Vyfoť to a bude ti to líp chutnat!

Breaking news: Scientists say your meal will taste twice as good if you photograph it and share it on Facebook.

Před nedávnem jsem shlédla kamarádův post na Facebooku. Dává jich tam týdně spousty, tenhle mě ale pobavil. Přesně vystihuje chování, nebojím se říct, většiny uživatelů sociálních sítí a to nemusí jít jen o food bloggery nebo foodies. Střetávají se tu dvě skupiny. Jedna skupina těch, kteří žijí jídlem, jídlo je jejich vášeň, vášen spočívá v přípravě jídla, aranžování před focením a pak se pochlubí svým přátelům, jak jsou šikovní a jak to jídlo vytvořené jimi samotnými skvěle vypadá. V tomto bodě to většinou končí. Recept chybí, tipy chybí. Dalo by se říct, že se jedná o pouhou provokaci těch, kteří jsou nuceni obsah shlédnout, a sdílení radosti těch kuchtíků, kteří tu nádheru vlastnoručně vytvořili. Mám na mysli food postery na Facebooku.

Důvodů, proč se lidé uchylují právě ke sdílení jídla, objevování nových restaurací, ochutnávání nejrůznějších regionálních specialit a postování na Facebook, může být několik.

Dávno padlo klišé, že je česká kuchyně nemoderní, tučná a že v Česku nenajdete jedinou dobrou restautaci. Opak je pravdou. Restaurace, která si nenajde své fanoušky a kde nebude hostům chutnat, dříve či později bude muset svou činnost ukončit. Neviditelná ruka trhu funfuje nemilosrdně a bez výjimek.

Před pár lety se fenoménem stala různá degustační menu, která mají za cíl nejen poznat místní kuchyni a podráždit chuťové buňky, ale především funkci socializační. U jídla se většinou sejdete s přáteli, s rodinou a nad jídlem debatujete. Z klasického setkání u oběda se staly brunche, chcete-li snídaně spojené s poledním jídlem, po-obědovou kávou a zákuskem. Takto se  schází celé rodiny, rodiny s rodinami přátel, rodiče s dětmi a prarodiči, party kamarádů. Pro zachycení nezapomenutelného setkání spojeného s výtečným kulinářským zážitkem, click and post.

V současnosti je trendem domácí příprava jídla a po vzoru televizních show pozvat rodinu a přátele k sobě domů. Připravit zábavný doprovodný program a mít pěkný večer se spoustou jídla. Jídlo se musí samozřejmě vyfotit, prohnat aplikací na úpravu fotek a jedním klikem sdílet na sociálních sítích. Říká se tomu #foodporn nebo #gastroporno.  Hashtag (#) nezapomeňte nikdy přidat před všechna hesla, která máte v popisu příspěvku.

Nejčastějším jevem dneška je připravit jakoukoli gurmánskou specialitu doma, může jít i o zcela obyčejné pečené kuře nebo rybízový koláč, stačí jen naaranžovat pěkné pozadí a udělat fotku, ze které se vám budou sbíhat sliny. Tedy těm, kteří jsou zrovna na Facebooku a nemají v dosahu jednoho metru nějakou dobrotu, kterou by mohli právě vzniklou chuť uspokojit.

 

Na oficiálním serveru Foodblogy.cz je registrováno 210 food blogů. Jedná se o přehled nejlepších a nejoblíbenějších českých blogů věnovaných jídlu, receptům, vaření a gastronomii obecně. Na blogu se scházejí nadšenci se stejným zaměřením, proto nemůže nikoho obtěžovat, že se na blogu o jídle vede konverzace pouze s food tematikou. Naopak se jedná o prospěšné prostředí vytvořené lidmi se stejnou zálibou, kteří jsou ochotni se se svými kulinářskými výtvory podělit a přidat kompletni recept včetně fotografií a užitečných rad a tipů. Takto sdílené informace jsou pro všechny čtenáře přínosné a dochází ke kolektivnímu sdíleni informací. Kolektivní inteligence je znakem nových mědií. [1]

