Jak Instagram ovlivňuje sebevědomí mladých žen a vnímání vlastního těla?

Na téma ideál ženské krásy bylo publikováno už mnoho studií a není jistě překvapením, že většina došla k závěru, že snaha o jeho dosažení vede u žen k frustraci, sníženému sebevědomí, nespokojenosti s vlastním tělem a v mnohých případech až k poruchám příjmu potravy. Ženy se však dnes už nesrovnávají jen s modelkami z obálek časopisů, případně s herečkami a celebritami. Kvůli sociálním sítím se stávají konkurencí samy mezi sebou. Vzhledem k rychlému nástupu nových médií a expanzi sociálních platforem na internetu se souvislostí mezi sociálními sítěmi a percepcí vlastního těla se odborné studie teprve začínají zabývat.

Jednou z nich je výzkum kolektivu autorů Jasmine Fardouly, Brydie K Willburger a Lenny R Vartaian, který zveřejnili v únoru roku 2017 v časopise New Media & Society ve formě článku s názvem Instagram use and young women’s body image concerns and self-objectification: Testing mediational pathways. Ve článku autoři popisují svůj výzkum, důvody zvolení tématu opřené již publikované studie na stejné či podobné téma, metody výzkumu a prezentují dosažené výsledky a závěry.

Jasmine Fardouly je výzkumnicí v Center of Emotional Health univerzity Macquarie University v Austrálii. Zabývá se především vlivem společnosti na obraz vlastního těla. Brydie K Willburger vystudovala psychologii na univerzitě UNSW v australské Sydney. A Lenny R Vartanian je asistujícím profesorem na School of Psychology na univerzitě UNSW v Sydney. Zabývá se psychologickými aspekty v souvislosti s příjmem potravy a tělesnou hmotností.

Výzkumníci se podrobně zaměřili na vztah mezi užíváním Instagramu, jako jedné z nejrychleji rostoucích sociálních sítích na internetu, a percepcí vlastního těla mladými ženami. Instagram aktivně používá přes 400 milionů uživatelů měsíčně a je velmi populární právě mezi mladými ženami, které na něm tráví v průměru 30 minut denně. Jeho obsahem jsou primárně fotografie samotných uživatelů, což něj v dnešní době činí jeden z nejdůležitějších faktorů ve vnímání obrazu vlastního těla. Z pohledu výzkumníků je pak zásadním činitelem i to, že se na Instagramu díky filtrům a editacím fotografií vytváří nereálný ideál krásy, jehož všeobecné přijetí se odvíjí od počtem followerů a lajků (v případě Instagramu srdíček). Vzhledem k tomu, že Instagram pak nezobrazuje jen celebrity a známé tváře jako tradiční média jako televize a tisk, tendence ke srovnávání sebe sama s ostatními uživateli je daleko vyšší.

Výzkum byl proveden mezi 203 ženami ve věku 18 až 25 let v USA a 73 ženami v Austrálii. Studie zkoumala, zda ztotožnění se s určitými ideály krásy či s jejich srovnáváním se bylo v souvislosti s používáním Instagramu, a jaký vliv měla tato sociální síť tak případně vliv.

První část výzkumu se tak primárně zabývala otázkou, jestli je používání Instagramu spojeno s pochybnostmi o obrazu vlastního těla a sebeurčením. Výzkum se pak dále zabýval, zda ztotožnění se s určitým ideálem krásy je spojeno s užíváním Instagramu. A ve třetí části pak zkoumal míru srovnávání se mladých žen s takzvanými „fitspiration“, tedy fotografiemi, které kombinují fitness a inspiraci, případě životní styl, stravovací návyky a podobně. Výzkumníci předpokládali, že právě podle těchto fotografií si dívky a ženy nejvíce formují představu a ideálu ženské krásy a nejvíce se pak s tímto obrazem srovnávají.

