Monday, May 5, 2014

Šílenství Breaking Bad zaplavilo média



Americké seriálové drama Breaking Bad bylo poprvé vysíláno v USA a Kanadě 20. ledna 2008 na kabelové televizní stanici AMC. Má celkem pět sérií, pátá řada byla rozdělena na dvě části, mezi kterými bylo vysílání na půl roku přerušeno. Po této pauze bylo za gradujícího zájmu a očekávání diváků i kritiky uvedeno posledních osm dílů strhujícího seriálu, závěrečná epizoda byl odvysílána 29. září 2013.
Tohoto roku jsme byli zároveň svědky masivní expanze seriálu napříč mediálním světem a ovládnutí rostoucí divácké základny s intenzitou fenomenálních rozměrů.



Váhavý start, fenomenální závěr: sledovanost vylétla z 1,3 na 10,3 milionu diváků!



 Příběh středoškolského profesora chemie Waltera Whitea (Bryan Cranston), který se poté, kdy je mu diagnostikována rakovina plic, rozhodne finančně zabezpečit svou rodinu výrobou metamfetaminu spolu se svým bývalým studentem Jessem Pinkmanem (Aaron Paul) nekompromisně strhnul jedinečným zpracováním a ohromujícími hereckými výkony pozornost diváků na celém světě. Sledovanost páté série překročila 10 milionů diváků (epizoda Ozymandias), jejichž hodnocení mělo po celou dobu gradujícího příběhu rostoucí trend s rekordními hodnotami (10/10 bodů pro nejúspěšnější epizodu). Guinness World Records seriál označil nejlépe ohodnoceným televizním seriálem všech dob, s odvoláním na Metacritic skóre série 5, které činí 99 ze 100.


Perfektní scénář, propracované charaktery postav, vynikající herecké výkony, Breaking Bad se stává favoritem kritiky i diváků
Dle názoru kritiky se jedná o jeden z nejpromyšlenějších televizních projektů vůbec. Propracovanost a celistvost charakterů postav a samotné budování napětí a konfliktů v průběhu pěti odvysílaných sezón ukazuje na dokonale odvedenou práci při psaní scénáře. Ten je nevídaně konzistentní a navíc podepřen výjimečnou kontinuitou a vývojem charakterů. Nenalezneme žádná hluchá místa či zbytečné pasáže, pouze propracovanou dějovou linii, v níž každé zdánlivě bezvýznamné slovo a čin má své nedozírné důsledky.
Breaking Bad je unikátní příběh plný překvapivých zvratů, komplexně zpracovaných postav a brilantních, nervy drásajících momentů.

Důstojné a ohromující zakončení
Vyzdvihnout je třeba také samotné zakončení seriálu, které na rozdíl od jiných úspěšných TV projektů naložilo důstojně a s úctou s očekáváním diváků i seriálem samotným. Pro srovnání s jinými fenomenálními projekty, diváci byli například zklamaní ze závěrů dramat Lost, Dexter nebo komediálního seriálu How I Met Your Mother. Scénáristický talent Vince Gilligana a jeho promyšlené plánování především v rámci každé série jako celku a zároveň schopnost improvizace mezi sériemi v reakci na odezvy diváků a výkony aktérů zajistily po divácky méně oblíbené čtvté řadě, že lepší a údernější závěr v podobě poslední páté série si málokterý seriálový nadšenec dokáže představit. Smysluplný konec a celkově perfektní zakončení projektu po všech směrech otřásly sledovaností i hodnocením fanoušků. Epizoda Ozymandias v polovině druhé části poslední série získala na IMDb čistou desítku v hodnocení. Gradace závěrečné poloviny je neuvěřitelná, napětí dech beroucí.


Fascinující proměna charakteru hlavní postavy
Základním stavebním kamenem celého projektu je neuvěřitelná a fascinující proměna hlavní postavy příběhu Waltera Whita, ze které v divácích zůstává jen úžas a emoce, které se každým dalším dílem stupňují. Bryan Cranston je natolik přesvědčivý svým ztvárněním charakteru Waltera Whita a nastolením jakýchsi „pravidel“ této postavy na počátku vyprávění, že každý další posun směrem na „opačný břeh“ charakterové škály vzbuzuje v divácích mrazivý neklid a tendenci předstírat sobě samému, že situace musí být jinak, než ji vidí, než se na první pohled zdá. Divák se snaží hledat argumenty a indicie, které by podporovaly jeho „obvyklé“ vidění situací a světa a naplnily subjektivní očekávání, nicméně každý další stupeň Waltova „přerodu ve zlo“ je vždy novým a vždy o něco větším překvapením oproti stupni předchozímu.




