Autorkami článku jsou Payal Arora a Laura Scheiber. Arora působí jako spolupracující profesorka na Erasmově univerzitě v Rotterdamu a je též zakladatelkou a ředitelkou mediálního centra Catalyst Lab, jež buduje vztahy mezi akademickou sférou, průmyslem a veřejností. Jejím hlavním zájmem je výzkum digitálních ekonomik a kultur globálního jihu a mediální aktivismus. Scheiber je spolupracující profesorka na katedře antropologie na Univerzitě v Indianě a mezi její zájmy patří mj. historická archeologie a fikce, kulturní kontakt a identita.
Článek pojednává o rozdílných představách dvou států seskupení BRICS - Brazílii a Indii - o pojmech digitálního soukromí, státního dozoru a důvěry optikou digitální romantiky na sociální síti Facebook. Autorky tvrdí, že zatímco bohatý sever rozprostře svůj zájem mezi celé spektrum sociálních médií jako Tinder, Grindr a další, pro chudý jih s omezenými možnostmi připojení k internetu je nejčastěji jediným dějištěm těchto aktivit Facebook. Mnozí chlapci v něm vidí jediný prostředek, jak být v kontaktu s opačným pohlavím a pro dívky v patriarchálních společnostech znamená pod rouškou anonymity možnost vstoupit do otevřených komunit. Zatímco na západě je ochrana soukromí řešena na právní úrovni již od 70. let 20. století, globální jih se s tímto fenoménem začíná teprve potýkat. Společným jmenovatelem tohoto strachu se stal sex, a to kybernetická kriminalita potažmo revenge porn a slut-shaming. Vzhledem k ústřední roli Facebooku jsou možnosti státu, jak zabezpečit ochranu soukromí jeho uživatelů, vázány na toto médium. Zde se ovšem naráží na hlavní problém - globální jih totiž není jednotný v otázkách sexuality, morálky a genderové rovnosti.
Většina dosavadních výzkumů na téma online soukromí, digitální romance a regulace internetu se zaměřovala čistě na státy západní provenience. Tuto podstatnou mezeru ve výzkumu, když celých 60% světové populace spadá do nízkopříjmové kategorie a žije na globálním jihu. V mladé populaci do 25 let je toto číslo dokonce ještě vyšší a dosahuje 85%. Dosavadní výzkumy z této oblasti se zaměřovaly na praktická data. Až Geopollova studie (2014) odhalila, že pro většinu uživatelů z globálního jihu je internetem Facebook. Zájem výzkumníků se začal orientovat na témata socializace, zábavy, hry a potěšení. Cílem předkládaného výzkumu je podrobit zkoumání tyto podreprezentované skupiny mladých uživatelů internetu ze států globálního jihu pro účely online soukromí a internetové regulace v kontextu virtuální romance.
Samotný výzkum pracoval se srovnáváním již existujících dat, tak např. stejně jako dřívější studie Koona a Yoonga (2013) zaznamenal v menším měřítku u indické mládeže nový globální trend kybernetické kriminality označený jako Internet romance scams (IRS), který spočívá v kořistění na osamělých jedincích. Souvisel povětšinou s falešnými facebookovými profily a spočíval v příslibu lásky za nabytí kreditu na mobilní telefon. Na druhé straně výzkum také ukázal, že proti tomuto podvodu se mezi uživateli vytvořila přirozená ochrana. Dalšími jevy, jejichž existencí se výzkum zabýval, je revenge porn a slut-shaming. V souvislosti s těmito jevy vyšly opět najevo podstatné rozdíly. Zatímco indické dívky povětšinou sympatizovaly s obětmi tohoto druhu šikany, brazilské dívky viděly oběti spíše jako spoluviníky.