V žebříčku 10 nejotravnějsích statusů, které uživatelé postují na Facebook, jsou fotografie jídla na druhém místě. Na prvním místě se umístily motivační statusy. [2] Z citovaného zdroje lze jednodušše odvodit, jaký obsah se na sociální síti Facebook objevuje nejčastěji. Vedle zmiňovaného jídla a motivačních rad jsou to fotky dětí, fotky upatlaných dětí, statusy o tom, co právě děláte, kde a s kým nebo také upozornění, kde jste byli a kde budete. Je to vcelku logické. Všichni uživatelé s vlastním profilem na Facebooku jsou de facto tvůrci veškerého obsahu, který je všem přátelům dostupný. Tato vlastnost zvaná produsage, kdy uživatelé jsou zároveň tvůrci obsahu daného média, je typická pro nově vznikající aplikace, komunikační sítě a kanály.

Pokud jste dostatečně imunní a nevadí vám dívat se ostatním do talíře potažmo do žaludku, jste jedni z mála. Pro ostatní existuje možnost nevyžádaný obsah eliminovat.

People Uploading Food Photos to Instagram & Facebook

 

 

 

---

[1] Lévy, P. (1999). Collective Intelligence: Mankind´s Emerging World in Cyberspace. ISBN-10: 0738202614.

[2] 10 nejotravnějších statusů

[3] http://www.youtube.com/watch?v=cJ3LElBeKDc

 

 

Chceš soudek piva? Tady máš GPS souřadnice a utíkej, než tě někdo předběhne!

Uplynulý půlrok byl bohatý na zprávy, které hlásaly, že policejní pyrotechnici vyrazili k podezřelému objektu, z něhož se později vyklubala schánka pro hru Geocaching. Tato celosvětová hra je založená na hledání krabiček, takzvaných kešek, které se ukrávají na předem daných souřadnicích. Souřadnice jsou uvedné na internetových stránkách a to včetně zajímavostí, které se k danému místu váží. V České republice má Geocaching tisíce hráčů a jejich počet stále roste. K rozšíření této dříve až spiklenecky utajované hry došlo s přechodem od bytelných terénních navigací k dotykovým telefonům, které většinou již obsahují GPS modul. A tak stačí nainstalovat jednu z mnoha dostupných aplikací a může začít hrát prakticky kdokoliv.

Popularita hry neunikla pozornosti reklamní agentur, které začaly svým klientům nabízet hry založené na geoprincipu. Uspořádat takovou soutěž je jednoduché. Vytipujete několik míst, kam umístíte kešku s výhrou či poukazem na cenu. Pak připravíte marketingový plán a jakmile dáte o své soutěži vědět veřejnosti, můžete začít postupně zveřejňovat souřadnice. Délce trvání ani kreativitě se meze nekladou.

Pravidla se dají neomezeně variovat. Odměnu může získat třeba ten, kdo na místo dorazí jako první. Jiným principem je třeba úkol obejít za daný časový úsek více míst, a tam sesbírat určitý počet indicií, fotografií či suvenýrů a drobnější odměna je vaše. Zároveň se tak dostáváte do slosování o cenu větší.

Výherci na stránkách soutěže pivovaru

 Nejnovějším známějším příkladem, jak moc terénní hry Čechy baví, byl projekt pivovaru Staropramen. Ten prostřednictvím geohry nazvané „Hledej 145 sudů Staropramenu.“ oslavoval 145 let od svého založení. Během tří týdnů rozdal 145 sudů piva o různém objemu. Vždy první nálezce pivovarnické kešky měl o svém prvenství informovat na facebookové stránce Staropramenu a jako důkaz o nálezu krabičky musel zaslat svou fotografii s poukazem, který byl v kešce uložený. Soutěž se za pár dní stala hitem. Za sudy běhali mladí, staří bez rozdílů a facebooková stránka praskala ve švech. Lokace byly vybrány s velkým citem pro věc. Poukazy se nacházely poblíž sídla pivovaru, u firemních restaurací Potrefená husa, v pivovarských ulicích různých měst nebo u fotbalových hřišť. Vydání souřadnic vždy doprovázel vtipný slogan, jak o třeba tento: 

“Není pramen jako pramen, tady hledej Staropramen. Dnes tedy na mostu u Grandhotelu Pup.”

