Nemá smysl zabývat se nepřeberným výčtem voleb a nastavení, které tento propracovaný interface poskytuje, neboť prvořadé jsou především důsledky, které z toho pro hráče plynou. A vlastní zkušenost je v tomto případě nenahraditelná. Fráze o tom, že fantazii se meze nekladou, tady plní svůj účel dokonale. Některé výsledky práce talentů jsou takřka profesionálními příklady designu herních úrovní a vývojářské studio Mm již nabídlo autorům těch nejzdařilejších zaměstnání (totiž i přes jejich „jednohubkový“ ráz časově nejde o nijak nenáročnou investici).
Lze však namítnout, že editor úrovní není ničím převratným. Vyšlo mnoho PC titulů, které tento režim obsahovaly. LBP ovšem s lehkostí kontroly videoher integruje staré nápady s novými, celek drží pohromadě díky síťovému aspektu, přímému sdílení, audiovizuální prezentaci a kooperativní hře čtyř hráčů na kterékoliv mapě jak online, tak offline. K dnešnímu dni byly publikovány přes tři miliony úrovní! Výjimečné výsledky takového úsilí považuji za komplexní díla, jež v některých aspektech převyšují rámec hlavní kampaně.
Publikováním v prostředí PSN (za užití nástrojů editoru Mm) se uživatel vzdává práva se tímto materiálem obohacovat, a přitom jej bez náhrady poskytuje k propagačním, komerčním aj. účelům provozovatelům komunitní služby. Tato praxe je ostatně povědomá režisérům machinimy (viz www.machinima.com) „natočené“ v enginu počítačových her, kdy se distribuce točí nanejvýš kolem oboustranné dohody tvůrce s vývojářem. Manifestace duševního vlastnictví v LBP jsou přístupné zásahům jedině propůjčením kopie části profilového souboru autora, s jehož souhlasem lze počin uložit, prozkoumat a modifikovat.
Po upozornění na „závadný“ obsah, který porušuje smluvní ujednání (urážky, šikana, vulgarismy atp.), se o nápravu stará přímo Mm. Míra takové moderace může být předmětem kontroverze a vášnivých diskuzí, ale na druhou stranu také autorských práv, neboť řada výtvorů je variacemi, resp. kopiemi klasických plošinovek typu Super Mario Bros. a jiných slavných her. Správci naznačují citlivé posuzování jednotlivých případů tak, aby došlo spíše k jejich úpravě, než úplnému odstranění.
Zkušenost jednotlivce s LBP se při vědomí obrovského počtu možných cest, jimiž může projít, jeví jako extrémně selektivní. Pro snazší orientaci hra přebírá hodnotící systém uživatelů, aby se konsensuálně takříkajíc „oddělilo zrno od plev“ - seřazuje výtvory dle oblíbenosti, popisných visaček (tagů), počtu stažení, vytíženosti atd. Pokud kritérium popularity či veřejného uznání nevyhovuje preferencím individuálního hráče, nezbývá mu, než se v nabídce orientovat podle klíčových slov (autor, název, charakteristika, fráze) nebo komentářů, což může být zdlouhavé a bez garance přesného nálezu (typy vyhledávání lze kombinovat). Nicméně značný počet map podpírá naději, že dříve či později si vybere snad opravdu každý. Označená dílka systém uloží tak, že jsou uživateli kdykoliv po ruce.
Se svými přáteli, rodinou nebo online je možné společně až ve čtyřech lidech projít takřka pěti desítkami příběhových úrovní, jež ve stejném editoru, jaký má hráč k dispozici, vytvořili samotní vývojáři. Ostatně kteroukoliv misi mohou hráči plnit společně, řadu z nich jinak ani pokořit nelze, což předpokládá různý stupeň spolupráce (tedy kolektivní inteligence) podle obtížnosti konkrétní překážky (vyžaduje hbitost, úvahu, koordinovanost, načasování atp.). Takové kooperativní kláni se organizuje buď přímo z pozice vedoucího party nebo přidáním se do již probíhající instance. Samozřejmě neexistuje způsob, jak zajistit „slušné“ chování spoluhráčů, o něž mezi desítkami tisíc aktivních účastníků zase není taková nouze. Úlohu moderátora přejímá iniciátor multiplayeru. Stojí za zmínku, že úrovně filtrované visačkou „co-op“ mají mnohdy několikanásobně vyšší počet stažení než ty navržené se zřetelem na jednotlivce. To potvrzuje můj předpoklad, kde se těžiště online hry vlastně nachází.
LittleBigPlanet se rozrůstá exponenciálně s každým zapnutím. Její životnost je téměř nezdolná, když např. sbíráním bodovaných bublinek rychle za sebou motivuje hráče k co nejlepšímu umístění v rámci týmu či na výsledkových tabulích (leaderboards). Kreativním hráčům zase pomáhá naplnit jejich touhy třeba při vymýšlení hudebních miniher, závodů, adventur, logických hádanek atd. Generovaná vrstva uživatelského obsahu zde dominuje formě, čímž se zavedené pojetí (nejen) plošinovek do značné míry inovuje. Dochází ke svévolnému prolínání žánrů, bourání bariér a dláždění cesty pro podobné projekty (např. ModNation Racers s editorem tratí pro soutěž motokár ve stylu Mario Kart Wii či stařičké hry Stunts). Prověřený ekonomický model postavený na mikrotransakcích za bonusový obsah (nové funkce, hudba, kostýmy, předměty, tématické balíčky aj.) přitom zajišťuje další zisky pokrývající mj. náklady provozu serverů, no a celá planetka si tak žije vlastním životem.
Troufám si tvrdit, že se vskutku jedná o titul nové generace, jeden z monumentů dekády, jenž hráče přirozeně sjednocuje a inspiruje. Nabízí se paralela s tzv. webem 2.0 kopírující obrysy funkčního vývoje internetu směrem k obsahu generovanému uživateli, sociálním sítím, „inteligentnímu“ vyhledávání apod. Je až neuvěřitelné, s jakou lehkostí a bez kompromisů LBP kombinuje unikátní vlastnosti interaktivního média s výše zmíněnými koncepty. Po navržení i testování vlastní úrovně jsem se utvrdil v názoru, že této malé velké herní revoluci, tomuto novodobému kanálu masové publikace a participace náleží uznání za relativní moc a míru svobody, jež nám pro zábavu do rukou vkládá.
Jan Miškov (140427)
No comments:
Post a Comment