Užívání sociálních sítí mladistvými afroamerického a hispánského původu

Odborná studie s názvem The digital hood: Social media use among youth in disadvantaged neighborhoods zkoumá, jakou roli mají sociální sítě v životech mladých lidí žijících ve znevýhodněných podmínkách. Pětice autorů se zaměřila na děti a mladistvé afroamerického a latinskoamerického původu. Autorkou, která převzala záštitu nad realizací celého projektu, je Robin Stevens.

   Robin Stevens, PhD, MPH, působí jako odborná asistentka na Pensylvánské  univerzitě a jako ředitelka Laboratoře pro výzkum rovnosti přístupu ke zdravotní péči a mediálnímu obsahu. Bakalářský titul získala na Harvardské univerzitě, magisterský poté na Michiganské univerzitě, kde studovala obor Veřejné zdraví. Doktorský titul obhájila na Pensylvánské univerzitě v oboru Komunikace. Ve sféře jejího odborného zájmu je především problematika vztahu mezi novými a tradičními médii a jejich vlivu na chování adolescentů. 

   Její kolegyní na Pensylvánské univerzitě a zároveň spoluautorkou této vědecké studie je Bridgette M. Brawner, Ph.D.Brawner v současné době vede čtrnáct mezioborových kurzů pro studenty vysokých škol, které se zaměřují na problematiku psychického zdraví dětí a adolescentů, sexuálního zdraví, prevence viru HIV a AIDS a rovného přístupu ke zdravotní péči. Za své skvělé kantorské schopnosti získala v roce 2011 cenu the Family and Community Health Department Award for Teaching Excellence. Dalšími autory, kteří se na studii podíleli, jsou Stacia Gilliard-Matthews, Marcus K. Woods a Jamie Dunaev.

Široké přijetí sociálních sítí do každodenního života vedlo ke vzniku mnoha studií zkoumajících jejich vliv na životy uživatelů. Autoři tohoto odborného článku vycházejí z faktu, že většina z nich vyhodnocovala výsledky výzkumů uskutečňovaných mezi středoškoláky a vysokoškoláky bílé pleti. Svou pozornost se proto rozhodli zaměřit na dosud opomíjenou skupinu americké populace – mladistvé afroamerického a hispánského původu vyrůstající ve znevýhodněných podmínkách. Pojem „znevýhodněné prostředí“ je pro účely této studie charakterizován jako oblast s vysokou mírou kriminality, násilí, chudoby a nezaměstnanosti.

Počáteční hypotézu, že jsou to právě děti žijící ve znevýhodněných podmínkách, pro které je svět sociálních sítí patrně nejvýznamnější místo, kde mohou navázat kontakt se svými vrstevníky a že slouží jako určitá forma útěku z nebezpečného okolí, se autoři snažili dokázat použitím feministické poziční teorie. Ta tvrdí, že znevýhodněné skupiny obyvatel, jejichž hlas nebyl ve společenské debatě dlouho slyšet, mohou lépe reflektovat svou situaci a poskytnout ucelenější obraz sociálních médií.

V rámci výzkumu autoři provedli šedesát polostrukturovaných rozhovorů – třicet s dívkami a třicet s chlapci ve věku od třinácti do dvaceti let, kteří v době uskutečnění výzkumu studovali střední či dvouletou státní vysokou školu. Vybraní účastnici, kteří sami sebe charakterizovali jako Afroameričany ( n = 26, 43.3%), Hispánce (n = 26, 43.3 %) nebo míšence těchto dvou etnik (n = 8, 13.3%), žili v blíže nespecifikovaném městě na severovýchodě USA. To vykazovalo vysokou míru kriminality a více než třetina obyvatel byla ohrožena chudobou.

Autoři vytvořili základní rámce otázek, které jsou znázorněny v tabulce č. 1. Polostukturované rozhovory jim umožňovaly s respondenty prodiskutovat určitou problematiku, která se jich osobně dotýkala více do hloubky.

Tabulka 1: Otázky

Téma	Základní otázky
Sousedství	Můžeš mi blíže popsat prostředí, ve které žiješ? Jaké pocity v tobě tvé okolí vyvolává? Kam jdeš, když se chceš pobavit?
Sociální sítě	Co si myslíš o Facebooku? Twitteru? Instagramu? Jaké jiné ostatní sociální sítě znáš? Používáš je? Jak často? Řekni mi o tom víc.

Respondenti na otázku týkající se prostředí, ve kterém vyrůstají, podávali rozličné odpovědi - přesto se v základní charakteristice shodovali. Okolí není bezpečné zvláště kvůli kriminalitě spojené s prodejem drog. Druhým nejčastěji zmiňovaným problémem pak byl nedostatek míst, kde by mohli společně s kamarády trávit volný čas. Na stávajících místech ve svém okolí - jako například parcích - se necítí bezpečně. Děti proto často volí variantu, kdy se svými kamarády zůstanou doma, či jdou do obchodního domu.

