Sdílím, sdílíš, sdílíme – od produsage k P2P a sharingu

Produsage, magické slovo, jež označuje kolektivní sdílení vědomostí a obsahu. Všude se dočteme o tom, že uživatel se stává autorem a podobně. Co teprve ale, když se tento fenomén přenese do reality? Není přeci výhodné nesdílet jen internetový obsah (informace, hudbu apod.), ale i věci, auta, byty a podobně?

P2P [pí tů pí] je zkratka označující výraz peer-to-peer, což není tolik srozumitelné jako výklad této zkratky, který se dnes objevuje čím dál častěji, person-to-person (potažmo „people to people“). Tento mechanismus můžeme také "slangově" nazývat sharing. Peer-to-peer je v původním smyslu výraz označující uživatelské sdílení souborů na internetu. Na tomto principu fungují i například dnes tolik oblíbené torrenty. V poslední době se ale můžeme setkat s rozšířením tohoto označení i mimo virtuální realitu. U nás tento fenomén zatím není tolik rozšířený, ale to je myslím jen otázkou času. V zahraničí, především ve Spojených státech, lidé vzájemně sdílí věci či služby takřka bez jakékoli pomoci třetí strany. To znamená například pronájem bytů nebo jen levné dovolenkové ubytování, sdílení aut, půjčování přístrojů, peněz a podobně. V následujícím textu si zkusíme představit nejrozšířenější možnosti.

Jak to funguje?

U všech internetových stránek zabývajících se tímto principem se jedná především o vzájemnou důvěru. Každý má svůj profil a každý dává každému feedback. Obě strany si pak mohou vybrat nejvíce vyhovující protistranu. Důležité je, že je to vždy člověk vůči člověku, nikdy firma/korporace vůči člověku. Kdo je  na jedné straně služby., tak může být i na straně druhé. Zdálo by se, že je tento systém poněkud křehký, ale překvapivě funguje velmi dobře a oblasti, kam P2P princip proniká, se rozšiřují.

Čím vším si tedy můžete vzájemně pomoci?

P2P lending

Největší strašák všech bankovních institucí. Princip? Jednoduchý: udělám si profil na dané stránce a nabídnu peníze, které chci někomu půjčit. Vyplním podmínky, které musí uživatel splňovat, a pak už si jen vybírám dlužníka. Po skončení celé půjčky se vzájemně s dlužníkem ohodnotíme, aby ostatní uživatelé věděli, jak jsme spolehliví. Naopak pokud potřebuji půjčit, vytvořím si profil, napíšu proč a nač peníze potřebuji a už jen sleduji kdo se mé půjčky ujme. 

Některé servery (v ČR například Zonky) fungují způsobem, že se lidé na půjčku někomu skládají, jinde (například Finx) jde o proces jen mezi dvěma lidmi. Zprostředkovatelský web si naúčtuje nějaké procento z půjčené částky (například 2%) a všichni jsou spokojeni a všichni to mají výhodněji. Investor vydělává na úrocích, půjčující ušetří. Jednoduché, relativně bezpečné, levnější než v bance. Lidé půjčují lidem. A banky šílí, protože konkurentem je najednou vlastně každý.

Hotel? Ne děkuji…

Jedete na prázdniny, na výlet nebo cestu kolem světa? A kde budete bydlet? V hotelu? Ale jděte, co si takhle pořídit ubytování v příjemnějším prostředí a o dost levněji? Pokud chcete bydlet úplně zadarmo, udělejte si profil na Couchsurfingu a koukněte se po nějakém tom volném gauči. Ten je často spojený i s novými přáteli, kteří vám rádi ukáží své město z pohledu místního. Nestačí vám gauč? Chcete více soukromí? Chcete bydlet v krásném bytě za cenu ošklivého hostelu? Zkuste třeba Airbnb nebo Wimdu.

A teď opačně: máte volný pokoj nebo gauč? Jedete na delší dobu pryč? Použijte úplně stejné stránky a nechte svůj nevyužívaný pokoj vydělávat nebo třeba jen nabídněte zdarma přespání na gauči a poznejte lidi z celého světa. Příště nechají přespat oni vás. Hlavně nezapomeňte na vzájemný feedback!

Naskočte si!

Představme si dvě situace. Pán A má auto, baví ho řídit a často jezdí na delší vzdálenosti. Ale jezdí sám a je mu smutno. A ten benzín je navíc tak drahý… Paní B auto nemá, ale potřebuje se dostat řekněme z Pardubic do Olomouce. Nebo třeba z Bratislavy do Frankfurtu. Vlaky jsou drahé, autobus už nemá volno… Kéž by se tak tito dva znali, pak by se třeba paní B mohla svézt s panem A, který náhodou tuto trasu jede. Oba by to vyšlo levněji a ještě by jim cesta lépe utekla. Asi už víte, kam mířím.

