Stres na síti

V březnovém čísle impaktovaného časopisu New Media & Society vyšel v roce 2016 článek zabývající se příčinami digitálního stresu u mladistvých. První verze textu, nazvaného Digital stress: Adolescents’ personal accounts, byla poprvé publikována online již v roce 2014. Vznikla v prostředí Harvard university v USA a jejími autory jsou Emily C. Weistein a Robert L. Selman. 

Emily C. Weistein získala v roce 2014 magisterský titul z oboru Prevention Science and Practice na Harvard Graduate School of Education, v současné době je doktorandskou studentkou oboru Human Development and Education na stejné univerzitě. Soustředí se zejména na studium digitálního života a zkušeností adolescentů a mladistvých. Mezi další publikované články, na jejichž autorství se podílela spolu s Robetem L. Selmanem, patří Romantic Relationship Advice From Anonymous Online Helpers: The Peer Support Adolescents Exchange či How to Cope With Digital Stress.

Robert L. Selman je držitelem titulů profesor z oborů  Human Development and Education a Psychology in Psychiatry na Harvard university. Na této univerzitě rovněž založil Prevention Science and Practice Program. Svůj výzkum zaměřuje na oblast sociálního vývoje mladistvých napříč kulturálními kontexty. Snaží se svými radami napomoci předcházení škodlivých vlivů na jejich zdraví a vzdělání. Podporuje též zdravou participaci adolescentů v sociálních médiích. S Emily C. Weistein spolupracoval na vytvoření datasetu nazvaného Is cyberbullying all that goes 'over the line' when kids are online?

Pro pochopení důvodu zájmu autorů o téma je nutné uvést kontext provedení výzkumu. V roce 2009 zahájila MTV projekt A Thin Line, zaměřený na potlačení digitálního zneužívání - např. kyberšikany nebo sextingu. MTV a The Associated Press rovněž spozorovaly velký průzkum, z jehož výsledků vyplynulo, že 50% osob ve věku 14-24 let bylo v průběhu života terčem některé z forem digitálního zneužívání. Na základě tohoto zjištění byla o rok později spuštěna platforma Over the Line, kam mohli její návštěvníci anonymně uveřejňovat své zkušenosti a obavy týkající se digitálního zneužívání. Ostatní jim zde mohou dát zpětnou vazbu buďto tak, že označí závažnost jednání v příspěvku jako "over the line" (přes čáru)/ "on the line" (na hraně)/ "out of line" (v pořádku), anebo komentářem o délce až 200 znaků. Databáze poskytuje široký vzorek příspěvků, u nichž se vzhledem k možnosti zachování anonymity předpokládá, že jejich autoři nemají motivaci lhát či zamlčovat fakta

Ambicí studie je odhalit příčiny digitálního stresu adolescentů za pomoci jejich vlastních výpovědí. Autoři si proto položili výzkumnou otázku: Jaké stresory (příčiny vzniku stresu) související s digitálním životem zmiňují mladiství na platformě Over the Line? 

Podklad pro data tvořilo 7146 anonymizovaných příběhů, publikovaných na Over the Line v období březen 2010 - červenec 2013. Z nich bylo náhodně vybráno 2000 příspěvků včetně jim odpovídajících normativních hodnocení, na kterých byla provedena několika kroková obsahová analýza. Příspěvky byly roztříděny do kategorií dle témat, jichž se týkají. Díky tomu bylo identifikováno, že 648 příběhů v sobě nese jeden či více stresorů souvisejících s digitálním životem. 

S užším vzorkem bylo poté dále pracováno. Autoři definovali šest kategorií digitálních stresorů, procházející napříč původními tematickými okruhy. Jednalo se o “impersonation” (vydávání se za někoho jiného či skrývání pravé identity), “receiving mean and harassing personal attacks” (obtěžující vzkazy a osobní útoky), “public shaming and humiliation” (veřejné zesměšnění a ponížení), “breaking and entering into accounts and devices” (vniknutí do osobních účtů a složek),  “feeling pressure to comply” (pocit nutnosti vyhovět požadavkům, zejm. v souvislosti se zasíláním erotických fotografií) a “feeling smothered” (pocit přesycení vzkazy, "dušení"). 

Alespoň jeden z výše uvedených šesti stresorů byl identifikován v 519-ti příbězích z 648-mi analyzovaných příspěvků. Jak je vidět v tabulce níže, mezi procentními zastoupeními stresorů v příbězích a frekvencemi jejich výskytu jsou velké rozdíly. Suverénně nejčastěji zaznamenaným stresorem je “public shaming and humiliation”.

Zdroj: WEINSTEIN, E. C. a SELMAN, R. L. Digital stress: Adolescents personal accounts. DOI: 10.1177/1461444814543989. ISBN 10.1177/1461444814543989. Dostupné také z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444814543989

Základním poznatkem studie Weisteinové a Selmana je fakt, že výše definované stresory lze rozdělit do dvou skupin dle typu digitálního stresu. První skupina, zahrnující “impersonation”, "mean and harassing personal attacks” a “public shaming and humiliation”, reflektuje přesun běžných forem nepřátelských aktivit online prostoru a vybízí k diskuzi o harašení či šikaně. Druhý, méně diskutovaný typ, reprezentovaný stresory “breaking and entering into accounts and devices”, “pressure to comply” a “feeling smothered”, vychází z potřeb adolescentů formovat se do skupin, udržovat těsné spojení s ostatními, ale i ze snahy o zachování si soukromí. 

Jak autoři v závěru článku zdůrazňují, současná generace vyrůstá v prostředí, kde internetové interakce a mediální komunikace v kyberprostoru hrají významnou roli. Proto je nutné snažit se eliminovat příčiny digitálního stresu mladistvých. 

Stres na síti počesku

Dle mého názoru by realizování podobného výzkumu dopadlo podobně i na vzorku českých adolescentů, avšak jistotu by dalo pouze jeho provedení. Webem, z nějž by se dala získat potřebná data pro výzkum v České republice, je např.  Zpovědnice.

Zdroj: 

WEINSTEIN, E. C. a SELMAN, R. L. Digital stress: Adolescents personal accounts. DOI: 10.1177/1461444814543989. ISBN 10.1177/1461444814543989. Dostupné také z: http://nms.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461444814543989