.
tabulka č. 9
U videí z dílny USDS je vypravěč neidentifikovatelný.
Vytvářejí efekt diskuze mezi IS a USDS, v nichž USDS vítězí.
tabulka č. 10
Oproti tomu jsou videa od IS zaměřeny daleko více na sebe.
Příjemce se snadno identifikuje s bojovníkem IS. Zajímavé je zastoupení
různých názorových proudů v podání muslimských duchovních.
Závěrem
Fakt, že členové IS hovoří sami za sebe dodává videu na
autentičnosti, v čemž má USDS nedostatky. V jejich videích chybí
autority a jsou příliš ploché. Někoho též mohou urážet z důvodu nedostatečné
citlivosti k islámské kultuře.
Démonizace nepřítele je účinná jen do jisté míry. Určitě je
více aktraktivní se, kromě zmíněné démonizace, zaštítit chalífátem s Bohem
za zády (tím jediným a zaručeně pravým).
Obdobný výzkum v českých podmínkách nebyl realizován.
Autoři
William H. Allendorfer je studentem Second Language Studies
at Indiana University Bloomington. Zaměřuje se na novodobé komunikační metody,
arabštinu a pragmatiku.
Susan C. Herring je profesorkou Information Science and Linguistics and
ředitelem of the Center for Computer-Mediated Communication at Indiana
University Bloomington. Zabývá se především lingvistikou, sociální
informatikou. https://www.soic.indiana.edu/all-people/profile.html?profile_id=7
Zdroje:
http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/6336/5165
No comments:
Post a Comment