Skupinová fotka výherců na Facebooku.

 

Hledače u geoher neláká jen výhra, ale také výlet nejčastěji v přírodě a zábava, kterou při cestě prožijí. Někdy je hlavním důvodem pro to, že se účastník do hry zapojí, radost z adrenalinu. Je to podobné jako v automobilových závodech: jedete proto, abyste byli první v cíli. Na rozdíl od automobilových závodů, v případě geoher však netušíte, kolik máte soupeřů. Další motivací pro hledače může být pouhý výlet s konkrétním cílem nebo čistá touha získat cenu.

Tato forma marketingu má několi nezanedbatelných výhod. Každý účastník se do hry musí aktivně zapojit, a už tím propagované značce dává na jevo svou sympatii. Asi těžko byste se zúčastnili pivní hry, budete-li zarytým abstinentem. Soutěžící většinou kešku nehledá sám, ale zapojí své přátele nebo rodinu. Navíc o svém prožitku hovoří se svým okolím, čímž také šíří pojem o značce. A jak všichni marketéři dobře vědí, nejlepší reklamou je takzvaná šuškanda. Tento termín označuje fakt, že pokud něco vypráví vám blízká osoba, věříte jí více, nežjakékoli celebritě usmívající se z televizní reklamy. Vám blízký člověk je zárukou, že je daný výrobek vyzkoušený a má doopravdy avizované vlastnost. K tomu navíc máte možnost zpětné vazby a v případě potřeby doplňující dotazy. I proto je šuškanda u marketérů velmi oblíbená. Netušili jste, proč kosmetické firmy ženám rozdávají vzorky svých produktů? Něžné pohlaví má ve zvyku se o své zkušnosti podělit se svými kamarádkami. A šuškanda je na světě.

Geohru si také opakovaně vyzkoušeli pořadatelé hudebního festivalu Rock for People. Ve spolupráci s telefonním operátorem T-Mobile všem, kteří byli součástí této růžové sítě, po registraci posílali SMS zprávy se souřadnicemi. Kdo byl na místě jako první, získal cenu od některého z partnerů festivalu. Někteří soutěžící tvořili menší skupiny, které se pohybovaly v protilehlých částech festivalového areálu a měli tak vyšší šanci na úspěch. Ceny v případě alkoholických nápujů nebylo obtížné mezi skupinku hráčů rozdělit.

Méně komerční cíl měla propagace vědy v projektu nazvaném Statocaching. Občanské sdružení Žádná věda propojilo Geocaching s balónovým létáním a za masivní podpory technické části portálu iDnes.cz uskutečnilo neobvyklý experiment. Po několikaměsíčních přípravách vypustili do stratoisféry speciální balon. Cílem projektu bylo podívat se na svět ze stratosféry. To by ale bylo málo. Aby přitáhli pozornost veřejnosti, nechali vyrobit speciální designové geocoiny, které jsou součástí hry Geocaching. Geocoiny jsou mince, které obsahují zvláštní kód. Najde-li hledač minci v kešce, může jí přenést do další kešky. Tuto svou aktivitu zaznamená na internetovou stránku Geocaching.com. Geocoiny mají stovky různých podob a slouží též jako sběratelský atrefakt. Tyto suvenýry jsou tedy mezi hledači velmi populární a ceněné.

