Friday, April 21, 2017

Fandom Furries: subkultura antropomorfních zvířat

Asi každý jednou v životě přemýšlel, jaké by to bylo, být zvířetem – nespoutaným koněm, mazanou liškou či svobodný jako pták. Představa povahy zvířete ukrytého v lidském těle je pro většinu známá především jako součást psychologických testů sloužící k většímu sebepoznání. Co když ale zjistíme, že se ve zvířecí srsti cítíme o dost lépe? Kde najdeme svoje místo a podobně smýšlející jedince? No přece na internetu!

 zdroj:www.deviantart.com 

Furries (od angl. slova furry – srst mající) jsou zvířata, která mají určité lidské charakteristiky, jsou tedy antropomorfická – chodí po dvou, oblékají se, mají lidskou inteligenci a schopnost řeči. Nemusejí nutně představovat pouze „chlupáče“, může jít třeba o ptáky, chobotnice, popřípadě bájná stvoření (draky, jednorožce) či o vymyšlené živočišné druhy (plk = pumovlk). Postavy vycházejí z komiksové a sci-fi tvorby
60. – 80. let a prošly značným vývojem zvláště s nástupem možností na internetu.

zdroj:www.deviantart.com

Nadšenci, kterým se kult postav líbí a podporují ho, ať už formou sledování filmů, čtením komiksů, sbíráním plyšáků, kreslením či se přímo ztotožňují s životním stylem postav, tedy cítí se býti zvířaty uvězněnými v lidských tělech, se nazývají „furíci“ a vytvářejí fandom furries. Od osmdesátých let tato subkultura publikovala fanziny a pořádala společenské akce tzv. conventions. Světově nejnavštěvovanějším je každoročně pořádaný červnový Anthrocon v Pittsburgu. Počet účastníků se pohybuje kolem 6000 lidí. Existují i další srazy Confurence, Further Confusion, Mid-West Fur Fest a evropský EuroFurence. 

zdroj:www.deviantart.com

Podle sociologických výzkumů je typický fanoušek muž bílé pleti ve věku 20 – 30 let, politicky liberální, ateista či agnostik, který dosáhl postsekundárního vzdělávání. Vysoce zastoupeni jsou homosexuální (až 25 %) a bisexuální (až 52 %) jedinci.

Srazy jsou obvykle ve stylu cosplay. Účastníci prostřednictvím kostýmu tzv. fursuit ztvárňují oblíbenou postavu zvířete (personal furry), se kterou se identifikují. „Druhé já“ souvisí nejen se zevnějškem, ale také s určitou rolí a vlastnostmi. Hraní role (roleplaying) se odvíjí od působení ve virtuálním světě na MUCK (Multi User Chat Kingdom) serverech. Princip spočívá v posílání textových zpráv, které popisují, co pisatel dělá a říká. Připomíná to psané povídky, kde uživatelé jsou hlavní postavou.

Z hlediska novomediální teorie to představuje tzv. produsage, kterou Alex Bruns definoval čtyřmi principy1. otevřenou účastí, komunálním hodnocením 2. nehierarchičností, ad-hoc meritokracií 3. jako nedokončený a stále pokračující proces a 4. společným vlastnictvím a individuální odměnou.

Online participace uživatelů se opírá o diskuzních skupiny, virtuální prostředí a sociální sítě. Např. Fur Affinity, Inkbunny, SoFurry, Weasyl, Furry 4 Life, WikiFur, furry.cz. Vizuální tvorba v podobě anime obrázků má velké zastoupení na serveru deviantART.com.

Fan Wikipedie představuje kolektivní inteligenci subkultury.

Fanzin také řeší otázku sexuálního života antropomorfních zvířat, pro nějž používá označení yiff, tedy zvuku, který vydávají pářící se polární lišky. Podle FAQs českého serveru furry.cz je možné jej virtuálně provozovat v rámci MUCK např. TinySex či prostřednictvím Furry Kamasutry. Existují i tematicky zaměřené obrázkové servery. Touha po antropomorfním zvířeti je spjatá s převažující bisexuální orientací fanoušků, pro něž pohlaví není rozhodujícím aspektem. Právě určitá míra perverznosti skupiny byla často v hledáčku médií a sociologických výzkumů.

V roce 2016 natočil Dominic Rodriguez dokumentární film o o furry fandomu Fursonas, který byl poprvé uveden na Film Festival Sundance. Divákům se snaží z pohledu člena komunity přiblížit život subkultury prostřednictvím několika osobních příběhů furries. 


Zdroje: 

No comments:

Post a Comment