Monday, May 15, 2017

Vypadá hloupě, dokud ho nezkusíte. Twitter

Když ho Jack Dorsey v roce 2006 spouštěl, smáli se mu ze všech stran. Přece nám neříkejte, že tohle štěbetání bude někoho zajímat. Když ale o tři roky později zprávy o 140 znacích zformovaly protesty mladých proti nové garnituře v Íránu, bylo jasno. Twitter má potenciál zasahovat do mezilidských vztahů i běhu dějin. Své o tom ví americká zpěvačky Katy Perry, která se těší bezmála stovce miliónů followerů. Jak ale tuto sociální síť reflektovala zpravodajská média v prvních třech letech? 

Zdroj: seoclerk.com 
Svědčí o tom studie Seems stupid until you try it: press coverage of Twitter, 2006–9, která je prací dvojice akademiků ze státní univerzity v San Diegu.[1] Noah Arceneaux (Ph. D.) působí jako associate professor na tamní School of Journalism and Media Studies, kde koordinuje program mediálních studií. Svůj titul získal za disertaci, která zkoumala roli obchodních domů během raných let rozhlasového vysílání ve Spojených státech a v roce 2008 byla oceněna třemi národními akademickými organizacemi jako disertace roku.

Později Arceneaux zkoumal, jak společnost vyvíjí nové mediální technologie, jako jsou mobilní média, ale analyzoval i některé historické fenomény jako je bezdrátová telegrafie. V roce 2012 vydal antologii The Mobile Media Reader a o dva roky později vedl výzkum v Indii, kde zkoumal vládní politiku přidělování alokací pro mobilní telefony, které tam zažívaly mimořádný boom; výsledky svého výzkumu publikoval například v časopise Journal of Broadcasting and Electronic Media. Předtím, než zahájil svou akademickou kariéru, vytvořil webové stránky pro televizní sítě ABC, CBS a Fox.

Doktorka Amy Schmitz Weiss (Ph. D.) působí na Škole žurnalistiky a mediálních studií jako associate professor s řadou odborných zájmů – ať už jde o online žurnalistiku, mediální sociologii, produkci zpráv nebo multimediální žurnalistiku a mezinárodní komunikaci. Je autorkou experimentu „Investigating Air Quality in San Diego“, který zkoumal impakt živě vysílaných zpráv na ochranu životního prostředí. Je také zakladatelkou a ředitelkou Virtuálního vzdělávacího centra žurnalistiky Second Life,[2] kde studenti žurnalistiky rozvíjí schopnost, jak zpravodajsky pokrýt krizové situace jako jsou přírodní katastrofy. Sama je bývalou novinářkou, pracovala také v marketingu a ve vývoji podnikání. Svůj výzkum publikuje v odborných časopisech a knihách.

Společná studie vyšla roku 2010 v mezinárodním časopise New Media & Society (12/8), který funguje jako interdisciplinární fórum pro výzkum sociální dynamiky médií a informačních změn. Podílí se na kritické diskusi o klíčových otázkách, které vyplývají z vývoje nových médií. Zakládá si na tom, aby reflektoval širokou škálu disciplinárních přístupů.

Vymezení tématu

Studie analyzuje tiskové zpravodajství o sociální sítě Twitter v prvních třech letech existence Twitteru.[3] Autoři využívají k analýze zpravodajství ucelený teoretický přístup, který vychází z teorie sociální konstrukce technologií. Zabývají se Twitterem jako vznikající technologií, která se těší největší popularitě mezi aplikacemi využívajícími princip mikroblogu. Neodrazují je hlasy kritiků, kteří tuto sociální síť vnímají jako „frivolní“, ostatně v překladu znamená „cvrlikání“ či „štěbetání“. Motivuje je totiž početná skupina zastánců, kteří akcentují různorodé využití webového nástroje v oblasti politiky, komerce či vzdělávání. Arceneaux a Weiss se rozhodli prozkoumat, jak se jeví reakce veřejnosti v historickém srovnání, kdy společnost přijímala telegraf, rádio či internet. Dochází k názoru, že noviny, časopisy a blogy Twitter vesměs aktivně propagují.

