Showing posts with label Barbora Skoumalová. Show all posts
Showing posts with label Barbora Skoumalová. Show all posts

Sunday, December 11, 2016

Pro-ana vs. Fat acceptance - na čem se zakládají příspěvky těchto dvou online komunit?


Asi každý, kdo se někdy probíral motivačními obrázky na internetu, narazil na nějaký motivační obrázek od jedné z těchto dvou skupin. Jedna se zaměřuje na tzv. Thinspiration - tedy inspiraci pro hubnutí, druhá na tzv. Fat acceptance - kde hlavní myšlenkou je, že na velikosti nezáleží a i plnoštíhlost je krásná. A jaké je srovnání online příspěvků od těchto dvou táborů?

Právě na to se zaměřuje studie "Thinspiration vs. thicksperation: Comparing pro-anorexic and fat acceptance image posts on a photo-sharing site"  z roku 2016 od autorky Sarah-Rose Marcus.

Něco málo o autorce


Sarah Rose Marcus je výzkumnicí médií a doktorandkou na Rutgers’ School of Communication and Information. Její práce se soustředí především na to, jak si různí jedinci formují své identity a jakým způsobem se snaží rozvíjet romantické vztahy za užití technologických výdobytků sociálních médií. Specializuje se především na výzkumy týkající se následujících mediálních platforem: Instagram, Facebook, Pinterest, Linkedin.com, JDate.com, ChristianMingle.com a OkCupid.com. Je trénovaná jako odborník na komunikaci, ale její zájmy mají velký přesah do sociologie, vizuální antropologie a vědy a technologické oblasti.

.. a teď k vlastnímu výzkumu

Studie jako jedna z prvních porovnává sdílené mediální obsahy těchto dvou online komunit - Pro-ana a Fat acceptance. Používá analýzu 800 instagramových příspěvků a porovnává, jakým způsobem obě komunity vyjadřují své sociální identity a poskytují si oporu. Její závěry ukazují vhled do toho, jak stigmatizované komunity používají technologie k zachování svých online identit a a k vylepšení vzájemné podpory v rámci každé z nich.

Při zabroušení mezi nejpopulárnější hashtagy používané oběma těmito komunitami autorka přišla na 202 nejpoužívanějších hashtagů body-positive komunity a na 94 nejpopulárnějších hashtagů pro-ana skupiny uživatelů. Z tohoto počtu potom vybírala podle dalších kritérií - hlavně relevance příspěvků pro charakteristiku obou skupin. Například hashtag #thickspo nebyl zahrnutý, protože příspěvky pod tímto hashtagem nejčastěji zobrazovaly motivaci pro fitness a hubnutí spíše než body pozitivitu, nebo třeba hashtagy #anorexic a #bullimic nebyly zahrnuty, protože pod nimi byly většinově příspěvky vyléčených bývalých anorektiček a bulimiček, které nepodporovaly pro-ana hnutí.

K průzkumu tedy zůstaly příspěvky pod následujícími hashtagy:
  • body positivity: #Bodypositive, #effyourbeautystandards, #celebratemysize, #honormycurves a #bbw
  • pro-ana: #Proanaa, #thinspooo, #thighgap, #anatips a #anabuddy
Výzkum je bezpochyby relevantní pro uživatele celosvětově - hashtagy těchto dvou skupin se většinou v nepřekládané podobě objevují mezinárodně. Zkoumanými příspěvky pak bylo vždycky 80 nejnovějších příspěvků pod každým z těchto hashtagů - odtud vzorek 800 příspěvků. Ty byly analyzovány z hlediska zobrazené postavy,  popisků, použitých hashtagů a komentářů.


A výsledky?

Srovnání příspěvků obou skupin je velmi zajímavé - a vlastně také docela předvídatelné. Srovnání proběhlo ve 3 oblastech - asociace v rámci skupin, zavrhování těch, kdo jsou mimo danou skupinu a podpora.

1. Propojení v rámci skupiny

Obě komunity se identifikují převážně právě skrze používané hashtagy - ty vycházejí z  jejich sdílených hodnot a vlastností.

