Sledování online komunikací

Sledování online komunikací

Co jsou real-time social media?

Real-time social media (média komunikující v reálném čase, zkráceně RTSM) vznikla již roku 1979, kdy se objevily produkty jako User Networks (Usenet), různé internetové věstníky a Internet Relay Chat portály (IRC). Uživatelé mohli komentovat události hned, jakmile se objevily. Byly to předchůdci dnešních diskuzních fór a různých online komunikátorů. IRC portály se ve velkém rozšířily v roce 1990, kdy se lidé velmi zajímali o události kolem Války v Zálivu a chtěli aktuální, co nejnovější informace. 

 

Ač se to nezdá, důležitým článkem RTSM jsou také multiplayer online hry (nejznámější z nich je World of Warcraft). Uživatelé spolu mohou komunikovat, podporovat se a hrát pouze v reálném čase.

Sociální sítě a všechny druhy blogů se staly důležitým prvkem v ovlivňování sociálních médií. Všechna tato média obsahují služby, díky kterým spolu lidé mohou komunikovat v reálném čase, jako instant messaging, chat, diskuzní fóra.

RTSM se staly jedním z pilířů současné společnosti, která se bez nich už neobejde. Jak rostou potřeby uživatelů, tak narůstá objem dat z aktualizací statusů na sociálních sítích, tweetů a blogování. Abychom mohli RTSM zkoumat, vznikly metodologie a různá programová vybavení, abychom mohli analyzovat tato média jako celek. Není to však jednoduchá záležitost. Odborníci čelí problémům, jak korektně zacházet s morální stránkou takového zkoumání.

Sledování a analýza RTSM

Pokud chceme RTSM sledovat, musíme znát sociální a kulturní prostředí, ve kterém budeme daná média zkoumat. Esej Lawrence Ampofa se zaměřuje na morální stránku sociálních médií (na otázku soukromí uživatele). Také se zaměřuje na to, jak můžou online sociální média ovlivnit diskuze na téma globálních otázek. Konkrétně se jedná o problematiku drog v Mexiku a výměny kubánské vlády Raulem Castrem v roce 2008, kdy BBC Mundo na svém webu v části „Have your say“ umožnil lidem hlasování na tato témata.

Způsoby analýzy RTSM

Netnografie (aneb etnografie na internetu – zkoumání chování lidí na internetu) se používá pro analýzu chování a složení onlinových komunit. Tato metoda je na rozdíl od focus groups a osobních rozhovorů velmi nenápadná a decentní. Dalšími způsoby výzkumu RTSM jsou rozhovory s respondenty. Rozhovory probíhají: přes emailové komunikace, skrze aplikace instant messaging, za pomoci videohovorů. Emailové rozhovory i rozhovory skrze instant messaging jsou ještě v rámci zachování anonymity únosné. Ale videohovory anonymitu znemožňují a výzkumníci tvrdí, že mnohem pravděpodobněji dostanou korektní a obsáhlé odpovědi skrze email nebo instant messaging než skrze videohovor.

Další metodou zkoumání je analýza obsahu. Ta se používá na zachycení četnosti výskytu slov, vět a obrázků. V dnešní době datové přeplněnosti je analýza obsahu velmi dobrým způsobem, jak zhodnotit celkový význam obsahu sociálních médií. Nedávno byla zavedena nová technologie do analýzy RTSM. Nazývá se Natural language processing (NLP). Je to automatická analýza textového bosahu. Zajišťuje zrychlení dosud časově náročných analýz (jako analýza obsahu a analýza diskurzu). Převratným mezníkem v online médiích jsou metody uzpůsobené pro mobilní přístroje (tablety, telefony, laptopy). Odborníci potvrzují, že čím dál více lidí se na internet připojuje přes své mobilní zařízení a nikoliv přes stolní počítače. 