Zdroj: seoclerk.com 
„Je to jako Seinfeld na internetu – webová stránka o ničem,“ odkazují autoři na nekonečný americký sitcom (Stone, 2006)[4], aby vyjádřili podle nich typický postoj mnoha lidí, kteří se s Twitterem setkali poprvé. Navzdory tomu, že kritici povykovali nad potřebou uživatelů komentovat, co právě mají k obědu, nový komunikační prostředek se brzy vyšvihl mezi nejpopulárnější „mikroblogy“ (Red Herring, 2009).[5] Stal se natolik oblíbenou doménou právě proto, že umožnil bleskurychle komentovat každodenní činnosti.

Východiska

Aby Noah Arceneaux a Amy Schmitz Weiss pochopili, proč společnost nové komunikační technologie (ne)akceptuje, pracovali s historickou perspektivou. Vysledovali například, že zprvu negativní přijetí provázelo už nastupující telegraf, kterému tisk vytýkal podobně jako Twitteru přenos informačního balastu. Stejně na tom byl Internet, který navíc vzbuzoval obavy z porušování ochrany soukromí, z útoků hackerů a šíření pornografie. Arceneaux a Weiss dospěli k názoru, že nové komunikační technologie vždy zprvu straší tím, že narušují zavedené formy komunikace a etikety. Kritici se proto často houfují a argumentují, že médium odcizuje uživatele od přirozených sociálních vztahů. Leckdy si z něho při tom vytváří obětního beránka. Na druhou stranu ale podle akademiků najdeme v historii i příklady technologií, které byly od počátku své existence přijímány zpravodajstvím vesměs pozitivně (např. osobní počítače) nebo takové, které svědčí o postupném procesu stále vstřícnějších reakcí veřejnosti. V tomto směru vynikají mobilní telefony, které posouvaly pravidla společenské etikety k větší vstřícnosti vůči osobním hovorům na veřejnosti.
Zdroj: seoclerk.com 

Metodologie


Vědci vycházeli pro svoji kritickou analýzu zpravodajství z teorií sociální konstrukce a difúze inovací (Bijker et al., 1987)[6]. V souladu s nimi předpokládají, že tiskové zpravodajství může mít vliv na vývoj technologií, o nichž referuje. Pohybují se přitom v kontextu soudobého výzkumu o online sociálních sítích (např. Schneider a Huber, 2008)[7] a jejich vlivu na rozvoj online komunit. Svoje úsilí zdůvodňují tím, že výhody online komunikace se nedají realizovat, pokud společnost vnímá novou technologii negativně.

Arceneaux a Weiss využili tzv. Grounded Theory, jak ji v roce 2007 publikovali BG. Glaser a Al. Strauss[8]. Tito pánové vyvinuli kvalitativní metodu otevřeného kódování dat, kdy výzkumníci kódují data do kategorií, které můžou kontinuálně upravovat s pomocí teoretických poznámek. Pak teprve přichází fáze integrace a dimenzování, kdy výzkumníci propracovávají souvislosti a vztahy mezi kategoriemi. Nakonec svá zjištění konstruují a interpretují.

Autoři studie Seems stupid until you try it: press coverage of Twitter, 2006–9 využili zároveň metodu kategorizace, kterou předložil Rossler (2011). [9] Ten analyzoval pomocí obsahové analýzy rámce, které používala německá média pro vysvětlení Internetu. Rossler mezi nimi identifikoval čtyři obecné pozitivní způsoby, přičemž každý z nich zdůrazňoval konkrétní přínos Internetu. V průběhu kódování ale Arceneaux a Weiss zjistili, že tato metoda jim poslouží jen jako hrubé vodítko.