Fat acceptance komnunita ve svých obrázcích a použitých popisech dává velký důraz na pozitivitu a lásku ke svým tělům. Nejčastější užívané hashtagy vedlě těch identifikačních jsou #happy, #happiness, #goodvibes a podobné. Opakovanými tématy příspěvků bylo přijetí vlastních nedostatků a vidění krásy tam, kde ji společnost možná vidět odmítá, včetně zahrnutí různých druhů postav. Právě popisky pak indikují, jak důležitá je pro tuto skupinu pozitivita a optimismus.


Příspěvky Pro-ana komunity většinou vyjadřují snahu o hubnutí, motivaci k němu, a případně i přímo postupy, jak na to (např. tabulky s názvy dnů v týdnu a počty kalorií, které ten den uživatel/ka zkonzumoval/a). Většina zobrazených postav je velmi vyhublá a pro pozorovatele "zvenku" jasně nezdravá - pro členy Pro-ana komunity ale jde o ideály, kterých chtějí sami dosáhnout. Většina příspěvků evokuje negativitu vůči vlastnímu tělu. Nejčastěji asociovanými hashtagy jsou například #depressed, #depression nebo #sad, případně negativní emotikony. Příspěvky této komunity také často zobrazují důležitost sebepoškozování.



2. Vyčlenění oproti lidem "zvenku"

Oddělení od lidí mimo komunitu se u Fat acceptance komunity projevuje zejména hashtagy typu #effyourbeautystandards a podobnými, kde se uživatelé snaží vyčlenit z řad lidí, kteří se řídí pouze předepsanými "ideály", jak musí člověk vypadat, aby mohl být považován za krásného. Je zde důrazné odmítání zesměšňování plnoštíhlých lidí. Účelem je změna standardů společnosti a snaha o posunutí motivace a mindsetu většinové společnosti směrem k body pozitivitě. Vyčleňování skupiny probíhá také skrze zdůrazňování sebevědomí a lásky k vlastnímu tělu a jejich postavení proti nedosažitelných standardů uvalovaných na společnost médii. Vzhledem k tomu, že toto hnutí jde hodně "proti proudu", komentáře pod příspěvky od lidí "zvenku" jsou často negativní a zesměšňující či přímo urážlivé.

U Pro-ana komunity se často objevuje strach z toho, že uživatele někdo "nahlásí" za přidávaný obsah. Druhým druhem intervence pro tyto uživatele jsou komentáře od vyléčených anorektiček a bulimiček, které se ale dočkávají velmi negativních reakcí od členů komunity. V podstatě skoro vším dávají uživatelé s Pro-ana příspěvky najevo, že chtějí, aby jim lidé, kteří jejich standardy nepřijímají, dali pokoj. Jejich vyčleňování probíhá na podobných základech jako u Fat acceptance komunity, ale úplně z opačné strany spektra. Zajímavé je, že Pro-ana uživatelé na komentáře obsahující komplimenty často reagují negativně (např. na komentáře o plochém břiše reakcí o tom, jak moc musí uživatel/ka břicho zatahovat, aby vypadalo takto apod.), což je velký kontrast oproti Fat acceptance komunitě, kde komplimenty vyvolávají většinou pozitivní reakci a vděk.

3. Podpora

V rámci Fat acceptance komunity jsou nejčastějšími jevy komplimenty, podpora zdravého sebevědomí, inspirace, empatie a emocionální podpora (plus i podpora informační - "je tohle dostupné v mojí velikosti?"). 


U Pro-ana komunity existuje také systém podpory sebevědomí skrze komplimenty. Narozdíl od Fat acceptance komunity je zde ale mnohem větší důraz na "likes" pod fotkami jako potvrzení hodnoty daného uživatele. Pro-ana komunita vytvořila systém tzv. Ana buddies, kde si uživatelé vzájemně pomáhají se motivovat a být si vykazatelní v množství jídla a cvičení. Co se informační podpory týče, u této komunity jde hlavně o tipy a triky, jak dosáhnout a jak si udržet vysněnou postavu.


