Knihovny versus Facebook

Zdroj: fnbrno.cz

Autorka Olga Biernátová, pracovnice Knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, ve studii nazvané Facebook není nástrojem přímého marketingu, hodnotí používání sociální sítě v knihovnách za účelem jejich propagace. Podle ní není potenciál Facebooku dostatečně využíván. Cílem její studie je nabídka rad, jak tento nástroj účelněji využívat, upozornit knihovny na chyby, kterých se dopouští a ukázat možnosti, jak rozšířit potenciál fanoušků. Při své práci čerpala informace především z odborné literatury a z vlastní praxe – je PR pracovnicí knihovny, ve které působí.

Jako hlavní předpoklad, za kterého se může Facebook stát účinným marketingovým nástrojem, je podle ní získání dostatečného počtu fanoušků, a to především proto, aby byla zaručena interakce. Nejjednodušším způsobem v komerční sféře je nabídka benefitů, soutěží a slev. Protože však knihovny nedisponují finančními prostředky, měly by se vydat jinou cestou. Jako jednu z nich zmiňuje  autorka masivní odpouštění pokut nebo rozdávání knih. Jako vhodnou cestu uvádí i placenou reklamu, která se pohybuje v řádu stokorun.

Upoutat by knihovny měly pěknou úvodní stránkou, což nutně také nemusí znamenat vysoké náklady. Vstupní stránka by měla být srozumitelná, aby potencionální fanoušek věděl, o jakou stránku jde a zda se vyplatí být jejím fanouškem. Proto je také nutné definovat si, na jaké uživatele bude knihovna cílit.

Velký důraz klade autorka na vzájemné poznání a pochopení obou stran – jak knihovny, tak fanouška, přičemž mnoho může podle ní správce stránky poznat z příspěvků, reakcí a komentářů fanoušků. Jako základ považuje informace o věku uživatelů, odkud pochází a na co nejvíce klikají. I když obecně je nejvíce uživatelů Facebooku ve věku mezi 18 a 34 lety, plus adolescenti, daleko více určující je věkové složení fanoušků na konkrétní stránce. Nicméně připouští, že právě u knihoven je tato věková skupina ve většině cílem propagace. Správce by měl být natolik flexibilní, aby se dokázal vcítit do věkové skupiny, aby se s ní uměl sžít. Neméně důležité je vytvořit si vlastní komunikační styl a definovat image, se kterou se fanoušci ztotožní.

Základem úspěšné propagace prostřednictvím Facebooku je interakce, které je možné docílit originálními, nikoliv opakovanými výzvami k reakci, typu: „Co si o tom myslíte?“, „Jak se vám to líbí“, apod. Kromě obsahu je nutné zaměřit se také na jeho formy a čas, kdy je nový příspěvek publikován, přičemž uvádí příklad z výzkumu, podle kterého je sice životnost příspěvku až 22 hodin, ale nejvce interakcí získá za 80 minut. Další výzkum zase ukazuje, že nejaktivnější bývají uživatelé ve čtvrtek a v neděli, přičemž prime time je 18-22 hodin.

Sama autorka není přesvědčena, že Facebook je pro knihovny vhodným nástrojem, prostřednictvím kterého by měly  vychovávat čtenáře, do něčeho je nenápadně tlačit nebo je dokonce kritizovat. Jako závěrečnou radu proto doporučuje, aby správci facebookových stránek byli vůči svým fanouškům především pozitivní. 

Studii je  možné nalézet ZDE