Víkend bez mobilního telefonu - 2. úkol Nová média

Víkend bez mobilního telefonu

(případová studie dobrovolníků)

(Disconnect: A case study of short term voluntary mobile phone non-use)

(Diana Dvořáková)

Autory případové studie jsou Sun Kyong Lee, asistent profesora na oddělení komunikace Oklahomské univerzity a James E. Katz profesor nových medií na Fakultě nových medií, působící na Bostonské univerzitě.

Na případovou studii byla vybrána skupina mladých lidí, kteří měli za úkol strávit víkend bez mobilního telefonu a připojení na internet. Organizátorům se podařilo nalákat na „odpojený víkend“ 37 studentů. Hlavním cílem této studie bylo, zjistit jak jsou studenti schopni fungovat v běžném životě, v osobních střetnutích a při běžných činnostech bez neustálého vyzvánění mobilního telefonu.

Není to tak dávno, kdy bylo bráno používání mobilního telefonu ve společnosti ostatních lidí za nezdvořilé. V dnešní době je naprosto běžné vidět skupinku lidí, kteří tráví volný čas tak, že mají všichni v ruce svůj mobilní telefon a jsou připojeni ke stejné sociální službě nebo jinému komunikátoru. Nezřídka se stává, že titíž lidé, kteří spolu sedí u jednoho stolu, spolu komunikují v daný čas přes sociální síť. Tolerance užívání mobilního telefonu se za posledních 20 let velmi posunula a stala se součástí běžného života. Znamená to, že se mobilní komunikace začlenila do naší sociální interakce?

Díky mobilní komunikaci jsme a musíme být nepřetržitě na dosah. V době „před mobilními telefony“ byly tzv. proluky v komunikaci akceptované. Dnes je tomu ale jinak, vybitá baterie, nebo chvíle bez signálu je pro obě strany nepřijatelná a stresující. Studie nám poskytuje vzácnou příležitost k zamyšlení se na tím, jak daleko jsme došli  a jak moc spoléháme na tu malou krabičku, kterou máme neustále při sobě.

Na základě Goffmanovy „občanské nepozornosti“ analyzoval Ling to, jak narušuje komunikace přes mobilní telefon osobní setkání mladých lidí. Ling došel k závěru, že mobilní komunikace (chatování, nepřetržitá on-line přítomnost na sociálních sítích, telefonování) výrazným způsobem narušuje atmosféru face-to-face setkání.

Mnoho článků a odborné literatury se zaměřuje na to, jak jsou interakce a každodenní život ovlivněny a provázány s používáním internetu a mobilního telefonu. Předposlední výzkum díky závěrům upozornil na generační rozdíly v oblasti informačních a komunikačních technologií. Konkrétně jde například o lexikální zkratky používané v textových zprávách, jak od teenagerů, tak od vysokoškoláků. Vědci dále zkoumali, jak každodenní komunikace ovlivňuje gramatiku mladých Britů. Další ze studií naopak vyvolala obavy z upřednostňování mobilní komunikace, před osobním setkáním.

K tomu, abychom pochopili, zda mladí lidé upřednostňují mobilní komunikaci, před osobním setkáním, je třeba zamyslet se nad tím, jak uživatelé fungovali před tím, než se mobilní telefony a internet staly běžnou součástí domácnosti. Mnoho mladých lidí není schopno řešit problémy každodenního života osobně, nebo je vůbec začít řešit. V momentě, kdy se cítí trapně nebo nepříjemně, se raději se odpojí a ztiší upozornění na zprávy a vyzvánění. V lepším případě řeší problém prostřednictvím sociálních sítí, zřídkakdy osobně.

Průběh výzkumu

I přes všechny tyto domněnky a vyřčené otázky se sešlo 40 studentů, aby se stali součástí této studie.

