Vídíš mě, vidím tě
Mobilní reklama a dopad na naše soukromí
Řekni mi jaké aplikace používáš a já ti řeknu kdo jsi...
Většina z nás má
ve svém chytrém telefonu nainstalováno a denně používá několik aplikací, které
nám mají ulehčovat život. Když nás lapají ke stažení vybrané aplikace slibují nám
rychlejší přenos dat, personalizované informace a další nerozporovatelné
benefity. Když však zaškrtáváme políčko - Souhlasím se zpracováním osobních
údajů, málokoho z nás napadne, co se za tím skrývá. Jak se liší
zobrazované reklamy v mobilních aplikacích? Nutno mít na paměti, že neslouží
pouze ke sdílení informací s námi, ale ke sběru informací o nás! Jak daleko
může přejímání informací zajít a jakou roli v tomto procesu hraje regulace
a ochrana soukromí, se stalo předmětem několika výzkumů, na kterých článek: I see you, You see me, publikovaný na portálu www.firstmonday.com, staví. Na následujících
řádcích, bych se s Vámi chtěla podělit o výsledky polemiky dvojice,
Theodora Book a Chris Bronk, zabývající se touto velmi aktuální problematikou.
Theodor Book je v současné době studentem doktorandského
programu na Rice univerzitě v Houstonu, USA. Působí v týmu Dr.
Weisse, který zkoumá počítačovou bezpečnost. Sám se primárně zaměřuje na výzkum
dopadu mobilních reklam na soukromí jednotlivce. Jeho předchozí výzkum se týkal
bezpečnostních rizik reklam v knihovnách systému Android: Longitudinal Analysis of Android Ad
Library Permissions. Vedle práce na akademické půdě je zakladatelem firmy Bookdesign a tvůrcem softwaru, který umožňuje
volné stažení audio knih do mobilních zařízení.
Druhý autor článku – Chris Bronk je asistující profesor na
Univerzitě v Houstonu, stejně tak držitelem titulu z oblasti informačních
technologií na Rice univerzitě. Jeho už tak široké pole zájmu zahrnuje i
zkoumání kyber geopolitiky.
Každý z nich do článku přináší expertízu z jiné oblasti,
etika – ochrana soukromí x kyber geopolitika, podloženou pokročilou znalostí technologických
možností.
Předkládaná polemika staví na předchozím výzkumu vedeným T. Bookem,
z něhož vzešlo, že mobilní reklama může v některých případech sbírat
informace o lokaci, což pro nás asi není takovým překvapením. Co možná ano, že
dokáže zaznamenávat data skrze mikrofon a kameru v telefonu.
V tabulce níže vidíte výsledek výzkumu, co vše reklamní
knihovny jsou schopny využít a jaká data sběru jsou zahrnuta v podmínkách užití.
Table 1: Install weighted ad library permission
usage (February 2013).
|
|
Type of informatik
|
Percentage of libraries
|
Device location
|
49.6%
|
Device ID, phone number and call
information
|
49.3%
|
Vibration
|
9.1%
|
Read user account IDs
|
8.2%
|
Camera
|
6.6%
|
Read contacts and social network posts
|
5.3%
|
Read Web bookmarks
|
1.7%
|
Record audio
|
1.5%
|
Add Web bookmarks
|
1.3%
|
Článek není pouze odpovědí na tvrdá data, ale autoři též reagují
na narůstající trend chytrých telefonů, které nám sice stále dávají na výběr,
zda přijmeme podmínky použití mobilní aplikace. Když už ale vlastníme telefon
mající v sobě zabudovaný vyspělý software, aplikace jakéhokoli druhu jsou
pro nás základním nastavením. Volba odhlásit se z mobilního světa je pro
mnohé nemyslitelná. Role mobilních aplikací však přerostly z dalšího vyspělého
nastavení softwaru na marketingový nástroj, na které však nestihly zareagovat
právní regulace.
Jak to vlastně může fungovat?
