Důvody transmediální extenze v současné televizi

Esej se dotýká technologické, ale především kulturní a sociální změny posledních přibližně dvaceti let, kdy (především americká) televize začala využívat možnosti konvergence médií. Zaměří se na dílčí ekonomické, společenské, ale i tvůrčí příčiny transmediality v současném televizním průmyslu.

V posledních dvaceti letech totiž televize v mnoha ohledech „znovuvynalezla“ sama sebe – od přesunu ke kabelovým televizím po více programů až po užívání internetu pro účely marketingu, brandingu, ale i změn ve vysílání a tvorbě pořadů obecně.
Jedním z popudů změny narace televizních děl od budování příběhu k budování světa použitelného v mnoha transmediálních satelitech byly ekonomické zájmy. V dobře rozvinutém světě může každý zajímavý detail potenciálně pokračovat v nové hračce, novele, nebo hře. Tato změna se ale netýká pouze merchandisingu, čili doplňků, které jsou pouhými suvenýry. Je také významnou posilou pro možnost budování transmediálních narativů – jak tvůrci, tak samotnými uživateli děl.

Poslední dvě dekády významně roste trend digitalizace obsahu a především dostupnosti různých nástrojů, které uživatelům internetu umožňují tvořit, přetvářet, manipulovat a publikovat jakýkoliv obsah. Je mnohem jednodušší sdílet jak individuální, tak kolektivní díla s celým světem. Internet změnil paradigma publikování, jak ho definovala stará média.

Dominance tradičního řetězce producent – vydavatel – distributor výrazně zeslábla. Výsledkem těchto změn není jen to, že můžeme texty konzumovat mnohem více informovaně, ale především to, že divákse stává uživatelem, který se může sám stát producentem obsahu v nespočetném množství různých otevřených či kolaborativních prostředích.

Uživatel již není jen recipientem, ale v éře digitalizace si může vytvářet jakýkoliv obsah, či si téměř jakýkoliv obsah pozměnit, půjčit, zreplikovat a dát mu nový význam či podobu. Stává se tak de facto také tvůrcem obsahu, a to nenásilnou formou, poněvadž, jak esej popíše, se současně změnilo o paradigma divácké participace – dnešní generace diváků je díky svému každodennímu pohybu v kyberprostoru zvyklá přirozeně si v hlavě „linkovat“ data a vztahy a vstřícněji proto přijímat transmediální povahu děl, a současně ji i sama (a pro producenty výhodně, poněvadž bez nároku na honorář) rozšiřovat.