Pět týdnů před uskutečněním cesty byla vytvořena událost na Facebooku, pozvánky s textem: „Připojte se na víkend plný zábavy a relaxace. Víkend bez mobilních telefonů, notebooků a čímkoliv, přes co můžete komunikovat s okolním světem. Užijete si jízdu na saních, cross-country lyžování, turistika a mnohem více v našem vyhřátém srubu v lese. Víkend tě vyjde na 50 dolarů, čímž pokryješ náklady na dopravu, ubytování a stravování“. Tento text byl odeslán všem členům, kteří se připojili ke skupině na Facebooku. Událost byla oznámena i na oficiálních stránkách školy.

Před samotným začátkem výletu koordinátoři výletu probírali otázku, že budou muset rodiče před odjezdem obeznámit s tím, že děti nebudou na dosah. Dále bylo nutné vyřešit, jak se koordinátoři ujistí o tom, že děti opravdu nebudou během daných 48. hodin používat přístroj. Koordinátoři se nakonec shodli na tom, že bude nejjednodušší, když děti přístroje odevzdají na cestě na výlet a budou průběžně sledováni.

Skupina studentů strávila víkend bez přístupu k jejich mobilním telefonům a internetovému připojení. Studenti odjeli v rámci univerzity na víkend, kde si mohli naplánovat různé aktivity, např. lukostřelbu, lezení, sáňkování atp. Víkend byl ale také koncipován, jako relaxační, kdy měli studenti volný čas pro sebe. Výzkumný pracovník se zúčastnil cesty, jako pozorovatel. Současně byl na výletě k dispozici, aby odpovídal studentům, na jejich dotazy. Původním záměrem bylo, učit děti komunikovat na osobní rovině, bez mobilního telefonu v ruce.

Před odjezdem děti informovali rodiče o telefonním čísle na vychovatele, kterému mohli v případě nouze kdykoliv zavolat.

Většina z rodičů a kamarádu byli schopni respektovat to, že jejich potomek nebo přítel bude 48 hodin mimo dosah. Část z rodičů byla dokonce ráda, že jejich potomek zažije víkend bez technologií.

Na zpáteční cestě oznámil koordinátor výletu Mike (pozn. zaměstnanec univerzity), že výzkumník potřebuje sepsat pocity a zkušenosti pozorované skupiny. Všichni mohli dobrovolně vyplnit on-line průzkum a šest z nich bylo podrobeno hloubkovému rozhovoru. Průřezové názory najdete níže.

Co se týče přímých účastníků výzkumu, tak na otázku, co se jim líbilo nejvíce na „odpojeném víkendu“, bylo poznání nových lidí a seznámení se s různorodými aktivitami, které byly v táboře k dispozici. Většina účastníků výzkumu ale uvedla, že bylo pro ně příjemné být off-line a věnovat se na plno jiným aktivitám a mít na ně opravdu čas.

Jedna z účastnic si při tradiční korejské hře Gongi uvědomila, jak Facebook ovlivňuje a dotírá na její soukromý život. Přišlo ji divné, že po nějaké party, Facebook ukázal všem ostatním přátelům, že se stala přítelem nějakého účastníka zmíněného večírku. Najednou si přišla, jako pod dohledem.

Další část účastníků velmi ocenila jakousi flexibilitu a svobodu ve výběru činnosti. Počínaje jídlem, u kterého netextovali nebo netelefonovali a konče poobědovým spánkem, na který díky technologiím a potřebě být neustále „v obraze“ nezbýval čas.

V podstatě devadesáti procentům z pozorovaných přístup na internet a komunikace s okolním světem přes mobilní telefon, nechyběla. Cítili se být více svobodní a líbilo se jim, že měli více času na osobní konverzaci. Najednou se vrátili k tradiční komunikaci a užívali si ji.