Stratocaching se rozhodl své designové geocoiny umístit do balónu a po dosažení vesmíru je ve speciálních nisičích ve tvaru javorového semínka nechal sestoupit na zem. Nociče obsahovaly také GPS modul, proto je bylo po dopadu možné lokalizovat. I zde platilo pravidlo prvního nálezu. Kdo semínko našel jako první, získal hodnotné ceny od partnerů a též zmíněný designový geocoin. Do hry se 16. listopadu 2013 zapojilo 13.000 lidí a experiment, který živě přenášely kamery, sledovalo na 220.000 diváků. Počet sdílení a dalšého šíření nelze dopočítat. Na tomto příkladu je vidět, že i vědě může pomoci jednoduchá geohra.   

Prečo je niekto slávny na webe a prečo si treba zachovať chladnú hlavu

“Once something has spread succesfully and exponentially you can only conclude that it has gone viral, but saying that a piece of content is viral before it has been unleashed onto an audience is simply wishful thinking”

Citát z marketingovej učebnice dáva nádej tým, ktorých opustila chuť hľadať paradigmy a východiská vo frakcii internetových memov. Istý čas tento malý vesmír observujem a márne spájam svoje myšlienky s tým, o čom píšu renomované osobnosti internetu. Môj rozkol umocnil pred pár dňami zdesený brat, ktorý mi tvrdil, že internet ako ho poznáme zanikne. Že sa fragmentarizuje, že ho vysmejú jeho potomkovia. Zablúdil v začarovanom kruhu technológie, kofeínu a postmoderny.

Dôvod novodobej skepsy možno modelovať na internetovom meme s názvom 241543930.
Pod týmto kryptografickým názvom sa schováva klasický hack vyhľadávacích mechanizmov a komunita mrazničkových hláv. Jadro “myšlienky” spočíva v tom, že zostrojíte fotku kde má niekto hlavu v mrazničke. Následne použijete tag 24154390 ktorým ju označíte. Tento mem má na svedomí David Horvitz, ktorý na svojom účte spravil prvú takúto fotku, s ktorou nechal aj odkaz, výzvu, ktorá prinútila ostatných užívateľov k nasledovaniu takéhoto správania. Po roku a pol a tisíckach fotiek majú vlastnú fanpage tohto memu aj Japonsko či Velká Británia.

Čo motivovalo ostatných užívateľov možno len ťažko dešifrovať. V takýchto prípadoch sa treba obrátiť na Henryho Jenkinsa, pretože viac ako iný ponúka vysvetlenie aj pre takúto situáciu, keď tvrdí, že kolektívna inteligencia, ktorá sa deje v nás je s internetom neodlúčne spojená. Informácií je príliš mnoho na to, aby sme si ich nechávali len pre seba. Preto sa obraciame k ostatným užívateľom, samozrejme je v tomto procese množstvo sociálnych aspektov. “Convergence occurs within the brains of individual consumers and through their social interactions with each other. Each of us constructs our own personal mythology from bits and fragments of information extracted from the media flow and transformed into resources through which we mace sense of our everyday lives. Because there is more information on any given topic that anyone can store in their head, there is an added incentive for us to talk among ourselves about the media we consume.”

Chuť podielať sa a participovať na niečom vedie ostatných užívateľov k tomu, aby túto informáciu zdieľali. Oproti ostatným memom, ktoré sa v súčastnosti vyskytujú na internete 24154390 neponúka na prvý pohľad jasný humor, avšak neobchádza bizardnosť a jedinečnosť. Jeho sila spočíva v komunite. Ak si dáte hlavu do mrazničky a necháte sa zväčniť, udeje sa niečo fantastického. Nezmyselnosť tohto konania vystrieda pocit participácie na niečom väčšom, príjemný chlad a osvieženie. Prílišne povrchný názor na veci s potrebou mať všetko vysvetlené a obdarené zmyslom nás niekedy dokáže pripraviť o zážitok. Minimálne je to zábavné a jedinečné lepšie ako väčšina činnsotí vykonávaná na internete. Stavím sa, že väčšina z Vás sa k takejto činnosti nedostala. Nejde o to zmeniť a zachrániť svet, ale nachvíľku si od rôznych starostí odpočinúť a schladiť si hlavu.



Daniel Koreň
342314