Otázka soukromí

Soukromí a důvěra je u sledování RTSM velmi kontroverzní prvek. Při používání internetu jste neustále upozorňováni na digitální kriminalitu. Před započetím sledování by se výzkumník měl vždy přesvědčit, zda jeho studie dodržuje etické standardy. Norimberský kodex (sepsaný po 2. světové válce na základě nehumánního jednání v nacistickém Německu) je jedním z prvních soupisů morálních zásad při obecném zkoumání. Jedním z nejdůležitějších pravidel je – člověk musí předávat obsah dobrovolně, nikoliv pod nátlakem, skrze podvod nebo z donucení. Každý zahrnutý člověk by měl mít také dostatečné znalosti ohledně tématu, což mu umožní vhled do problému a jeho porozumění. Zajištění takovýchto kvalit je na té osobě, která výzkum iniciuje, nařizuje nebo jej vykonává. Dále je nutné obeznámit oslovené uživatelé o detailech výzkumu, říci jim, kdo výzkum provádí, kdo jej financuje, proč se koná a jak budou jeho výsledky využity. Bez těchto informací mohou online uživatelé odmítnout svou účast, jelikož neví, kam se jejich data dostanou a kdo je využije. Na druhou stranu, některé výzkumy jsou tak složité, že je skoro nemožné dát uživatelům plný popis takového výzkumu, aniž by tím pravděpodobně zkreslili výsledky. Pro výzkumníky je velmi složité získat data z různých webů, jelikož většinou uživatelé nejsou ani majiteli svých generovaných obsahu, ale majitel webové stránky je vlastní. Dalším problémem ve výzkumu je pochybná důvěryhodnost obsahu sociálních médií. Uživatelé často používají různé metody, aby si kryli své soukromí. Mezi ně patří hlavně užití přezdívky (aby nikdo nemohl přijít na skutečnou identitu). Lidé se skrývají za vymyšlené přezdívky, aby se bránily útokům na svou osobu.

Případové studie

Autor se zaměřuje na analýzu dvou případů online komunikace – komentáře diváků na problematiku drog v Mexiku a výměny kubánské vlády Raulem Castrem v roce 2008. V obou případech je analyzováno 100 respondentů. Analýza postoje a cítění respondentů je drtivě negativní (88%), pouze 9% komentářů bylo pozitivních. Postoj a cítění respondentů bylo měřeno z důvodu vymezení poměru protikladných názorů. Je to velmi subjektivní, protože každý má jiné cítění a každý cítí pozitivitu/negativitu jinak. Z tohoto důvodu je založena stupnice hodnocení názorů: silně negativní, lehce negativní, neutrální, lehce pozitivní, silně pozitivní.

Většina respondentů se vyjadřovala jen proto, aby mohli vyjádřit svůj subjektivní názor, nikoliv proto, aby mohli diskutovat s ostatními. Témata, která se rozebírala, byla velmi orientována na španělsky mluvící diváky a ti také převažovali v komentářích. Chyběla mezinárodní dimenze názorů. Dále také nebylo jasné, odkud respondenti odpovídají (zda z mobilních nebo stolních zařízení).

V ČR se často v diskuzních pořadech objevují komentáře lidí (Facebook, Twitter), ale není úplně potvrzené, že by to mělo nějaký přínos. Lidé se spíše chtějí vymluvit, vyjádřit svůj názor, někdy i pomluvit. Pokud by opravdu měly tyto diskuze něco přinést, měly by se reorganizovat, přizpůsobit. Celková analýza obsahu sociálních médií by mohla přinést výsledky např. na téma - oblíbenost politiků, jelikož čeští občané se velmi rádi na toto téma vyjadřují. Jinak lidé používají online média hlavně pro komunikaci se svými blízkými, sdílení souborů, propagaci svých aktivit.

Závěr

Sociální média jsou nedílnou součástí moderní komunikace. Stále větší oblíbenost těchto médií zvyšuje nároky na sledování obsahu, který je ale pro výzkumníky velmi těžký. Jak z hlediska náročnosti kvůli objemu dat, tak z důvodu zachování soukromí a privátních otázek uživatelů. Je otázka, jak se bude vývoj online médií nadále ubírat. Je jisté, že data budou jen přibývat a analýza tohoto obsahu bude čím dál těžší.

Autor

 

Lawrence Ampofo je ředitelem a zakladatelem firmy Semantica Research, která se zabývá digitální datovou inteligencí a poradenstvím pro rozvoj firem s ohledem na celosvětová témata. Lawrence Ampofo je také přednášejícím na Blanquerna University v Barceloně, na fakultě mezinárodních vztahů. Sám napsal a podílel se na velkém počtu knih a článků na téma Social media intelligence.