Sociální sítě jsou v dnešní době nejrozšířenějším internetovým místem, kde trávit čas. Ať už se jedná o Facebook, Twitter, Youtube, Wikipedii a spoustu dalších sociálních sítí. Neustále jich přibývá a neustále více lidí je používá. Otázkou tedy zůstává, co nás vlastně nejvíce vede tyto sítě používat a co víc, na nich aktivně přispívat? Janne Matikainen v květnu 2015 zveřejnil svou studii, ve které se zabývá právě otázkou toho, co je největší motivací k vytváření mediálních obsahů právě na sociálních sítích ve Finsku.
Autor studie
Janne Matikainen působí ve výzkumném týmu na univerzitě v Helsinkách. Věnuje se převážně výzkumu sociálních aspektů internetu a motivací společnosti k vytváření různých mediálních obsahů. Publikoval spoustu článků a revidoval několik knih týkajících se online komunikace, nových médií a nových výzkumných metod. Ve svých studiích se snaží kombinací kvalitativních a kvantitativních metod dosáhnout co nejlepších výsledků. V posledních letech se nejvíce zaměřuje na porovnávání tradičních a nových médií, hlavně těch sociálních.
Ve výzkumné skupině Helsinské univezity společně s Janne Matikainen vytváří studie i další členové: Mikko Villi, Lars Lundsten, Erna Bodström, Hannu Nieminen a Salla Laaksonen. Společně se věnují výzkumu komunikace na digitálních sociálních sítích a to hlavně na vytváření, distribuci a efekt mediálních sdělení v prostředí sociálních sítí včetně mobilní komunikace a online žurnalistice. Ke svému výzkumu nejvíce používá kombinaci kvantitativních a kvalitativních metod výzkumu,které použil i v této studii.
Co od studie můžeme očekávat?
Jeho studie se zabývá motivací k vytváření mediálních obsahů na sociálních sítích. Relativně zužuje studii v kvalitativní části pouze na aktivní bloggery, v kvantitativní části na vzorek 526 aktivně publikujících uživatelů sociálních sítí.
Celkově studie působí kompaktním dojmem, je srozumitelná i pro běžného čtenáře a výsledky studie jsou shrnuty ve dvou hladinách. V té první jsou shrnuty výsledky zvlášť pro kvantitativní výzkum a zvlášť pro kvalitativní výzkum. V druhé hladině jsou výsledky obou výzkumů mezi sebou porovnávány a diskutovány jejich odlišnosti. Studie se odkazuje na již publikované studie v tomto oboru přehledným způsobem, není nutno zdroje v textu nijak složitě hledat. Také v závěrečné části studie autor vybízí k vytvoření studie nové, hlavně kvůli rozdílným výsledkům jednotlivých metod. Nová studie by podle něj měla být v mnohem větším měřítku, už jen proto, že tato studie byla celkem cíleně zaměřená na velmi aktivní tvůrce mediálních obsahů sociálních sítí a tím pádem neobsahovala běžné přispěvatele, kteří by nejspíše mohli výsledky obou analýz více přiblížit k sobě.
Metody výzkumu
Jako metoda výzkumu zde byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu, která je typická pro Matikainenův výzkum. V kvalitativní části byl použit tzv. „Qualitative attitude approach“, kde jsou dotazovaným osobám předkládána tvrzení, která mají komentovat. V kvalitativní části bylo do vzorku vybráno pět mužů a pět žen ve věkové skupině 30 – 50 let, z čehož všichni jsou aktivní bloggeři a pravidelně vytvářejí mediální obsahy na sociálních sítích. Na každého respondenta byla vyhrazena hodina až hodina a půl rozhovoru. V kvantitativní části byl vybrán vzorek 1056 respondentů, kterým byl rozeslán dotazník, který obsahoval 23 otázek, na které byly odpovědi ve formě pětistupňové škály. Na základě dotazu, zda aktivně vytvářejí mediální obsah, byl vybrán vzorek 526 respondentů pro samotnou analýzu.
Výsledky analýzy
Výsledky studie byly celkem překvapující. Z kvalitativního výzkumu vyplynulo, že bloggeři přidávají mediální obsah nejvíce proto, aby se buď stali součástí nějaké stávající společenské komunity a nebo si právě svými příspěvky kolem sebe vytváří komunitu vlastní. Velké zastoupení mělo i psaní jako sebevyjádření a vyjádření své individuality. Hlavním důvodem pro bloggery je zviditelnění se ve společnosti, které jsou součástí. Také je motivuje svoboda psaní těchto obsahů a to, že samotný obsah mohou na sociálních sítích snadno zveřejnit. Důležitým aspektem pro ně byla samozřejmě čtenost samotných obsahů, popřípadě se čteností spjaté komentáře k obsahům. Zajímavým důvodem byla sociální síť jako zdroj informací. Většina respondentů se shodla i na dělení sociálních sítí podle využití. Psaní blogu bylo klasifikováno jako odpočinková činnost, příspěvky na Facebooku jako vyplnění volného času a Twitter jako zdroj informací.
Na druhou stranu výsledky z kvantitativního výzkumu se v některých věcech shodovaly, v některých byly naprosto odlišné. V kvantitativní části bylo největší motivací získat slávu, upoutat na sebe pozornost a získání nových informací. Sounáležitost s komunitou lidí se umístila cca uprostřed tabulky motivací. Nejvíce příspěvků bylo podle analýzy publikováno na nekomerčních kanálech spíše než v těch komerčních.
Shrnutí
Tato studie je velice zajímavá už jen proto, že sociální média dnes využívá opravdu velká skupina lidí. Od titulku studie jsem čekala maličko větší rozsah, zde je kvalitativní část omezená na velice aktivní přispěvatele sociálních sítí, ta kvantitativní je již otevřenější. Z toho také možná plyne i rozdíl v závěru samotných analýz, kde z kvantitativní části vyplynula motivace spíše v podobě sounáležitosti a práce pro společnost, kdežto v kvantitativní části byla převážná většina odpovědí zaměřena spíše na čtenost mezi ostatními uživateli sociálních sítí. V obou částech pak dominantně působila možnost získání nových informací a vyjádření svého nezávislého a svobodného já.
Pokud bychom chtěli podobnou studii aplikovat i u nás, myslím, že by výsledky mohly být celkem podobné. Pravděpodobně spíše kvantitativní části analýzy. Výcházím z toho, že znám několik velice aktivních českých bloggerů a většina z nich působí na sociálních sítích z důvodu slávy, zviditelnění své osoby či obohacení v podobě dárků určených k propagaci samotnými bloggery. Myslím, že by bylo velice zajímavé podobnou studii udělat i v České Republice a možná ji i rozšířit za hranice známých bloggerů a bloggerek.
Zdroje:
Matikainen Janne: Motivations for content generation in social media; Participations, May 2015, Volume 12, Issue 1
http://www.helsinki.fi/communication/research/Researchgroups.html
No comments:
Post a Comment