Použitá data jsou součástí výzkumu soustředěného na vnímání ochrany soukromí a online chování internetových uživatelů z nízkopříjmových skupin Brazílie a Indie. Výzkumný vzorek sestával z 22 účastníků žijících v periferních oblastech brazilských měst Belo Horizonte a Rio de Janeiro a z 22 účastníků ze suburbánních oblastí v Indii - měst Isnapuru v jižní Indii a Ludhianě v severní Indii. Výzkum spočíval v užiití etnografických metod zahrnujících semistrukturované dotazníky (umožňující vhled do povědomí uživatelů o zásadách ochrany soukromí a svobody slova v digitální sféře), focus groups (po analýze dotazníkových dat k bližšímu objasnění jejich závěrů), fotodokumentaci mobilních telefonů (k závěrům o míře zabezpečení ochrany soukromí), příbytků a sousedství respondentů včetně pozorování jejich facebookové aktivity (se zaměřením na stáhnuté aplikace a míru jejich užívání).
Zásadním zjištěním bylo, že mladí nejsou jednotní ve významu pojmu soukromí. Ústředním tématem vzešlým ze zkoumání digitálního soukromí byla romantika, na jejímž poli je toto téma mezi mladými nejzřetelněji artikulováno. Pojem byli schopni blíže objasnit až na konkrétním užitém prostředku, kdy např. messenger považovali za nástroj komunikace soukromé, zatímco Facebook jako platformu komunikace veřejné, což odráželo tradiční hodnoty v regionálním kontextu. Práve tato dvojakost, kterou Facebook zejména mezi indickou mládeží představuje, na jedné straně posiluje konvenční společenské normy a na straně druhé dává prostor pro re-genderizaci společnosti a pro rezonanci protestních hlasů. Z výzkumu vyšly signifikantní rozdíly. Mládež v Brazílii například projevovala mnohem vyšší míru ostražitosti než je tomu u mladých v Indii. Indická mládež zase neočekávala, že by se kdy osobně setkala se čtvrtinou ze svých facebookových přátel a neměla problém s přijímáním žádosti o nové přátelství pouze na základě profilové fotky, zatímco mladí Brazilci ve většině případů žádosti od neznámých osob vůbec nepřijímali. Stejně tak bylo zjištěno, že brazilská mládež nesdílela mobilní telefon s ostatními. Ústředním tématem vzešlým ze zkoumání digitálního soukromí byla romantika, na jejímž poli je toto téma mezi mladými nejzřetelněji artikulováno. Z provedeného výzkumu však vyplývá zásadní zjištění, a to že digitální soukromí nemůže být v rámci států BRICS jednotně analyzováno vzhledem k odlišným společenským normám a online chování uživatelů internetu.
Zatímco studie západního chování mladých na Facebooku odhalily, že digitální chování je pouhým rozšířením reálných sociálních vztahů, studie marginalizované mládeže na globálním jihu přichází s opačnými závěry. Mladí zde využívají Facebook k tomu, aby jeho prostřednictvím tyto vztahy založili. Kumarova (2014) srovnávací studie říká, že není ani výjimečné, když indická mládež nedbá své kasty, vzdělání či socioekonomického postavení a komunikuje s nejrůznějšími cizinci z celého světa. Tento jev se měl mít prapříčinu ve vládních restrikcích vztahujících se na omezený počet odeslaných SMS za den. Rozdílnost zjištění ve zkoumaných zemích spočívá v odlišných normách obou zemí, kdy indické partnerské vztahy jsou vzhledem ke stále existujícímu kastovnímu systému předmětem předem domluvených sňatků a jsou plny bariér v komunikaci mezi opačnými pohlavími. Je k diskuzi zda právě toto je motivací indické mládeže pro hledání online substitutů těchto vztahů. Tato skutečnost má také svou odvrácenou stránku spočívající ve zvýšených příležitostech k podvodnému jednání, jak je o nich pojednáno výše.
Reference:
Arora, Payal, Scheiber, Laura. Slumdog romance: Facebook love and digital privacy at the margins. In Media, Culture & Society. 2017, Vol. 39 (3), 408 - 422.
https://www.eshcc.eur.nl/english/personal/arora/, citováno dne 12. 4. 2017
http://www.indiana.edu/~anthro/people/faculty/scheiber.shtml citováno dne 12. 4. 2017
No comments:
Post a Comment