Úspěch konceptu transmediálního vyprávění u dramatického žánru
Breaking Bad minulý rok zaútočil na diváky napříč médii a strhnul i ty z nich, kteří obvykle transmediálnímu sledování příběhu nepropadají.
V případě Breaking Bad se nejedná o typický transmediálně vyprávěný žánr, tím je spíše sci-fi nebo fantasy, protože má pro tento koncept přirozené předpoklady jak v žánru samotném, tak ve specifické cílové skupině diváků. Přesto byla strategie transmediálního vyprávění u tohoto dramatického seriálu velmi intenzivně a úspěšně implementována.
Čím Breaking Bad dokázal přimět své fanoušky ke sledování příběhu na nejrůznějších mediálních platformách?
Jistě tomu výrazně napomohla dominující a neporazitelná nepředvídatelnost tohoto dramatického příběhu. Ta se rozvíjí od samotného klíčového charakteru hlavní postavy a důsledně prostupuje do celého děje jako takového. Spolu s dalšími unikátními, perfektně propracovanými postavami, je s diváky rozehraná mysteriózní hra plná napětí, emocí, očekávání, hledání řešení, indícií, rozkrývání zápletek a spřádání teorií. Hra, ve které se divák snaží rozkrýt motivy a záměry postav, ale na konci každého dílu zůstane vždy o krok pozadu za Gilliganovým scénářem, který je svými momenty překvapení a nepředvídatelnosti nedostižným soupeřem.
Tento koncept seriálu a jeho bezchybná realizace jsou živnou půdou pro touhu diváka sbírat další informace, podporuje jeho soutěživost a snahu pochopit správně předchozí události a dokázat odhalit budoucí dějové linie a charakterová zákoutí. Je předpokladem fungování kolektivní inteligence na digitálních mediálních platformách, kde skupina jako celek může dát dohromady znalost v mnohem komplexnější podobě než jednotlivec, vede k zakládání nejrůznějších forem komunikace mezi fanoušky a společnému pátrání po indiciích, relevantních detailech příběhu, okolnostech a souvislostech napříč médii, která je ochotně poskytují. Henry Jenkins, známý např. svými teoriemi konvergence médií, definuje transmediální vyprávění jako proces, kdy se nedílné elementy fikce systematicky rozptýlí do různých kanálů. Účelem je vytvoření unifikovaného a koordinovaného zážitku. Ideální je, když každé médium přispěje k rozvinutí příběhu nějak unikátně.


Transmediální smršť Breaking Bad
V den uvedení prvního dílu, 20. ledna 2008 se objevil první příspěvek na sociální síti Facebook, oficiálních stránkách Breaking Bad: https://www.facebook.com/BreakingBad, které mají v současné době téměř devět milionů fanoušků.
Společnost AMC s fanoušky Breaking Bad samozřejmě komunikovala intenzivně i pomocí Twitteru. Také Dean Norris (představitel seriálového Hanka Schradera) na Twitteru komentoval dění v seriálu během poslední série různými teasery a po odvysílání dílů přispíval krátkými hodnoceními. I režisér Vince Gilligan a další využívali Twitter v průběhu vysílání k propagaci seriálu.
Zároveň se diváci a fanoušci seriálu intenzivně sdružovali například na blogu digitální společnosti Uproxx: http://www.uproxx.com/topic/breaking-bad/. Jsou zde k dispozici nejrůznější články věnované Breaking Bad, jako jsou analýzy jednotlivých dílů, jejich shrnutí, průvodce epizodami, reportáže, články, sbírky pohyblivých obrázků ve formátu GIF zachycujících zajímavé scény ze seriálu a šílené Breaking Bad teorie. Diváci zde každý díl společně detailně analyzovali v diskuzích: http://www.uproxx.com/tag/breaking-bad-discussions/.
Breaking Bad pronikl také v dalších různorodých formách do jiných, i nedigitálních médií, především opět do televize. V USA navštívili herci seriálu nepočítaně diskusních pořadu, jako je The Tonight Show with Jay Leno, The Tonight Show Starring Jimmy Fallon, Jimmy Kimmel Live!, Conan atd. Ke konci měl seriál dokonce vlastní televizní pořad „Talking Bad“, uváděný Chrisem Hardwickem, vysílaný po epizodách Breaking Bad, který navštěvovaly celebrity jako např. Samuel L. Jackson společně s herci ze seriálu, režisérem a jinými členy produkčního týmu a společně analyzovali konkrétní epizody a postavy. (http://www.youtube.com/watch?v=qqNPlSmoUkw). Gilligan také v pořadu Talking Bad zpravidla vyzradil nějaký zdánlivě nepodstatný detail, který diváky navnadil ke sledování následujících dílů.
Příběh Breaking Bad a charaktery postav pronikly do nejrůznějších sfér umělecké a televizní tvorby, internet byl doslova zaplaven všudypřítomnými odkazy seriálu. Vznikaly například obrázky The Simpsons inspirované postavami z Breaking Bad, seriály Family Guy nebo American Dad se inspirovaly seriálem Breaking Bad při tvorbě skečů v jednom z dílů, mezi uživateli internetu kolovala řada počítačových her se seriálovými postavami a spousta dalších podobných produktů, od spontánních aktivit fanoušků, přes cílené nástroje posílení sledovanosti a povědomí o seriálu až po čistě komerční počiny, související s prodejem artiklů na motivy Breaking Bad, jako jsou trička, bonbóny, které vypadají jako pytlík s modrým metamfetaminem a řada dalších.






