Transmedialita a vyprávění příběhů napříč mediální scénou je
populárním pojmem nejen mezi akademickou sférou mediálních teoretiků. O to,
jakým způsobem úspěšně vyprávět (tím pádem i prodat) příběh v dnešním
světě online médií, sociálních sítí a počítačových her, se zajímá zejména
mediální produkce. Pojem ovšem proslavil zejména Henry Jenkins. Ačkoli se jedná
o velmi široký pojem, můžeme si pod transmediálním vyprávěním představit celý
smyšlený svět, či pouze příběh, jehož různě části jsou divákovi předkládány
prostřednictvím různých médií (tzn. natočí se film, na něj naváže seriál, na
seriál naváže kniha, vedlejší postava z knihy se stane inspirací k vytvoření
počítačové hry atd.), do transmediálního vyprávění tedy nespadá situace, kdy se
třeba na motivy knihy natočí film se stejným, či velmi podobným dějem. Jako
příklad celosvětově úspěšných transmediálně vyprávěných příběhů můžeme zmínit
Hvězdné války Geoge Lukase, Star Trek nebo třeba Matrix.
Ve světovém měřítku je transmediální vyprávění již velmi
rozšířeno. Jak je to ale s využitím tohoto žánru českou produkcí? Do
konceptu transmediálního vyprávění spadají například následující díla: Rychlé
šípy, Alois Nebel, či Čtyřlístek nebo počítačová hra spojená s filmem Rock
podvraťáků. Po chvilce zamyšlení nám však může vytanout na mysli také postava
největšího českého velikána Járy Cimrmana. Jak však tato fiktivní postava
zapadá do kontextu transmediálního vyprávění v české produkci? A bude Jára
Cimrman s to držet krok s novými technologiemi a zachovat si svou
popularitu i v budoucnu? Abychom si lépe představili Cimrmana a jeho
transmediální přesahy, podíváme se nejprve na samotný vznik tohoto fenoménu a
postupně rozebereme jeho zobrazení jinými mediálními formami.
 |
| Zdroj: http://vendulinekjanuskova.bloger.cz/_/Jara-Cimrman |
Fiktivní postava Járy Cimrmana se poprvé objevila
v rádiu a to v pořadu Nealkoholická vinárna U pavouka, vysílaném
Československým rozhlasem. Pořad, jehož autory byli Zdeněk Svěrák a Jiří
Šebánek, přinášel posluchačům jako by v přímém přenose pseudovědecké
reportáže z fiktivní hudební vinárny. 23. prosince 1966 byl tímto způsobem
poprvé představen národu Jára Cimrman, jehož pozůstalost prý na své chalupě
v Liptákově objevil muzikolog Evžen Hedvábný ztvárněný Karlem Velebným.
Z rozhlasových vln se Jára Cimrman poměrně brzy přenesl
na divadelní prkna. Již 4. října 1967 se konala v Malostranské besedě
oficiální premiéra první jednoaktové hry z pozůstalosti Járy Cimrmana.
Samotné hře Akt přecházel pseudovědecký seminář o životě a díle Járy Cimrmana.
Tento formát si divadelní hry Divadla Járy Cimrmana udržely až dodnes. Jedinou
výjimkou byla hra Němý Bobeš, kde se seminář proplétá celou hrou. Představení
Divadla Járy Cimrmana se stala brzy velmi populární a vývojem a zdokonalování
technických možností se hry začaly šířit také na deskách, audio a
videokazetách, dnes na CD, DVD, či jako mp3. Toto šíření stejného obsahu napříč
různými mediálními platformami však ještě nemůžeme označit za transmedialitu,
jelikož nepřináší žádnou novou linku příběhu.
Za zmínku stojí také odloučení Jiřího Šebánka od Divadla
Járy Cimrmana v roce 1980. Kvůli jiným představám a uměleckým i osobním
neshodám si založil v témže roce Jiří Šebánek vlastní uměleckou skupinu
Salón Cimrman, kde pokračoval s vyprávěním příběhu o českém géniovy po
svém. Jeho tvorba se zabývá zejména vztahem Járy Cimrmana k jazzové hudbě.
Opět prostřednictvím jakýchsi referátů a ukázek vlastní Cimrmanovy hudební tvorby
odkrývá další aspekty mistrovy geniality.
