Jiří Fiala: Nelegálně distribuované video z hlediska mediální etnografie

Jiří Fiala v lednu 2012 publikoval v časopise Mediální studia svůj článek Nelegálně distribuované video z hlediska mediální etnografie. Autor vystudoval na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity mediální studia a žurnalistiku. Zabývá se především vlivem nových médií a technologií na každodenní život, založil propagační agenturu Filmochod, která se věnuje také video brandingu. A právě vlivu nových médií na každodenní život se věnuje také ve svém článku Nelegálně distribuované video z hlediska mediální etnografie. Hned v úvodu zmiňuje, že v dnešní době se vnímá problematika nelegálně stahovaných, čili pirátských videí především z legislativního pohledu a téměř žádná práce, zabývající se tímto tématem, se nevěnuje motivacemi lidí, kteří si nelegální video stáhnou a způsobu zapojení technologie do každodenního života. Jiří Fiala poukazuje na to, že neexistuje ucelený přehled o tom, jakým způsobem uživatelé tyto data konzumují.

Vydavatelské společnosti v nelegálním stahování videí vidí především hrozbu klesajících tržeb v hudební a filmové oblasti. Autor nepopírá, že k takovým změnám dochází a dále říká, že práce, které se touto problematikou zabývají, na ni nahlížejí ze strany uživatelů a tuto skupinu charakterizují jako skupinu na okraji společnosti, jako hackery a piráty. Jiří Fiala říká, že právě takovýmto způsobem zkoumá tuto problematiku většina prací, nikdo se však nezabývá postoji, které lidé k technologiím mají, jaký prostor jim věnují ve svém každodenním životě a jaký význam jim přisuzují. Proto se rozhodl pro tento výzkum.

Po úvodu vysvětluje obecně používané termíny jako „downloading“, „filesharing“ nebo „peer-to-peer“ a zdůrazňuje, že použití těchto termínů automaticky neznamená, že je popisovaný čin nelegální. Jako příklad uvádí služby typu iTunes Music Store, Hulu či Netflix, které lze využít k legální distribuci obsahu. Pro tuto práci proto volí konkrétnější termín „nelegálně distribuované obsahy“. Dále v článku autor popisuje aspekty televizního vysílání, tedy časovou, prostorovou a obsahovou dimenzi, která umožňuje divákovi sledovat vysílání jen v určitém čase na určitém místě. Tyto aspekty však diváky nelegálně distribuovaných obsahů nelimitují. Dalším limitem, který se u nelegálně distribuovaných obsahů na rozdíl od klasického televizního vysílání nevyskytuje, je možnost sledovat v daný čas jen konkrétně stanovený obsah. Popisuje termín „kurace“, tedy výběr obsahů a vedení spotřeby, což charakterizuje aktivní diváky.

Metoda k tomuto výzkumu pochází z teorie domestikace Rogera Silverstonea a také z teorie mediální etnografie, která využívá možnosti získání kvalitativních dat přímo v domácnostech respondentů. Těm bylo v průměru 29 let. Jednalo se tedy o polostrukturované rozhovory, hlavní otázkami výzkumu byly tyto: Čím se divák NDO, u kterých neexistuje institucionalizovaná expertní kurace, řídí při výběru a získávání obsahů? Jaké jsou spotřební vzorce uživatelů NDO a jak souvisejí s vlastnostmi NDO? Jaká je genderová a sociální struktura uživatelů?

Výsledy výzkumu ukázaly, že nelegálně distribuované obsahy pro diváky plní především funkci alternativy k televiznímu vysílání. Autor zjistil, že i přestože je pirátské stahování videí považování za jednání nestandardní, nedá se říci, že by respondenti k němu byli nějak zvláštně motivováni. Zdálo by se, že je k takovému jednání vede například finanční situace, výzkum to však nepotvrdil. Respondenti, tedy konzumenti nelegálně distribuovaných obsahů, si navykli na výhody, které tyto obsahy mají, na rozdíl od obsahů v klasickém televizním vysílání. Vyzdvihují právě možnost výběru obsahu, možnost zvolení konkrétního času sledování a v neposlední řadě také možnost sledovat vybraný obsah odkudkoli.

Záměrem této práce rozhodně není obhajovat nějaký druh protiprávního jednání, ani zjistit míru takovéhoto jednání obecně. Jiří Fiala pouze zkoumá problematiku nelegální distribuce obsahů z pohledu každodenního využívání technologie nových médií. Tento přístup podle něj v akademických pracích chybí.