Studie zkoumala vzorky novin a zpravodajských kanálu, časopisů a webových blogů, které charakterizovaly Twitter a vysvětlovaly jeho princip v časovém období od založení sítě 1. března 2006 do 31. března 2009. Weblogy sice podle tvůrců studie nemají stejnou úroveň jako některé noviny a časopisy, ale staly se běžnou formou spotřeby zpravodajství. Navíc rozšířily analyzovaný vzorek o jiný styl.

Arceneaux a Weiss vybrali média z databáze LexisNexis Academic. Články v ní vyhledávali pomocí řetězce „Twitter microblogging“, který jim přinesl 1171 položek. Vzorek sestával z příspěvků zastupujících dvacet procent mediální produkce.  Noviny a zpravodajské servery tvořily 237 položek, zatímco zbytek byly články z časopisů nebo příspěvky na webových stránkách.

Zdroj: rave.cz 

Závěry


Studie zjistila, že mezi tématy zpravodajských příspěvků nejvíce dominovalo „vysvětlování principu Twitteru“, a to zejména dvou výrazných aspektů. Stručnost (140 znaků) a rychlost (okamžité šíření tweetu). V případě příspěvků obsahujících subjektivní hodnocení převažovaly pozitivní témata, protože příspěvky ve velké většině zdůrazňovaly určitý užitek. Nejčastěji nový druh citlivosti, komerční využití nebo užití mezi občany.

Na druhou stranu analýza odhalila řadu skeptických nebo pesimistických popisů důsledků Twitteru. Vědci je rozčlenily do několika kategorií, které překládám takto: zahlcení triviálními informacemi (Information Overload), narušování přijatelných norem (Acceptable Practices) a nepředvídatelné důsledky (Unanticipated Consequences).

Zdaleka nejdiskutovanějším tématem ve vysvětlujících příspěvcích byla stručnost. „Můj životopis má 140 znaků,“ zavtipkovala mladá žena, která se ucházela o práci v PR agentuře (Baker and Green, 2008).[10] Na druhou stranu Arceneaux a Weiss citují řadu kritický výroků, když si jednotliví uživatelé stěžují na to, že sevřený rozsah zvyšuje riziko nedorozumění.

Hned v závěsu za aspektem stručnosti se podle studie drží „rychlost“. Vědci jí míní bezprostřednost, s jakou může uživatel Twitteru rozšiřovat své zprávy. „The lightning-quick updates of the attacks that killed 174 people,“ citují Sama Dolnicka, který jím v roce 2008 informoval o útocích v Bombaji. Podobně jako v případě řady jiných teroristických útoků i dalších katastrof obletěly zprávy poprvé svět právě na Twitteru.

Mezi pozitivními tématy vyniká „nová citlivost“, kterou výstižně charakterizuje zkušenost uživatele Twitteru zaznamenaná v New York Times Magazine: „Zpočátku byl tok příchozích tweetů matoucí, ale jak dny běžely, něco se změnilo. Zjistil, že cítí rytmus života svých přátel tak, jak nikdy předtím,“ napsal Cliv Thompson, který charakterizuje jako důsledek Twitteru novou formu společenského uvědomění, kterou nazývá „okolní intimitou“. Myslí tím novou schopnost lidí být v důvěrném kontaktu s větším počtem druhých, než by byli bez Twitteru.

Do skupiny pozitivních témat řadí vědci také „komerční využití“ Twitteru například pro firemní akce a propagaci produktů nebo „občanské užití“. Poslední jmenované média nejčastěji skloňují spolu s pojmem „participativní demokracie“, a poukazují přitom na prezidentské volby v roce 2008, kde o vítězství prvního černošského amerického prezidenta údajně rozhodla právě jeho komunikace s „followers“. Mimochodem, stále jich má asi 88 milionů.