Carsharing. Jedno z prvních P2P. Stránek, kde lidé mohou nabízet nebo poptávat volná místa v autě je mnoho. Nazvala bych to moderním způsobem stopování. Nejznámější a světově nejrozšířenější je pravděpodobně BlaBlaCar. Mezinárodně rozšířená služba, kde lidé mohou nabízet a hledat spolujízdu. A je jedno jestli jedete na z Antverp na letiště v Charleroi nebo z Belfastu do Kroměříže. Pokud někdo jede vaši trasu, můžete se svézt. Nebo najít několik spolujízd a kombinovat. Ideální způsob cestování po Evropě, když se vám nechce postávat u silnice. BlaBlaCar pohltil už i český Jízdomat. Další čistě české stránky se ale drží. Jsou to například Spolujízda, Autostop, Jízda spolu atd. Kromě spolujízd existují v zahraničí i weby, kde je možné půjčovat si auta, v Čechách jsem ale zatím narazila pouze na firmu, provozující carsharing ovšem s vlastními auty.

Uber a spol.

Na principu carsharingu vlastně dnes fungují i nejnovější taxislužby. Řidičem je člověk, který má auto a rád by si přivydělal. Pasažérem člověk, který nechce dávat horentní sumy za klasickou taxislužbu nebo na ni zkrátka nemá hotovost. Zaštiťující firma? Nevlastní jediné vozidlo, nezaměstnává jediného řidiče. Stejně jako ubytovací servery pouze propojuje jednotlivé uživatele. Velkou roli opět hraje vzájemný feedback, na základě kterého si následně řidič může vybrat pasažéra a pasažér řidiče. V Čechách působí především nadnárodní firma Uber a český startup Liftago. Ze zahraničních můžeme zmínit například Lyft. Do produsage potažmo P2P bych to ale úplně nezařazovala, jelikož na rozdíl od výše zmiňovaných služeb často řidič není jindy pasažérem a naopak. Pokud totiž jedete Uberem, váš řidič má často taxikářskou licenci nebo minimálně živnostenský list.

Půjč mi sekačku, já ti půjčím foťák

Potřebujete si přivrtat poličku, ale nemáte vrtačku. Soused ji taky nemá a co teď? Kupovat vrtačku kvůli jedné poličce se vám nechce nebo na to zkrátka nemáte. A co takhle si ji půjčit od Pana K., který bydlí dvě ulice od vás? Přesně proto jsou tu weby určené k půjčování věcí. Kromě toho, že si půjčíte vrtačku, můžete i vy někomu půjčit ten snowboard, co vám už tři roky leží na půdě. Stránek je mnoho a především ve Spojených státech jsou dost často čistě komunitní.  Zahraniční, ale teď už celosvětově rozšířená je stránka Peerby, z českých stránek je asi nejpopulárnější Půjčím to. Další je například stránka Od komunity či Moje tvoje.

Brambory za jablka, sukně za boty a pračka za odvoz

Fenomén jménem peer-to-peer či produsage je rozšířen skoro do všech oblastí života a je věcí názoru, co všechno do nich můžeme zařadit. Sdílet můžete vše, co vás napadne. Třeba recepty. Další oblastí jsou pak všemožné prodejní a výměnné stránky. Pokud sháníte oblečení nebo se chcete zbavit té sukně do které už hubnete pět let, pak je tu například Vinted (v Čechách dříve Votoč Vohoz). Kupovat, prodávat, darovat a vyměňovat, ale nemusíte jen oblečení. Na zeleninu, ovoce, vajíčka a další „homemade“ produkty je tu Veggie swap. Na všemožné další věci pak bezpočet bazarů, bazárků, mobilních aplikací, stránek věnovaných pouze věcem za odvoz nebo nepřeberné množství skupin na Facebooku. Share economy jak se také tomuto sdílení souhrnně říká, znamená dle mého názoru budoucnost. Také je to možnost jak výrazně snížit plýtvání, které je tolik příznačné pro dnešní společnost, a ulevit tak i přírodě. Takže sdílejme! Pomůže to nám všem.

Zdroje:

·        Stránky jednotlivých služeb (viz odkazy v textu)

·        https://www.justpark.com/creative/sharing-economy-index/#172

·        http://www.forbes.com/pictures/eeji45emgkh/airbnb-snapgoods-and-12-more-pioneers-of-the-share-economy/#27dacfd77226

·        https://www.web4trader.cz/alternativni-taxisluzby-uber-gett-a-lyft-pritahuji-investice-nejvetsich-svetovych-automobilek/

·        http://tn.nova.cz/clanek/zpravy/domaci/novy-fenomen-dorazil-i-do-ceska-veci-se-uz-nehromadi-na-pude-ale-pujcuji.html

·        https://blog.mint.com/saving/sharing-economy-03252011/