   
V současné době se připravuje další projekt, který má alespoň zčásti nahradit Breaking Bad. Natáčí ses „spin off“ k tomuto seriálu s názvem Better Call Saul, ve kterém budou vystupovat některé postavy z Breaking Bad. Další mediální maraton čeká tedy na své spuštění v nejbližší době, tvůrci seriálu se snaží navázat, dokud v divácích nadšení z nedávno uzavřeného projektu Breaking Bad stále doutná.

Neobvyklý vývoj sledovanosti Breaking Bad: nízká ze začátku, gradující v půlroční pauze, kdy se žádné nové díly nevysílaly
Velmi zajímavá je skutečnost, že zpočátku měl seriál sledovanost poměrně nízkou, přesto AMC v natáčení pokračovala, mimo jiné díky kladné odezvě ze strany kritiků. Časem zájem diváků vyletěl raketově vzhůru. Zatímco průměrná sledovanost první série byla okolo 1,3 mil. diváků, finální série začínala se sledovaností trojnásobnou: 3,9 mil. a končila šokujícím nárůstem na neuvěřitelných 10,3 mil. diváků.
Seriál si dokázal udržet pozornost i v půlročním období, kdy se žádné díly nevysílaly. Obrovská sledovanost páté série, zejména její druhé poloviny, a očekávání, které jí předcházelo, je bezpochyby mimo jiné zásluhou důsledné transmediální komunikace s fanoušky, která se odvíjela jak na úrovni společnosti AMC, prostřednictvím zmiňovaných oficiálních facebookových stránek, Twitteru a dalších portálů, tak na úrovni spontánních fanouškovských aktivit a nejrůznějším prolínáním těchto kanálů.

Úspěch finále Breaking Bad otřásl seriálovým světem
Seriál získal celkem deset ocenění Emmy, včetně tří po sobě jdoucích vítězství za nejlepší mužský herecký výkon hlavního představitele Bryana Cranstona (2008-2010), dvě vítězství pro nejlepšího herce ve vedlejší roli Aarona Paula (2010, 2012), dále ocenění za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli pro Annu Gunn (2013), a po třech předchozích nominacích vyhrál Breaking Bad v polovině páté série cenu za nejlepší dramatický seriál v roce 2013. Dále byl seriál nominován na sedm Zlatých glóbů, zde získal cenu za nejlepší televizní dramatický seriál a ocenění za nejlepší mužský herecký výkon pro Cranstona, rovněž v poslední sérii. Bryan Cranston také získal pět nominací a dvě vítězství na Screen Actors Guild Award za nejlepší mužský herecký výkon a pátá, finální série byla oceněna jako nejlepší dramatická seriálová řada. V roce 2013, Writers Guild of America jmenoval Breaking Bad 13. nejlépe napsaným televizním seriálem všech dob. Ve stejném roce, Guinness World Records seriál označil nejlépe ohodnoceným televizním seriálem všech dob, s odvoláním na Metacritic skóre série 5, které činí 99 ze 100 (http://www.metacritic.com/tv/breaking-bad/season-5).

Příčiny úspěchu seriálu Breaking Bad
Do jaké míry ovlivnila úspěch seriálu jeho provázanost v mediálním spektru? Jak napomohl koncept transmediálního vyprávění jeho sledovanosti jakožto forma propagace? Do jaké míry se na úspěšnosti promítla kvalita samotného produktu a jak výrazně mohla přispět dobře zvládnutá komunikační strategie transmediálního konceptu? Takové a řadu dalších otázek vyvolává úspěch seriálu Breaking Bad.
Lze si asi těžko představit, že by samotná komunikační strategie mohla dlouhodobě fungovat u produktu bez potenciálu v něm samém. Stejně tak se může snadno stát, že perfektní projekt s vynikajícím scénářem a ohromujícími hereckými výkony zapadne bez výraznější odezvy, jako se ostatně předpovídalo u Breaking Bad po odvysílání první série. U tak dějově propracovaných a komplikovaných příběhů, jakým Breaking Bad je, může paralelní komunikace s fanoušky pomoci jim zorientovat se v souvislostech a posílit tím jejich zájem, zvýšit sledovanost. Jinými slovy, pokud je o čem komunikovat, tak proces komunikace pozornost diváků graduje.
To platí u všech forem „word of mount“, kde se nejedná o pasivní přijímání sdělení (např. reklamy tradičních médií jejich divákem) ale kde je vyžadována interakce, aktivita internetové skupiny, která pro ni však musí mít dobrý důvod.
Produkce seriálu zájem fanoušků u nekvalitního produktu zinscenovat nedokáže, případně ho není schopna dlouhodobě udržet, ale může pozornost diváků zapálit, živit a udržovat prostřednictvím komunikace provázané v nejrůznějších liniích, za předpokladu, že produkt disponuje určitým potenciálem.

V případě Breaking Bad se jedná o skvělou kombinaci výjimečného projektu a úspěšně implementovaného konceptu transmediálního vyprávění. Právě tato skutečnost seriálu pomohla dostat se na samý vrchol svého žánru za všeobecného uznání a nadšení diváků i kritiky.

No comments:

Post a Comment