Autoři v článku vysvětlují, že reklama na mobilních
telefonech je doručena skrze tzv. knihovny, které běží uvnitř aplikace (k
ukládáním dat dáváme při stažení aplikace souhlas). Tyto knihovny poptávají
reklamy dle určitých parametrů v databázi, zobrazí je, a znovu se aktivují, pokud na ně uživatel klikne.
Data přenesená s touto aktivací jsou relativně omezená,
avšak pokud se spojí s daty z dalších aktivací, daty z dalších účtů
používaných v rámci jedné domácnosti, tzn. užívající stejnou IP adresu, jejich
přesnost narůstá. Reklamní společnosti tak mohou rozpoznat roli uživatele v rodině,
a třídit získané informace. Pokud je jeden člen připojen z veřejné wifi,
skrze připojení na sociální profil lze identifikovat konkrétního člověka a
zpětně jeho data přiřadit. Osobní data tak mohou být sbírána s velkou přesností.
Proč ale tolik dat?
Pokud by získaná data byla použita pouze k relevantnímu
nastavení reklamy a propojení se značkou našich oblíbených snídaňových
cereálií, strach o dopad na naše soukromí by byl relativně nízký. Riziko však
narůstá ve chvíli, kdy jsou všechna data spárována s jednotlivcem – jeho jménem,
bydlištěm a zájmy. Zároveň už ani není problém identifikovat, jaká konkrétní zařízení
jednotlivci patří. Nyní už nastává celkem vážný problém, který by měl zajímat
každého z nás.
Co nám z toho vyplývá?
Otázku, kterou si autoři v článku dále pokládají je: Kam až technologie může zajít, aby to stále
bylo v souladu se zachováním práv na naše soukromí? K tomu abychom
mohli lépe posoudit situaci, představují nám, jak celý systém pracuje a kdo je
v něm zainteresován: zájmy zadavatelů reklam, ekonomické zájmy,
investice do rozvoje technologií, až po roli ústavy.
“Privacy is freedom.”
Celá diskuze nevede k jasnému závěru. Záměrem autorů primárně
bylo upozornit na to, že bychom problematice měli začít věnovat více pozornosti.
Dávají nám doslova návod: jak na to. Doporučují prvně porozumět důsledkům mobilní
reklamy a jejímu zásahu do soukromí jednotlivce (odkaz na jejich předchozí
výzkumy), a pak navrhnout odpověď ve smyslu technologického vývoje a právní
ochrany. Věří, že toto by mohlo vést ke společenské domluvě, kam až může sběr
dat a sdílení informací zajít. Cílem této polemiky bylo otevřít diskuzi o diskursu,
kterému čelíme všichni a motivovat nás k tomu, abychom se též vyjádřili.
Jsme v tom namočeni všichni a všude
Nemá smysl propadat panice, ačkoli ani Česká republika z tohoto
sběru "velkých dat" není vyjmuta. Stále jsme to my, kdo má poslední možnost
volby. Až příště budeme stát před rozhodnutím, zda si nabízenou aplikaci
stáhneme nebo ne, budeme třeba zkoumat, k čemu dáváme souhlas. Otázkou
však nastává, jaká data o nás prohlížeče beztak už ví, ale tento článek o nich
nereferuje. Pro začátek Vás odkážu na poslední trendy v dynamickém nákupu reklam. Pokud by o nás neměli nasbíráno dostatečně dat, podobné marketingové produkty, by se na našem
trhu neuchytily!
Buď se můžeme vrátit ke staré dobré Nokii 3310 anebo se s představou
internetu jako velkého bratra smířit. Uchopme to třeba tak, že jsme na stejné lodi všichni! Pokud nebudeme následovat doporučení autorů a o svá
práva se nebudeme hlásit a aktivně sdílet své názory, někdo jiný to udělá za nás.
 |
| U nezničitelné Nokie 3310 se obav přílišného zásahu do soukromí našeho ani rodinných příslušníků opravdu bát nemusíme... |
Zdroje:
I see you, you see me: Mobile advertisements and privacy by Theodore Book and Chris Bronk. First Monday, Volume 21, Number 3 - 7 March 2016.
Dostupné z: http://journals.uic.edu/ojs/index.php/fm/article/view/6154/5215
No comments:
Post a Comment