Tabulka 2: Užívání sociální sítí

Užívání sociálních sítí	Facebook (v %)	Instagram (v %)	Twitter (v %)
Nikdy/ Zřídka	16.67 (10)	26.7 (16)	55 (33)
Občas	18.33 (11)	10 (6)	13.3 (8)
Pravidelně	63.33 (38)	36.67 (22)	26.7 (16)
Chybějící údaje	1.67 (1)	26.67 (16)	5 (3)

   Které sociální sítě (Facebook, Twitter či Instagram) jsou mezi mladými uživateli nejoblíbenější a jak často je využívají, je patrné z tabulky č. 2 (viz. výše). Signifikantní rozdíly v používání v závislosti na pohlaví či věku se nepotvrdilo. Vzhledem k faktu, že největší procento dotazovaných používá pravidelně Facebook, rozhodli se autoři odborné statě zaměřit na tuto sociální síť podrobněji a cílit na ní detailnější podotázky. Necelá třetina adolescentů spojovala Facebook s pozitivy, jako je například kontakt s rodinou/kamarády, či sledování novinek ze svého okolí. Dvě třetiny zúčastněných však spojují Facebook s negativními vjemy – v této souvislosti se objevoval nejčastěji pojem „drama“. 
    Mladiství popisovali především interakci odehrávající se mezi online a offline světem, přesněji jak konflikty mezi uživateli mohou na této sociální síti začít či eskalovat. Výjimkou nejsou ani pěstní souboje po vyučování, které si aktéři natáčejí na mobilní telefony a poté sdílejí mezi spolužáky. Další problém, který se v souvislosti s tzv. dramatem na Facebooku objevuje, je nátlak v oblasti sexu. Uživatelé této sociální sítě (většinou chlapci) označují mladé dívky jako „dospívající panny“, či zakládají dočasné falešné profily a následně zveřejňují  inkriminující informace o  dívkách, které jim poslaly své nahé fotky. Někteří z dotazovaných dokonce v souvislosti s tímto fenoménem mluví o rozhodnutí odložit svůj sexuální život na pozdější věk, právě kvůli obavám z možného odhalení na Facebooku. Mnoho z dotazovaných přestalo používat Facebooku úplně, aby tak předešli vystavování se online dramatům. Raději volí jiné sociální sítě, kde je snadnější konkrétní osobu zařadit mezi blokované kontakty, či zrušit svůj účet úplně, což u Facebooku není možné.

Navzdory počáteční hypotéze, že sociální sítě mají potenciál pomoci mladistvým překonat sociální odloučení, které pramení z nepokojů v sousedství. Výzkum ukázal, že sociální sítě problém ještě umocňují. Online svět tak může pro mnohé děti zhoršovat každodenní realitu. Drama, kterému se děti aktivně vyhýbají ve svém bezprostředním okolí, se přesunulo do dosud bezpečných oblastí jejich domácího počítače a mobilního telefonu. Sociální problémy se obecně na Facebooku zdají ještě závažnější. Ve znevýhodněných oblastech, v nichž účastníci výzkumu vyrůstají, navíc dochází k násilným následkům.

Autoři  v závěru odborného článku upozorňují, že pro zevšeobecnění má studie mnohá omezení. Respondenti nebyli reprezentativním vzorkem celé populace - výsledky studie tedy nejsou aplikovatelné na všechny rasy a etnické minority mladých. Za další nedostatek své studie označují fakt, že mnoho respondentů se nevyjádřilo k sociální síti Instagram.

Základní hypotéza výzkumu by však byla s přihlédnutím na určitá specifika aplikovatelná i v prostředí České republiky. Bývalá průmyslová města na severu republiky dlouhodobě vykazují vysoký počet romských obyvatel, kteří mnohdy žijí ve „znevýhodněných podmínkách“, jak je definuje tato stať. Bylo by jistě zajímavé pomocí polostrukturových rozhovorů zjistit, jak sociální média ovlivňují životy romských teenagerů – zda jim poskytují bezpečný únik do online světa za kamarády, či jsou jen další platformou, kam se každodenní drama přesunulo.

Zdroje:

Stevens, Robin, Stacia Gilliard-Matthews, Jamie Dunaev, Marcus K. Woods a Bridgette M. Brawner. The digital hood: Social media use among youth in disadvantaged neighborhoods New Media & Society [online]. 27-01-2016 [cit. 21-03-2016]. Dostupné z: <http://online.sagepub.com.ezproxy.is.cuni.cz/search?fulltext=the+digital+hood&x=0&y=0&src=hw&andorexactfulltext=and&submit=yes>

http://www.nursing.upenn.edu/faculty/profile.asp?pid=6237 [cit. 21-03-2016].

http://www.nursing.upenn.edu/faculty/profile.asp?pid=5188 [cit. 21-03-2016].