Další kapitolou v transmediálním šíření příběhu okolo
fiktivního všeuměla je vydání několika knižních publikací, která shrnují a
popisují jeho tvorbu. I v literárním světě můžeme narazit na dvě odlišné
linie příběhu a to na knihy vydaném lidmi z Divadla Járy Cimrmana a na
knihy vydané pod záštitou skupiny Salón Cimrman.
Vraťme se nyní ale k původní tvorbě Divadla Járy
Cimrmana. Konečně další pokračování příběhu o životě velkolepého českého
vynálezce a umělce bylo představeno na filmovém plátně roku 1983. Komedie Jára
Cimrman ležící, spící poodhaluje divákovi další drobné detaily ze života Járy
Cimrmana. Jde o první příběh, kdy tvář Cimrmana získává konkrétní podobu. Járu
Cimrmana si zde zahrál Zdeněk Svěrák. Mezi další filmovou tvorbu, která je
inspirována fenoménem Jára Cimrman, patří detektivka Rozpuštěný a vypuštěný a
či komedie Nejistá sezóna.
Celý svět Járy Cimrmana pak dokresluje dokumentární tvorba i
různé fanouškovské iniciativy. Z dokumentární tvorby můžeme jmenovat
zejména dvě díla: Stopa vede do Liptákova a Jára Cimrman. Stopa vede do
Liptákova je krátkometrážní mystifikační dokument již z roku 1969, který
představuje divákovi Járu Cimrmana jako vynálezce filmu. Dalším významnou
tvorbou je zhruba půlhodinový dokument Jára Cimrman z roku 2005, ve kterém
Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák představují Cimrmanův portrét a obohacují
fanoušky o mistrovy další vynálezy. Dokument vznikl právě jako reakce na úspěch
Cimrmana v anketě Největší Čech v roce 2005.
Nedílnou součástí cimrmanovského světa jsou i jeho fanoušci
a následovníci. O Cimrmanově popularitě svědčí i pojmenování nejrůznějších
objektů jeho jménem, vydání jeho vlastní poštovní známky, pamětní medaile nebo
kešky vytvořená na jeho počest. V roce 2007 skupina nadšenců a
cimrmanologů spolu s herci Divadla Járy Cimrmana podnikli expedici do
pohoří Altaj, aby objevili dosud nepojmenovanou horu a pojmenovali ji po českém
velikánovi.
Na závěr se konečně podíváme, jak Cimrman, který je mimo
jiné i vynálezcem principu internetu, pronikl do online sféry a světa nových
médií. Díky své popularitě Jára Cimrman pronikl všude, na Facebook, Wikipedii,
Wikiquotes,na stránky Osobnosti.cz a další. Za zvláštní pozornost stojí
následující dva weby: www.cimrman.at, www.jarmara.at. První zmíněný odkazuje na
Cimrmanův zpravodaj, který přináší aktuální online zprávy z Divadla Járy
Cimrmana. Stránky zobrazují aktuální program divadla, předprodej vstupenek,
glosy z her, křížovky a další hry pro fanoušky divadla a odkazy na další
stránky související s životem a dílem Járy Cimrmana. Web Jarmara je více
zaměřen na Cimrmana samotného. Na úvodní stránce najedeme rozcestník, který nás
může zavést buď přímo do Cimrmanovy Jarmary, kde může návštěvník probírat šuplíky
plné cimrmanovských hlášek, postav, vynálezů, něco se o nich dozvědět, případně
se o znalost podělit na Facebooku či Twiteru. Další součástí Jarmary je
Kinematograf, který umožňuje divákovi shlédnout veškerá divadelní představení.
Nakonec si může zájemce v Jarmaře zahrát jednu ze tří jednoduchých her,
které jsou inspirovány Cimrmanovou tvorbou.
 |
| Ukázka layoutu stránek www.cimrman.at a hry Ňadra dmoucí ze stránky www.jarmara.at |
Těžištěm fenoménu Jára Cimrman jsou divadelní představení,
proto jej také nelze označit za typického představitele transmediální tvorby, a
to i přesto, že tato smyšlená postava a její životní příběh prošly nejrůznějšími
podobami přes mnohé mediální platformy – od rádia, přes divadelní, filmovou, dokumentární
a knižní tvorbu, až se zcela přirozeně dostaly i do online světa. Pro rozsah tohoto díla a jeho velkou
popularitu však jistě stojí i za další prozkoumání jeho transmediálních aspektů.
No comments:
Post a Comment