Mezi negativní témata pak akademici řadí zejména „informační zahlcení“, nejčastěji v souvislosti s tzv. „potravinovými tweety“, které vypráví o tom, co si jednotliví uživatelé dávají tu k snídani, tu k obědu, neřkuli k večeři. Dále pak „narušování přijatelných norem“, například v situaci veřejných činitelů, kteří tweetují ještě během oficiálního jednání za „zavřenými dveřmi“.  Nakonec se objevují „nepředvídatelné důsledky“ jako je spam nebo verze „cybersquattingu“.

Zdroj: seoclerk.com 

Diskuse


Studie konstatuje, že Twitter potvrzuje pravidlo platící minimálně od nástupu telegrafu. Podle akademiků je totiž každá nová komunikační technologie nejprve přijímána ambivalentně, než se přes nejrůznější konflikty ve společnosti etabluje. V případě Twitteru očekávají, že vstřícnost veřejnosti bude růst tím spíše, čím nasycenější bude konkurenční prostředí v oblasti online sociálních sítí.

Analýza zpravodajství z prvních tří let existence Twitteru naznačuje, že novináři hodnotili tento druh mikroblogu především pozitivně. Mezi kritiky vynikají bloggeři, kteří ale většinou alespoň některé kvality Twitteru ocenili. Limity studie ale spočívají v tom, že nezahrnuje velké množství zpravodajských příspěvků klasických masových médií, jako je rozhlas a televize, ale ani nejrůznější vtipy a posměšky, které se o Twitteru šíří jinými online cestami.

Po osmi letech od dokončení výzkumu Noah Arceneaux a Amy Schmitz Weiss můžeme konstatovat, že Twitter je díky konkurenci ostatních sítí svého druhu spíš v útlumu. Vyniká sice stále rychlostí, kterou v českém prostředí dovedně využívají politici např. v právě probíhající vládní krizi, na druhou stranu ale už ztratil svůj původní punc jedinečnosti. Každá strava se jednou přejí, a tak i potravinové tweety začali mnoha nadšencům lézt krkem. Na druhou stranu se ale Twitter u nás stále vyjímá jako prostředek pro stmelování fanoušků, kteří obdivují celebrity a v případě jejich úmrtí jsou schopni masové sociální médium proměnit na místo truchlení. Virtuální, ale přesto pietní. 

[1] San Diego State University
[2] Virtual Journalism Learning Center in Second Life
[3] Twitter byl spuštěn1. března 2006
[4] Stone, T (2006): Quote of the day: A website about nothing. 22 December. Available at: valleywag.gawker.com  
[5] Red Herring (2009): Did Twitter find a business model? 20 November. Available at: www.redherring.com/Home/26231
[6] Bijker W, Hughes T, and Pinch T (1987) The Social Construction of Technological Systems: New Directions in the Sociology and History of Technology. Cambridge, MA: MIT Press
[7] Schneider HL, Huber LM (eds) (2008) Social Networks: Development, Evaluation and Influence. New York: Nova Science Publishers, Inc
[8] Glaser BG, Strauss AL (1967) The Discovery of Grounded Theory: Strategies for Qualitative Research. Chicago, IL: Aldine.
Greene K (2007) What is he doing? Evan
[9] Rossler P (2001) Between online heaven and cyberhell: The framing of ‘the internet’ by traditional media coverage in Germany. New Media & Society 3(1)49–66
[10] Baker S, Green H (2008) Beyond blogs. Business Week, 2 June, p. 44. Available at: LexisNexis Academic

2 comments:

  1. QUANTUM BINARY SIGNALS

    Get professional trading signals sent to your mobile phone every day.

    Start following our trades right now & profit up to 270% a day.

    ReplyDelete
  2. According to Stanford Medical, It is indeed the SINGLE reason women in this country get to live 10 years more and weigh on average 19 KG lighter than us.

    (And realistically, it has NOTHING to do with genetics or some secret diet and really, EVERYTHING about "how" they are eating.)

    BTW, I said "HOW", not "what"...

    Click on this link to discover if this little quiz can help you unlock your real weight loss potential

    ReplyDelete