The Youtube Reader

Je těžké uvěřit, že je to teprve 10 let, kdy bylo na stránku Youtube.com nahráno první video s názvem „Me at the zoo“. Přitom se to zdá jako věčnost, jako by tu Youtube s námi bylo vlastně od vždycky. Nevinně vyhlížející projekt se stal obrovskou bombou na poli internetu a pouhý rok po vzniku této stránky, bylo zakladateli Jawedem Karim, Chadem Hurleym a Stevem Chenem oznámeno, že práva na Youtube byla prodána společnosti Google za více než jeden a půl miliardy dolarů.

Dnes si uživatelé Youtube denně přehrají více než 2 biliony videí, každou minutu je nahrán 24 hodinový materiál a žádný globálně známý hudební umělec už bez Youtube neexistuje a nefunguje. Probíhají zde premiéry videoklipů, nahrávají se pozvánky na velké události, dokonce se zde veřejně známé osoby často vyjadřují k aktuálním problémům nebo k osobním selháním. Propásli jste předávání Oscarů nebo chcete vidět poslední přehlídku vašeho oblíbeného návrháře? Na Youtube najdete všechno! Jak dlouho tomu tak však ještě bude?

 

Youtube se stala neodmyslitelnou součástí online světa. Díky vlivu a počtu návštěvníků, které tato stránka má, se postupně začala využívat jako ostatní média a logicky se začala zkoumat aktivita uživatelů. Zrovna tak vznikla i studie švédských profesorů Pelleho Snickarse a Patricka Vonderaua The Youtube Reader, která umožňuje čtenářům nahlédnout pod povrch a zapojit se ke kritice tohoto serveru a od které se tento článek odvíjí.

Snickers a Vonderau ve své studii uveřejňují hned několik esejí od předních mediálních a filmových vědců z celého světa, kteří o Youtube pojednávají jako významné nové formě masmédií a moderní kultury. Od začátku se snaží poukázat na dvě tváře Youtube – tu, která demokraticky umožňuje komukoliv nahrát nebo zhlédnout video, na druhou stranu také tu, která poskytuje možnosti virálního marketingu, podprahových reklam a industriálního použití. Youtube samo sebe nazývá „fórum pro lidi, kteří se chtějí spojit, informovat a inspirovat napříč celým světem a distribuční platformou pro tvůrce originálního obsahu a malé i velké inzerenty“. Důležitou součástí Youtube je však i možnost sdílení a kooperace s dalšími sociálními sítěmi a blogy, které z něj tak dělají mnohem větší a významnější součást nových médií.

Studie je rozdělena na 6 částí, ve kterých se k dané problematice vždy vyjadřuje několik odborníků. Kapitoly se dělí na Mediality (tato část hovoří převážně o tom, jak se Youtube propojuje s ostatními novými médii a jaké jsou jeho možnosti. Jsou to předpovědi, jak si Youtube povede v budoucnu, čím se může stát a jakou bude mít pozici na mediálním poli), Usage (neboli používání – zde se jedná o konkrétní postupy, výhody a nevýhody serveru, hodnocení pro denní uživatele), Form (zkoumající estetiku a kvalitu videí, která se na Youtube objevují a rozdělení podle obsahu), Storage (tento oddíl se věnuje ekonomickému pohedu na věc, probírá potenciální zisky i ztráty atp.), Industry (zamřeno na zpoplatnění služeb) a Curatorship.

V sekci Mediality se Richard Grusin (60-67) vyjadřuje k tomu jaký má on sám postoj k Youtube a zda se dá, nebo nedá tato platforma považovat za médium. Čerpá z práce mnoha specialistů, kteří se k problematice vyjadřují z různých postojů a s rozličnými argumenty.

Je Youtube medium, nebo není? Záleží na tom, jestli je Youtube pouze bohatým archivem, sociální sítí nebo komunikačním kanálem, skrz který probíhá mezi uživateli a médiem samotným nějaká interakce. Je Youtube pouze poskytovatelem a spojovatelem, nebo aktivním mediátorem?