Závěr

Obě skupiny používají pro validaci své hodnoty srovnávání s většinovou společností. Obě skupiny čelí útokům od lidí zvenku a v diskuzích pod příspěvky často musí obhajovat svá stanoviska - nejčastěji zdravotní aspekt (u obou extrémů). Není překvapením, jaké množství podpory si členové komunit vzájemně poskytují. Drtivá většina příspěvků pocházela od žen (mezi zkoumanými příspěvky dokonce všechny) - to ukazuje hodně o tom, jak moc ženy čelí nátlaku na to, vypadat určitým způsobem, mít určitý typ postavy. S tímto společenským nátlakem se pak vypořádávají různě. 

Je smutné, jak moc se ženy v dnešní společnosti cítí vystaveny nátlaku, který jim sráží sebevědomí na minimum. Všechna dostupná média a retuše tomu moc nepomáhají - a body pozitivita je zatím stále velmi okrajovou záležitostí. Poruchy příjmu potravy hrozí díky rozšířeným technologiím a dostupností podpory čím dál většímu počtu mladých lidí - a to je opravdu děsivé.





Zdroje


Friday, December 2, 2016

.. a jak je ve Vaší bublině?

Když se řekne, že někdo "žije v bublině", mohou se nám vybavit různé věci. Se zapálením pro medicínu (nebo pro seriál Simpsonovi) se vám může vybavit někdo, kdo doslova žije v bublině, protože nemůže snést nic z vnějšího prostředí, anebo Bart Simpson, který žil v bublině, aby nenakazil nikoho dalšího vzácnou nemocí, kterou chytil po kousnutí od komára.


The Simpsons bart simpson lisa simpson talking excited
http://giphy.com/gifs/season-13-the-simpsons-13x20-l2Jec9Bxl4nwzy6gE

Každý ale v nějaké té bublině opravdu žijeme, i když není z plastu a nejde na první pohled vidět. Server lidovky.cz 30.11.2016 vydal velmi zajímavý článek o jejich rozsáhlém výzkumu právě těchto bublin. Pojednává o tom, kde berou lidé své informace (jaké zpravodajské servery navštěvují) a porovnává to s jejich volebními preferencemi (kterou stranu volí). Výsledkem je zajímavá síť (anebo neprotínající se linky), která ukazuje, jak je každý uživatel sociálních sítí vlastně uzavřený ve své bublině, jak málo se jeho cesty na internetu protínají s cestami lidí, kteří mají jiný názor.

http://www.lidovky.cz/bubliny.aspx

I když ale pominu pohled pouze na zdroje informací, kde čerpáme, každý si vytváříme kolem sebe svůj vlastní mediální svět - my opravdu v bublinách žijeme! A jak tedy naše bubliny vypadají? Obklopujeme se lidmi, se kterými si rozumíme (neboli kteří sdílí třeba alespoň většinu našich názorů na svět), děláme si své facebookové zdi z příspěvků, které chceme vidět, od lidí, které chceme sledovat, vytváříme si seznamy videí na YouTube, seznamy skladeb na Spotify, odebíráme tweety pro nás zajímavých osobností a sledujeme na Instagramu lidi, kteří nám připadají inspirující. Držíme si ve svém okolí lidi, kteří s námi souhlasí, a pokud se do nějaké diskuze dostaneme, není nic snazšího než odebrat si takového člověka z přátel, zrušit odběr jeho příspěvků, anebo ho rovnou zablokovat. Když nějaký náš známý sdílí věc, co nás pohorší, urazí nebo naštve, už si z jeho příspěvků nikdy nemusíme nic přečíst. Nemusíme se ho snažit pochopit nebo vidět věc z vícero úhlů pohledu - nic nás k tomu v naší bublině nenutí.

A jde to ještě dál - celý online marketing většiny obchodů je založený na sbírání dat o našem prohlížení a vytváření reklamy "na míru" našim zájmům. Všude jde jen o mě samotného a o moje preference. Tím pádem nám potom všude vyskakují pouze reklamy na produkty, které nás už někdy zajímaly, z e-shopů, kde jsme už nakupovali, anebo z jim podobných e-shopů. Naše bublina má tak stále silnější a silnější stěny, které se mohou stát neprodyšnými - a naše izolace od skupin lidí s jinými názory se prohlubuje. 
http://www.brandingbricks.com/2012/04/14/is-there-a-social-media-bubble-and-what-if-it-bursts-for-brands/