Příklad fotografií s hashtagem #fitspiration na Instagramu:
https://www.instagram.com/explore/tags/fitspiration/

Výzkumu se zúčastnilo celkem 276 dívek, kterým bylo mezi 18 a 25 lety. Zastoupena byla většina etnických skupin, které se objevují na území USA a Austrálie. Všechny uživatelky měly účet na Instagramu. Tomuto vzorku žen bylo položeno v online dotazníku několik otázek, jejichž odpovědi pak byly vyhodnoceny kvantitativní obsahovou analýzou. Ženy odpovídaly na otázky jako například: Kolik času denně tráví na Instagramu? Jak často jej denně kontrolují? Jak často vidí fotografie odpovídající charakteristice fitspiration? Do jaké míry se porovnávají s fotografiemi, které vidí na Instagramu? Další otázky se pak týkaly vnímání vlastního těla, například zda si o sobě uživatelka myslí, že má nadváhu, nakolik je spokojená se svým tělem a podobně. Pro své odpovědi měly ženy k dispozici stupnice od 1-5 nebo od 1-10. U stupnic vždy byla uvedena legenda, v jakém měřítku mají ženy přemýšlet. Kromě toho ženy měly uvést svůj věk, etnickou příslušnost, výšku a váhu.

Výsledky jsou pozoruhodné. Ukázalo se, že ženy, které byly starší a měly i vyšší BMI (Body Mass Index), kontrolovaly svůj Instagram méně často, téměř nevěnovaly pozornost fotografiím fitspiration a daleko méně se porovnávaly s jinými uživateli a celebritami. Uživatelky, které přiznaly, že Instagram kontrolují alespoň jednou denně, jednou za pár hodin nebo na něm tráví v průměru 30 minut denně, sice prokázaly vyšší zájem o své tělo, ale netrpěly nespokojeností, příliš se nesrovnávaly a nenechaly se obsahem Instagramu negativně ovlivňovat. Zatímco ženy, které na Instagramu trávily nejvíce času a měly největší tendenci se srovnávat se svými přáteli, rodinou a celebritami, vykazovaly vyšší míru nespokojenosti se svým tělem, a zvláště při pohledu na fotografie fitspiraton měly touhou být štíhlejší, krásnější a podobně.

Výzkumníci tak došly k závěru, který již předpokládali na začátku své studie. Sice se ukázalo, že používání Instagramu vede k pozitivnímu zájmu a své tělo a fyzický vzhled, ale čím více času na něm ženy tráví, tím více jsou nespokojeny se svým tělem, jsou samy k sobě kritičtější a více se srovnávají s okolím, což vede k frustraci a nízkému sebevědomí. Nejsilnější reakci pak vyvolávaly fitness fotky na Instagramu, kvůli nimž se začaly dívky více znepokojovat vlastními fyzickými proporcemi a srovnávaly s nimi svůj vzhled.  Jinými slovy, časté používání Instagramu mladými dívkami vede k jejich zvýšeným pochybám o vlastním těle, srovnávání se s nereálnými ideály a problémy se sebevědomím a přijetím sama sebe.

Podle dostupných dat používá Instagram v Česku 924 000 uživatel (údaj k listopadu 2016), což je asi 10 % celkové české populace. Obsah na Instagramu se ale kvůli své globální rozšířenosti ale jen minimálně liší podle územních ohraničení, a tak lze předpokládat, že trendy, které se u jeho uživatelů projevují v USA a Austrálii, se pravděpodobně dotýkají i českých uživatelů. Ti navíc projevují podobné charakteristiky jako uživatelé ve světě. Nejčastěji jsou jimi mladí lidé ve věku od 13 do 30 let, věkový průměr uživatele je pak 25 let. Aktivnější jsou ženy, ačkoliv přesná data o genderovém rozdělení českých uživatelů na Instagramu sice nejsou k dispozici. Podle dat k listopadu 2015 pak Češi zveřejňují na Instagramu více fotografií, než je světový průměr. Lze tak předpokládat, že podléhají minimálně ve stejné míře trendům, které jsou s toto sociální sítí zjištěny, a výsledky zmíněné studie budou platit i pro české prostředí.

Autorka: Adéla Skřivánková