Někteří profesoři, věnující se novým médiím, považují Youtube za pouhý remediační kanál TV. Skupina expertů, kteří s tímto názorem nesouhlasí, se zase naklání k tomu, že Youtube není pouze formou remediace, ale že samo poskytuje rozšíření příběhů, možnost nahlédnout na různé komentáře, vyjádření či rozšiřující zprávy. Youtube by se se svým množstvím uživatelů (a to nejen těch, kteří mají na Youtube svůj kanál, ale i bloggeři, uživatelé sociálních sítí sdílející videa atd.) navíc splňuje McLuhanovu extrémní podmínku fungujícího média, kterou je, že médium je schopné poskytnout uživateli možnost dostat se myšlenkou mimo své tělo a napříč vesmírem, do jiných zemí atd. Je pravdou, že s Youtube se dá cestovat po celém světě nezávisle na tom, jestli jste se rozhodli podívat se na 7 divů světa, mládě opice či hokejový zápas probíhající na druhé straně polokoule. Ve vzduchu však stále poletuje otázka, zda je tato podmínka opravdu adekvátní a korektní a co vlastně McLuhan svým „nervovým systémem“ myslel? Je to opravdu tak, že skrz Youtube dokážeme kulturně obohatit náš život a vzdělat se, nebo spíš fakt, že nás média silně psychicky ovlivňují?

Americký historik a teorietik Kazys Varnelis se k Youtube jako k médiu staví velice kriticky. Považuje ho za médium, které globálně způsobuje sociální změny a které značně ohrožuje televizní vysílání. Youtube má totiž tu výhodu, že na něm sledujete jen to, co opravdu chcete, odebíráte jen kanály, které vás skutečně zajímají a spotřebitelé se tak vždy dostávají k tomu, co skutečně hledají. Zároveň je ale Youtube atraktivní spíše pro aktivní uživatele, kterým nevadí vyhledávat, z čehož vyplývá, že je to medium natolik pokrokové a moderní, že není přístupné pro všechny věkové kategorie. Je to médium 21. století. Dáte přednost pohodlnému přepínání programů s hrozbou, že nenajdete nic, co by vás zajímalo, nebo si raději sednete k počítači, strávíte čas nad vyhledáváním přesně toho materiálu, který chcete?

Studie, kterou Snickers s Vondreauem provedli, se zabývá různými směry, ve kterých se Youtube angažuje. Ať už se jedná o různé herní konzole nebo možnost sdílení libovolného videa na všechny dostupné sociální sítě, marketingové zastoupení Youtube ví, jak na to. V dnešní době je tato stránka s videi tak populární a tak využívaná, že je standardně používána během výuky na středních i vysokých školách, jako součást prezentací velkých firem a videa na ní dohledávají uživatelé všech věkových kategorií, čímž se výrazně liší od jiných podobných platforem. 

Youtube má skutečně bohatý obsah. Primárně je plný hudebních videoklipů, ať už amatérských nebo profesionálních (naleznete zde také mnoho cover verzí různých písniček – ty jsou obecně velice zajímavou součástí této platformy. Nejeden umělec, jež nahrával na YT covery se stal díky němu veřejně známou osobou či uznávaným umělcem.) Dále je to zdroj trailerů, sneak peaků, promo videí a pozvánek do kina či ke sledování populárního seriálu v TV. Méně obvyklé (stále však hovoříme v řádu miliard) jsou pak taneční videa a různé tutoriály a na neposledním místě dokumenty a domácí tvorba.

V současné době se velice často hovoří o zpoplatnění Youtube. Není jisté, zda to nejsou jen plané poplachy, jako tomu bylo již několikrát například na Facebooku,  ale vzhledem k tomu, že reklamy jsou dnes standardní součástí snad každého videa, nebylo by se čemu divit. Z této platformy se stal velký business, na kterém vydělávají producenti a majitelé labelů a profilů z celého světa. Je jasné, že z těchto stránek neprosperují uživatelé, ale především investoři a majitelé stránek a oficiálních profilů VEVO. Proto na vzniká konflikt, zda je Youtube vlastně ještě otevřenou komunitou pro veřejnost, nebo spíše marketingový tah a reklama. Tak či tak, popularita Youtube a nadšení uživatelů stále roste a „kliky“ na videích den ode dne rostou.

Tato konkrétní studie pochází z roku 2009 a tak v ní není zahrnuta spousta informací, novinek a proměn, kterými Youtube prošlo. I přesto, že publikace je v podstatě novou záležitostí, vývoj v této sféře je tak rychlý, že by se dala považovat za zastaralou a neaktuální. Svět nových médií jde kupředu rychleji, než jsou odborníci schopni reagovat, otázkou zůstává, jak dlouho budou tato media ještě „openspace“ a kdy se stanou pouhým strojem na vydělávání peněz? A pokud ano, budou to uživatelé trpět, nebo vznikne úplně nová platforma s novými možnostmi a podobou?

Bylo čerpáno z tohoto článku a této publikace