Mezi účastníky byli i dva, kteří si i přes zákaz mobilní telefon s sebou vzali, nebo jej nechtěli odevzdat. Jeden z nich zpočátku užíval telefon, jako MP3 přehrávač, nicméně posléze bylo zjištěno, že se během víkendu připojoval na síť, druhý byl několikrát spatřen, jak si textuje. Tito dva účastníci patří mezi nejmladší a byli ukázkou toho, že je zde již určitá závislost.

Diskuse - shrnutí

V dnešní době je 48 hodin bez jakéhokoliv připojení velmi dlouhá dobá. I přes to, že se účastníci cítili divně a nepřirozeně, „odpojený víkend“ si vlastně užili. Většina z nich znovuobjevila kouzlo osobních setkání a navazování mezilidských vztahů. Na základě zkušeností koordinátorů s takovýmto druhem výzkumu se koordinátoři shodli na tom, že se ve skupině sešla sestava lidí, která si mimořádně rozuměla a měla chuť a snahu vzájemně navazovat kontakty. Dalším obrovským pozitivem bylo, že si účastníci užili zábavu na 100 %, nerušeni mobilním telefonem a životem na sociálních sítích.

Vliv používání informačních a komunikačních technologií na vnímání času byl již zkoumán. Některé výzkumy zjistili, že je část uživatelů díky moderním technologiím efektivnější a pružnější. Naopak jiná část uživatelů se cítí pod určitým tlakem a to hlavně z důvodů množství dostupných informací. Výsledky naší studie se přiklánějí spíše k druhé skupině, tedy že používání mobilních telefonů přispívá k pocitu stresu a rychlejšímu tempu života. Uživatelé se domnívali, že se nejsou schopni uvolnit a užít si výlet bez neustálého kontrolování telefonů a sociálních sítí.

Díky „odpojenému víkendu“ je možné spekulovat také o tom, co a kolik jsme díky komunikaci ztratily. Oba autoři vyjádřili obavy z toho, že díky soustavnému přerušování nějaké činnosti a rostoucímu objemu zprostředkované komunikace, jako jsou emaily, telefonní hovory nebo upozornění na zprávu, je pozornost rozmělněna.  Zapojení se do smysluplných interakcí s ostatními osobami je více než složité. Na druhou stranu, vzhledem k pouhému 48. hodinovému trvání „odpojeného víkendu“ není možné s jistotou tvrdit, že by účastníci zažili stejné potěšení z odpojení, pokud by byla cesta delší.

Omezení

Hlavní omezením této studie bylo, že účastníci této akce, netvořili reprezentativní vzorek vysokoškolských studentů. Vzhledem k dobrovolnosti, byla větší šance, že budou studenti ochotni podstoupit tento typ události. Ve skutečnosti je možné, že studenti, kteří se na tuto akci přihlásili, byli již dopředu smířeni s tím, že budou bez připojení, případně se na víkend bez telefonu těšili. Dalším záporem této studie může být malý počet výzkumných pracovníků, z čehož vyplývá, že ne každá scéna nebo akce byla zachycena. A v konečné fázi mohli ovlivnit výsledek studie nebo dotazování i předsudky pozorovatele.

Zhodnocení relevance

Dle mého názoru je tato studie naprosto relevantní. V případě, že by tato studie vznikla na vzorku studentů z ČR, domnívám se, že by výsledky byly dost podobné. Mladí lidé jsou s mobilními telefony a sociálními sítěmi natolik sžití, že si ani neuvědomují, kolik času s nimi denně stráví a jak se omezuje jejich komunikace s přáteli a rodinou.

V dnešní době není výjimkou vidět skupinu mladých lidí, kteří spolu sedí u stolu, mlčí a každý z nich je zornicemi přisát na svůj mobilní telefon, tablet nebo notebook. Tato studie je přínosná v určité identifikaci a může mladým lidem v dnešní „mobilní době“ pomoci v zamyšlení se nad sociálními interakcemi a nad tím, abychom vyvažovali mobilní komunikaci s běžným osobním kontaktem, nerušeným jakýmkoliv vyzváněním.