Sociální média si našla cestičku ke skoro každé oblasti našich životů. Trávíme na nich spoustu času, sdílíme přes ně spoustu věcí. Když se někdo podívá na naši Facebookovou zeď, dokáže z ní o nás vyčíst víc, než bychom možná chtěli. A právě kvůli uzavřenosti a názorové "sterilitě" našich bublin se potom stávají situace jako například: "Nechápu, jak mohl ty volby vyhrát XY, vždyť nikdo, koho znám, ho nevolil!" a podobné jevy. Je to něco, co slýcháme téměř po každých volbách.

To, jak názorově izolované jsou naše bubliny, má za následek spoustu věcí. Na jednu stranu je to pro nás samozřejmě pohodlné. Vidíme obsahy, které vidět chceme, informace, které nás zajímají, produkty, které se nám líbí, lidi, které máme rádi nebo kteří nás inspirují. Nemusíme přemýšlet nad tím, že v tom ošklivém světě venku existují lidé (a může jich být většina), kteří vedou úplně odlišný život, jejich bublina se s tou naší vůbec neprotíná. Vzájemně se o sebe moc nestaráme, nesnažíme se porozumět druhé straně, vidět věci z jiného úhlu pohledu. Druhá strana je "špatná" a "mimo" a my jsme ti, kteří mají pravdu - a celé naše okolí nám to potvrzuje! Ano... Námi vytvořené okolí.

http://blog.hromnik.com/wp-content/uploads/2016/03/ludia-v-bubline.jpg

Zavírání se do bublin s sebou nese společenská rizika. Jak se může národ na něčem spojit a shodnout, když se bubliny hlavních skupin nikde neprotínají? Pokud není ani jedna část ochotná vystoupit ze své bubliny, pak se nůžky společnosti jen víc a víc rozevírají. Stačí mít odlišný názor v jedné věci - a zbytek se už "veze" s tím, dostáváme se zpátky do své bubliny, kterou si na sociálních sítích vytváříme. V podstatě jediné věci, které pak máme společné, jsou drobná zábavná videa nebo obrázky - zasmát se můžeme všichni, ale pozor, pouze pokud jde o neutrální témata - kočky co si nevypočítaly skok nebo nešikovné děti. Případně můžeme sem tam sdílet nějaké video s receptem, to je také věc, která může oslovit příslušníky různých názorových proudů. Tam ale "soudržnost" končí - a zdaleka to nestačí.

Co s tím? No.. Asi to bude komplikovanější. Ale můžeme zkusit začít u sebe, u svého světa a svojí bubliny. Pokusme se možná aspoň občas nahlédnout za oponu a do bublin lidí, se kterými nesouhlasíme. Zkusme poslouchat ne proto, abychom mohli vymyslet co nejlepší přesvědčivou odpověď, ale prostě proto, abychom slyšeli a mohli líp rozumět. Možná tím "rozevírání nůžek" společnosti nezastavíme - ale naše vlastní bublina pak nebude tak neprodyšná a možná dokážeme vidět "lidský rozměr" těch, které bychom jinak spíš jenom předem odsoudili na základě nějakého článku, který sdíleli, nebo názoru, který vyjádřili. K zastávání jakéhokoliv názoru nás většinou vede vnitřní přesvědčení, které vychází ze zkušeností a zvyků - a tak možná není na škodu zkusit se oprostit od pocitu, že jiný než náš názor nemůže být oprávněný, a rozšířit si obzory. A když pochopíme lidi tam, kde jsou, v jejich bublinách a na jejích facebookových zdech - tak pak jim třeba budeme moct ukázat i svůj úhel pohledu a můžeme vést diskuzi na úrovni. A to by bylo super, nehledě na to, jak to možná vyzní romanticky a naivně.




Zdroje:
http://www.lidovky.cz/cesi-jsou-v-zajeti-socialnich-bublin-a-bude-hur-fqp-/zpravy-domov.aspx?c=A161129_221536_ln_domov_mpr
http://www.brandingbricks.com/2012/04/14/is-there-a-social-media-bubble-and-what-if-it-bursts-for-brands/